Písmák našel jsi místo mezi srdcem a myslí
Našel jsi místo mezi srdcem a myslí
a tam teď tiše polykáš slzy
a snažíš se pochopit brzy
co si tvé srdce myslí
Moje smutky
Se svými smutky zalezu si do postele.
Nechám je, ať si ustelou do mých vlasů
a oni mi zpívají na dobrou noc vesele
a slzám dodávají zvláštní krásu.
Na dně
Někdy prostě spadnu až dolů
tak že už to nejde hloub
duši a srdce mám plné bolů
Sama tam potmě vespodu sedím
Zklamání
Zklamání je jako zrnko písku v oku
jenom slzami se dá vyplavit
a i potom zůstávají červené
a zbývá jenom lítost
Sněží
Sněží
a já stěží
nedokážu uvěřit tomu,
že se neumíme vrátit domů
Neztrácej naději!
Žij v naději.
Usínej s ní pod hlavou,
maluj a povídej si s ní,
smutky ať pryč plavou.
Smutno je mi
Jaktože zase zašlo slunce
a já bloudím v temnotě.
Jaktože mě bolí srdce,
přece bych měla být nejšťastnější na světě.
Nechci mluvit
Nechci mluvit
ublížila jsem dost,
nechci ho zase ranit,
nechci mu bořit poslední most.
Na záchodě
Sedíc na záchodě,
přemýšlí o náhodě,
že by za krátko
vytlačil zlaté prasátko.
Spása
V nepřehledném sledu loutek,
kterému říkáme svět,
On našel mě a bez dlouhých vět,
zbavil mě provázků a pout.
Oplakávám své bývalé kamarády
S veselým úsměvem na tváři,
mám chuť je nakopnout do zadku.
Pak uvidíme tu záři.
Která je vidět, když je všechno v pořádku.
Modlitba
Svůj život chci směřovat k Tobě,
dnes i zítra, v každé době.
Naplnit ho dobrem a krásou,
být věrnou ovcí a utíkat za spásou.
Mé dětství
Vyjdu dřevěnými dveřmi
a přejdu malou zahrádku
mám to před očima, věř mi
tuto krásnou pohádku.
Lítost
Všechny slzy vyplakány.
Bolest už tisíckrát prožitá,
lítost každé sekundy setiny,
která by měla být radši zabitá.
Ve vlaku
S každou vteřinou dál od tebe,
s každým nádechem trošku jiné nebe.
Čas teď běží hrozně pomalu,
i když tričko s tvou vůni dostanu.
Běžte odemě dál!
Běžte ode mě dál.
Podpatkem vám šlápnu na srdce,
připravím o kamarády
a zbudou vám jen prázdné ruce.
Síla
Mám chuť zadupat ho do země
a pak ho vyhrabat,
aby se ke mě choval jemně.
Toužím ho zlomit jako větvičku,
Životní osud kočky Micky a kocoura Moura
V době, kdy jsem byla ještě prázdná,
každá hloupost mi přišla krásná.
Žila jsem sama ve svém světě
a bloudila jsem po jiné planetě.
Svoboda je berla pro chudý
Po ránu se dívám na dvojitej svět,
nechci poslouchat milion hnusnej vět.
Tvýma slzama umyju podlahu a
špinavej popel ti nasypu na hlavu.
Vybaven nožem a pilou
Vybaven nožem a pilou,
šel zapíjet rozchod s milou.
Ve sprše
Stála ve sprše stranou,
chtěla být mořskou pannou,
když ji narostl ocas,
vyplula rybám napospas.
Mámě
Bojíš se,
když jezdím na sněhu,
i když víš, že to umím.
Denně mi dáváš něhu
V zajetí
Zakletá ve svých myšlenkách,
se motám vjednom kruhu,
přes okno se dívám na nebe,
ale vzhůru nemohu.
Jsem nenormální
Protože nejsem hubená,
chodím vnemoderním oblečení,
protože nesnáším hladovění,
proto jsem nenormální.
Kdyby hvězdy uměly mluvit
Kdyby hvězdy uměly mluvit tak by zpívaly. Zpívaly by o vodě, o smrti, o světě, o všech lidech, o lásce.
Zpívaly o vodě. Jak je potřebná k životu.
Dejte mi dvě vteřiny
Dejte mi dvě vteřiny
a usnu na mezi,
jako polštáře stačí mi kameny.
Dejte mi dvě vteřiny,
Cesty
Až se ti cesta rozdvojí
a ty nebudeš vědět kterou se dát.
Nechoď po žádné.
Jdi po poli, lesem, po louce
Jenom prach
Když umře člověk,
otevře se země
jenž ho obejme pevně.
Později, až objetí povolí,
Až vyjde slunce
Až vyjde slunce
a rozjasní oblohu
najdeme cestu k Bohu
Přes jeho paprsky
Našla jsem cestu
Shlavou prázdnou,
snohou zlomenou,
stále běžím vpřed,
nikdy nevrátím se zpět.
Místo, kde se cítím sama sebou
Proplouvám vzduchem, nemyslím na to co bude. Skaždým ponořením pádla do vody rozčeřím hladinu a špička mé lodi vytváří malinkou vlnku, která volně pluje až ke břehu, který ji pohltí. Tady zapomínám na pozemské věci neexistují starosti o zítřek je jen přítomnost to, co podvědomě vnímám. To je můj svět, ze kterého jsem přišla a do kterého se taky vrátím.
Šestá polnice
Prázdná slova,
hrůza a strach,
špína a prach,
spěch a zloba.
Oni
Prašné oči sledují mě zpoza záclony,
jejich skleněné ruce hledají slony,
kteří jim donesou štěstí
až na konec světa
děte všichni...
V jiným stavu
v cizím těle
poslat všechny
do prdele.
Bez Tebe nejsem nic
Jsem kámen spící v moři,
chtěla bych létat,
ale nemám peří.
Jsem chmýří pampelišky,
Sen II.
Sen o létajícím slonu
a jeho vzdušném domu.
O velkém mravenci
spícím na kouzelném koberci.
Jehla
Ještě jednu včelku
dej si do těla
svět nebude v celku
ale další včela
Píseň osamělého stromu
Snad zítra, až si tady na té louce budou hrát děti, budu moct někomu říct, o kolik jsem přišel, když už tu nejsi. Nikdo si nedokáže představit, jak pro takový starý strom jako jsem já, je taková malá houba, jako jsi ty, důležitá. Proč nevidím častěji, jak si ostatní pomáhají. Proč se nikdo neumí zastavit.
Stesk
Volá z okna,
i když ví, že odpověď nedostane.
Přesto to stále zkouší.
Jednou ji to přestane bavit.
O dobrém příteli
S pohorkama na nohou
zkoušíš tančit balet,
tiše si plaveš pod vodou
a myslíš přitom na let.