Čtyři tváře archiváře
1) Používej vždycky systém –
pracuj jen vprostředí jistém.
Zasluhuje vždycky facku
cizí, kdož naň vztáhne pracku.
Politická
"Urval jsem si demokracie kousek. "
Jen kdybys věděl, že je to jen skrz pár housek. Takže:
Svižná bude naše vláda -
s ní to všechno stojí, padá.
Existenciální
Bydlí v dva plus jedna, mají děcko,
ty vole, myslíš si, že je to všecko.
Až ho budou muset živit,
nebudou se stačit divit -
Jeden všední den
I. Středa
6. 58 ráno.
Réginald Campoix se nepříjemným trhnutím probudil.
473 Malwich St.
I.
„Miláčku, už se vážně nemůžu dočkat, podle všeho to vypadá jako splněný sen,“ rozněžnila se Erin zase a vrhla na svého manžela pohled plný nedočkavosti. Owen byl ale příliš zaneprázdněný řízením auta a opravdu nesnášel, když s ním někdo za jízdy mluvil.
„No jo mami, už jsme to slyšeli snad tisíckrát,“ ozvala se ze zadního sedadla jejich mírně otrávená šestnáctiletá dcera Paula.
Pseudothánatos
I.
Ozval se zvonek u dveří a Lillianne věděla, že bude mít zpoždění.
„Lilly, kde jsi. Isaac už čeká dole.
Synekdocha
aneb Komentář lektora k proběhnuvší jazykovědné přednášce
Chtěl jsem vám alespoň trochu
vysvětliti synekdochu.
K čemu je mi však má vloha,
Začátek
Bůh stvořil Zemi a nebe, hvězdy a jiná kosmická tělesa… však to znáte.
Je to ale stejné, jako kdybyste našli vzemi zakopanou bednu se starým harampádím. Vyndáte ji a zjistíte, že máte vrukou poklad zanechaný někým cizím vneznámé době. A kdispozici se vám nabízí spousta věcí, znichž jen o minimu víte, kčemu jsou.
Oranžová
Krátí se dny
pomalu, ale jistě.
Byl tu stín,
však nyní bude jen vítr na jeho místě.
Vyléčený agnostik
Nelze být si ničím jistý.
Když potkává ateisty,
nechápe jejich jistotu
žít vbezbožném životu.
Alkoholická
V sobě mám už deset piv,
měl jsem jít dom mnohem dřív.
A dvě černý, ty jsou svině,
moc snadno se poddám slině.
Železniční
Obloha je jako olej -
"Vlak přijede na první kolej. "
Snaha běžet, ta se cení
- oznámení o zpoždění
Uhlem vepsaná
Maluji, ale co ztoho.
Kouřím, ale co ztoho.
Nic, neb voda teče dál,
a dřív, že by ses nenadál,
Ztracená perla
Už nadešel ten čas,
kdy se musíme rozdělit.
Každý si toho byl vědom,
po celých těch
Pastevec
Sedím jen tak všeru;
připozdívá se už,
je ku večeru…
První světla duší vysvitla.
Probuzený
Je vlhko a temno.
Já cítím tajemno.
Déšť mne po hlavě hladí
hroby stmou kolem ladí…
Věčné prokletí
Sedím a civím.
Do prázdna.
Možná se trochu divím,
že se lze tak snadno pohroužit do dávna.
Žena
Temné noční procházky
kol řeky mezi oblázky
zbožňuji, mám je hodně rád.
Nebude to napořád.
Zima
Už se trochu ochladilo.
Zima kráčí krajinou
a mění ji na jinou.
Vše přikrývá pod jemnou deku;
Strom
Jsem tady.
Stojím pevně a věčně.
Proč některým připadám nekonečně.
A jiným zase příliš nevděčně.
Přátelství
Přátelství
Už zase.
To snad ne.
Ale ano. Je to tu.
Setkání
Už zhasla.
Už je vní jen klid.
Že by už našla
ten svůj byt.
Regenerace
Byl krásný den.
Byl jako sen.
Však co to vidím vústraní,
všude jen samé zmírání…