Písmák Kajícně
Strupaté nosy těch, co se nebojí
zachraňují mé pravice
a levá ňadra.
Při božím přijímání podobojí
Kroksumkrok
Kroksumkrok.
Pohled letmo do písně.
Říkáš, že chápeš,
ale vím víc, než nic
Vyřvaná
Se špínou hlavně v hlavě
Trudomyslná představa Snů
v křiklavé barvě Když
pláč se jen předstírá Plna trnů
Za tři věčnosti
Protínáš ticho lží,
že dnes mám zelené oči.
Z vděku, strachu a zděšení,
za jeden, za dva roky,
Bez díků
Zvyklaná svými sny,
vdobě nepřející snílkům,
říkám si, jak hrozný
to je. Zvykám si na sebe
Vysněný
Svěrací kazajku kvečeři,
Pomiluj ty co nevěří,
Pro pořádek,
Přečtu si vše ob řádek.
Modrou bych raději
Fialová mlha v hlavě
a budoucnost nalhaná.
To snad abys vyhověl touze
a vysušil víc křídla vyprahlá.
Nebe, peklo, ráj - Bidžis
Snoblesou sobě samému touženou,
usouženou mě sírou obalí.
Škrtne a zapálí.
Hlava snad v nebi, v pekle, v ráji.
když z prše nebí (a z nebe prší)
Když nevím kam,
sápu se ti do dlaní.
To jen když se ptám
nikdy se nic nezmění.
miliontý stupeň
Miliontý stupeň slova zrada.
Nejhorší bezmoc, když bezpráví sklame.
Kdy poznám,že tě už nemám ráda.
A kde jen moment puknutí lámané hole.
moje bláto, jeho bahno
Zvoní mi před očima
abych slyšela
zvonek.
Mává před ušima
Až budu
Zholčičky holkou
až budu,
štípni mě.
Nebo mě celou mokrou,
Nevěřím klaunům
Choď potichu, když Rusáci zpívají.
Můj klaun
mi nevěřil, že je slyším.
Jsou tak omšelí.
sobě navzdory
Ještě se bojíme prosit.
Jen slzami solit
smíme, když sníme.
Šlapu si po vlasech.
Krajky
S barvami podzimu
Ne zas tak bledými
Přemýšlím nad smysly Komu
že vrátím sny Napovídají mi