Písmák Za Rolandovým gaučem
I.
Kdo je Roland
Roland je nenápadný tichý člověk.
Tedy snaží se takovým být. Snahu mu komplikuje jeho mohutnost.
Ze sebe zle.
Svítá pomalu, ale strašně brzy. Asi jsem na chvíli zadřímal. Obsluha nonstopu nasadila po naučených vlídných úsměvech, následovaných v průběhu noci úsměvy unavenými, kamenný výraz doprovázený náznakem nevyřčených slov "tak už sakra běžte". Začína vařit a servírovat kávy stále ještě poloplnému podniku.
Šedooká
Ve tmě jsem tušil Tvoje oči,
Tvůj dech hřál mě na tváři.
Prý svítily i hvězdy. Kdesi.
Můj vesmír se zdmi dvorku končí.
Padlej
Neopřel by o mě kolo
Ale když je nad ránem
a pěkný holky jsou už doma,
koupí mi panáka
Modrooká
Přál jsem si, aby bylo brzké letní ráno
a já tě potkal na cestě v orosených polích.
Aby slunce ještě nevysvitlo
a jen matná záře na obzoru, prozrazovala, že přijde.
kdo jsem
jsem ten básník, kreslíř, herec, umělec, vrba, přítel, naděje, opora, pomoc, osobnost .
jsem citlivý, vnímavý, milý, laskavý, přímý, vytrvalý, asertivní, silný, upřímný .
jsem lhář
jsem na dně
promarněná
Od první chvilky, co jsem si uvědomila, kde jsem, to cítím. Tu zlobu a strach. Lepí se na mě a nemůžu se jí zbavit. Cítím, že mě tu nechceš.