Písmák Láska je jako nemoc
Láska je jako nemoc - nikdy nevíte, kdy Vás dostihne, ale ve chvíli, kdy se to stane, zasáhne velmi silně. Dostane Vás do postele a vylézt z ní Vám dělá problémy. Pak její příznaky jeden po druhém postupně mizí až odejde úplně. A Vy se pak cítíte slabí, vyčerpaní a bez života, dokud se nedostanete zpět do kondice a.
Nenuť mě volit
Zlomil jsi tu.
. tlukoucí věc skrytou za hrudním košem,
rozlámal jsi ji.
Part of me
Být celým světem,
být smrtí,
být narozením,
být vším tím smeten,
Hranice
Nestanovujme pravidla,
stanovujme své hranice,
a pak se divme,
že jak je překročíme,
Protože nemůžu
Jsem ztracená v pokusech,
o čistou nenávist.
. o tu tříštivou bolest ve slabinách,
když někoho kopete pod pás.
Damn social sites...
I´m so confused.
. the only thing I was looking for,
was handsome man,
with beautiful eyes,
Pouhá dvě pí
Proplouvám oceánem slz,
bárkou jménem život,
a divím se,
že mi do ní šplouchá,
Ses mi smál
Žalostně se ztrácím,
v mlze tvé nenávisti,
v hustém dýmu ses,
mi smál a já to neviděla,
Ve snění
Býváme ve snění tak neobratní,
že pláčeme, když před námi mizí,
s ranním kuropěním.
Býváme si ve snění tak vzdálení,
Lonely time
Tam, vysoko mezi palmami,
jsem spatřovala svou samotu,
nevědoma si jejího tíživého závaží,
jsem ji stále pozorovala,
Fatal
Nikdy jsem nevěřila v moc jediného seznámení. Nevěřila jsem, že by mohlo ovlivnit celý lidský život. Nevědoma si svého omylu jsem se stýkala s nepřeberným množstvím lidí. Toužila po teple lidského těla, po síle přátelského objetí.
Vyvolený
Býváš dnem a jeho rozedněním,
když Tě potkám, stmívá se.
. bolestí, že už Tě nepotkám.
Často jsi byl začátkem a jeho pokračováním,
V očích se topit
Topila jsem se,
v průzračnosti,
modrozelené krásy,
lapala po dechu,
Horizont bytí
Bývali jsme sladcí,
malá děťátka v plenkách,
naší starosti byl jen,
horizont naší postýlky,
A little bit of my heart
Občas bývám scared,
z toho, co mě čeká,
a někdy naopak cheerful,
z toho, co mě potkalo.
Piluj, brus a laď
Piluj, piluj, svojí pilou,
svoje dílo, svojí múzu,
piluj, piluj, svojí milou,
svým polibkem něžnou lůzu.
Trocha
Ty jsi křičel na mě,
a já křičela s Tebou,
s prsty skrz krk,
jsem se snažila si nadávat.
Skřítek
Je tomu už dávno, co žil vPodkrušnohoří jeden starý rybář jménem Matěj Bém. Ten chodil denně brzy kránu rybařit, aby mohl prodávat na trhu to, co ulovil a tím uživil celou svou rodinu - ženu Bětu a děti Janka sTerezičkou.
Jednoho dne takhle vyrazil za obživou a nezvykle se mu dařilo. Nachytal celé dva koše ryb, že je ani odnést na trh nemohl a děti mu musely pomáhat.
Všude
Srdce prý je na levé straně,
ale já ho cítím všude,
v žaludku tisícem motýlů,
v hlavě smrtelnou kulkou,
Umřít pro omluvy
K čemu je lidem odpuštění,
když nejprvezuby cení,
k čemu jsou lidem pardony,
ve jménu panny madonny.
Představy
Občas spíme s vlastní představou zítřka. Laškujeme s ní, líbáme ji jako svou múzu, hladíme po stehnech a občas jí roztáhneme nohy a znásilníme s pocitem, že aspoň tak nám může patřit. Na malou vteřinku našeho duševního orgasmu jsme spokojeni, abychom ji posléze nenávistně odhodili v dál a utěšili se v objetíjiné.
Pohárky lásky
Něžností andělů,
dotekem srdce,
ses o mě otřel.
. a já o Tebe,
Čajová vločka
Přála bych si hřát vločku sněhu,
kapkou čaje s citronem,
něžně by se mi rozplývala na dlani,
pálila mě a pálila vločku.
Čau L....ucifere
Nenávidím temno světa,
která nás tu okrádá,
proklínám se právem veta,
kdo z nás se štěstí dobádá.
Srší...
Srší mi bolest ze všech ran,
do nichž jsiznovu udeřil,
zápěstí sjíždínožů hran,
sem a tam, sem a tam.
Krysař
Jak krysař z Hameln chci Tě k sobě píšťalkou přivábit, otevřít svou náruč jako jeho milující Agnes a nechat se pohlcovatněhoutichých dlouhých nocí. Milovattvé planoucí oči. Něžně se usmívat, když odcházíš. Pohladit Tě hřejivou dlaní a hýčkat svítáním.
Ty
Staň se mým přívěškem na klíčích,
polštářem, na který ulehám,
nech mě snít o něžných nedříčích,
o tom, jak ráda Tipodléhám.
Hrozíš mi, hroznýši
Hrozí mi láska ze všech stran,
hrozí mi, hrozí bez zábran.
Hrozí mi bolest ze všech stran,
hrozí mi, hrozí spousta ran.
Kacíři!
Nejprve vezmeš ducha,
a nakonec jim ukradneš,
i tu nicotnou skořápku,
naplněnou až po okraj láskou,
Špatně se díváš
Rozřízl mi kůži, tam, kousek nad ušima. Trošku mě to zalechtalo, jako když Vás šimrají na chodidlech pírkem ptačím a nakonec chytil půlku mé lebky, zvednul ji a nahlédl. Prý, že chtěl vědět, co si myslím a co cítím. Tak proč netušil, že to vše se skrývá v srdci.
Spasitel
Kdybys bodal tisícem slov,
neublížil bys mi tolik,
jako těmi chvílemi mlčení.
. a já tu čekám na spasitele,
K zimě
V dechu spatříš kostky ledu,
v šále zase kapky medu,
na tvářích máš červánky,
a pod nehýtky sněháňky.
Ve svitu měsíce
Nenávidíte je,
ve svitu měsíce,
Vás mučí a skrápí,
svou tíhou,
Vlaštovky
Létáme v oblacích,
za zemí,od zimy,
máváme perutěmi,
nad vodou, od ledu,
Zlato
První zlatý strom,
zaleskl se v očích,
mých.
. a naplnil mě čirou,
Stand by me
. stand by, stand by me.
Křičím si tu do prázdnoty,
rty zkrvavené od němoty,
plná kruté podivnoty,
Prach jsi...
Připomínám Ti snad hrocha.
Nebo chceš říct, že jsem plochá.
Zapalovač, olej, strach,
zbyde jenom pouhý prach.
Do...háje
Plíží se ke mně stín,
tentemně hnusný splín,
mívám Tě jen do postele,
na posílání do. pekel.
Bum
Bum ta ra ta bum bum bum,
buším do zdi sousedům.
Tram ta ra ta ta ta tá,
zabuším jím na vrata.
Okrádáš
Svým K mě oKrádáš,
o to poslední, co zbylo mi
z mých slov.
Ubližuješ Uatou kolébkou,
Nicot(k)a
Nicot(k)o nicotná,
pro lásku ochotná,
ukaž mi cestičku tam, .
kde se začíná,
Tři léta
Jsi něčím zvláštním, v životě mého mladého těla. Jsi třemi lety štěstí, stovkami hodin lásky a tisíci minut něhy a čím jsem teď já. Viděla jsem Tě plakat na stokrát, ale nikdy ne tak jako včera. Seděla jsem na Vašem koberci, naposledy, a dívala se, jak Ti hroutím svět.
Eva s Adamem
Na konci světa,
páně léta,
byla ta Eva,
Adama zleva,
Jediný, táta
Byla jsem docela malá,
když se v kolébce,
cosipřihodilo a můj
TÁTA mě vzal do náručí,
Fólie
Nejsem ani růže
ani lilie,
až svléknete mě z kůže,
zbyde jen fólie.
Hořce hořký
Bylo to jednou večer, moje srdce plakalo, z nebe se sypaly blesky a hromy je následovaly nebývalou silou, když se rozum zastavil aruce poklesly ke kolenům.
Držíc v ruce několik let staré valentýnské přání jsem si i já přála se vrátit o pár let zpět, kdy srdce odesílatele patřilo mně. "Den bez Tebe je jako den bez slunce. ", stálo tam.
(Ne)možnost
(Ne)Poučena chybou
se (ne)snažím napravit
jen stále (ne)čekám
až mi (ne)napíšeš
Chance
Skočíte po míči,
jako po šanci,
která se nepromarňuje.
Natáhnete po něm ruce,
Bohům
Podívej světe,
pohlédni do těch očí,
KRISTE,BUDDHO, ALLÁHU,
podívej se na mě a poznej to,
Bolesti
S nádhernou bolestí,
v srdci,
miluji, toužím, doufám,
a život mi připadá krásný,
Za lůžky nehtů
S úsměvem na rtech,
do tmy se dívám,
a cítím tu hořkost,
v sladkosti mého srdce
Dlouhá trať
Je zvláštní, jak člověka zmůže hodinka odpočinku. chvíli se nedíváte, snad i usnete, zajdete do sauny a je to jak stokilometrový pochod, jako běh na dlouhou trať. stejně jako Váš život, když je klidný, unaví Vás mnohem rychleji a naopak, když ho žijete v rychlém tempu a neřešíte následky jste v kondici a jen tak něco Vás nepřekvapí. Možná proto jsem teď každým dnem překvapenější a začínám nabírat rychlost.
Chyťme osud za pačesy
Bez lásky, bez studu,
já tady nebudu.
A život se hroutí a nejde ho zastavit, když ho chytám, vždy se mi vysmekne.
Bez štěstí, bez přátel,
Jsi mým stínem
S kouskem těla,
nevěděla,
co má dělat,
tak se přela.
Budiž realita
Tahle věta,
nazvat se dá,
koncem světa.
Tenhle rým,
Vše za jedno
Je těžké milovat desítky let,
to jednodušší je přivonět,
ke kvítku lásky, sedmikrásky,
vrásky, sázky s extra vlásky.
Ohlušující něco
Bolest přerušil tvůj křik,
a ta bolest přehlušila sen,
sen zničil krásnou realitu,
realita nabourala minulost,
Jehňátku
Na první polibek,
z lásky Ty čekáš,
mám Tě moc ráda,
tak čeho se lekáš,
Vysoký úrok
Již třetí Vánoce,
již třetí rok,
jsme spolu ze srdce,
né na úrok.
Víra
S rozkošným úsměvem,
věříme v Boha,
kdo nám však uvěří.
pravdivá slova.
Nenápadný jed
Tam u srdce mě bolí,
do štěstí mě kouše,
kdo to je a co ví,
a ublížil by mouše.
S bolestí v srdci
Bolest a úzkost ve slovech našich,
ta mě moc trápí, věřte mi,
až léta budou zase z kratších,
nebude už mír na Zemi.
Křik do němoty
Až vykřičíš se do němoty,
a zůstane Ti spousta slov,
pak zakřič dovnitř, do temnoty,
však nezabíjej, ale lov.
Menší citátek
Nechtěla jsem patřit k lidem, co stále o něčem mluví a nakonec to neudělají, a tak patřím k těm, co to nejprve udělají a pak už o tom raději nemluví.
Bude hůř
Až budeš chtít,
pak obejmi mě,
až budeš chtít,
pak polib mě.
Kantáááre
V den, kdy čekáte to nejméně,
kdy chcete s někým být,
můžete prosit, nicméně,
sami zůstanete klít.
Bodlák
Se slzou pod víčky,
bodláku pod srdcem,
nech jen mé malíčky,
na pokoji.
Pod víčky...
Pod víčky listy kapradin,
a za zrcadlem přání,
za to prý může rozmarýn,
ten rozmar na vdávání.
Smutné, že?
Prý na vdávání nejsi,
nenech se omezovat,
to po chuti lidem je,
když někdo chce být s tím,
Černočernou tmou
Dnes jsem se stala
černočernou tmou
smích jsem si vzala
zamčena temnotou.
Dýchám, tedy žiji...
Jako by mě něco drželo pod krkem,
když dýchám,
když se snažím žít.
. co mě nutí kašlat,
S bagříkem v ruce
Malinké ručičky,
zářivá tvář,
s bagříkem v ruce,
v očíčkách zář.
Slzná múza
Je spousta nocí probděných,
s polibky slzné múzy,
a spousta i těch prosněných,
s polibky děsné hrůzy.
Kapi, kap...
Kapičky kapou,
kapi, kap,
slzy mi vytřely,
vytřely zrak.
Hlasy ve mně
Agresivní a TUPÉ.
hlasy ve mně,
si říkají o hrozné,
STRAŠNÉ. utrpení,
Plakal jsi mi...
Slané dlaně,
plné doušků lásky,
která bolí víc než dřív.
Každým dotykem,
Naruby svět
Usínala jsem,
s pravicí vedle Tebe,
s tváří na dlani,
a se rty v polibcích.
Symfonie se silou bolesti
Jemné tóny se,
rozezněly mou duší,
zaslechly je i,
ty kousky bolavých srdcí,
O nás dvou
Smutné ranní stýskání,
plačící ruce se,
brání dalším dotekům,
polštáře bez dlaní,
Sebe a sama
Žaludek trpí hladem,
ale z pouhého pohledu,
na chutné jídlo,
se mi dělá špatně,
Fotky albumky
Fotky albumky,
jsem vzala a roztrhala,
tam v prostřed lidských srdcí,
jsem je rvala na malé kousíšky ničeho,
U srázu
Podklouzla mi noha,
u srázu hlubokého,
jak duše za letu.
. a já vrávorala nad propastí,
Červeň bolesti a lásky
Cítila jsem Tě,
až dokonce,
než jsi mě opustil,
a já jsem se,
Jsme dva
Psychicky jsem byla připravená na fyzickou bolest, i tak mi však bylo hůř na duši než po těle. Člověk by skoro řekl, že by měl být šťastný, ale mně mé srdce krvácí, jako bych právě ukončila jednu z etap života a z lezení po zemi, skočila rovnýma nohama do reality všedního světa. Skoro bych se začala litovat, ale stále doufám, že k tomu není důvod. I když je ve skutečnosti dost možné, že moje duše a tělo nejsou jenom moje, už jsme na to dva.
Skončila láska
V duši je hořkost,
plná sladké krásy,
a mé řasy,
slepené jsou solí,
Blbůstka
Svádět tě k polibkům,
svádět Tě k něze,
odmítnout nabídku,
k sexu to nelze.
Zvednout se
Kulhám,
abych zjistila,
jak těžké je chodit,
a jak je těžké,
Jeden hot...
Nevím co by mělo být,
život jde dál vždy,
když chci,
aby se zastavil,
Co mě týrá, co mě ničí?
Obklopuje mě,
vím to,
je tu se mnou,
a přesto vidět není.
Rozdělení typu lidí ala Bláznifka
Lidi bych rozdělila do čtyř skupin, na za :
a) normálně normální; b) normálně nenormální;
c) nenormálně normální a za d) nenormálně nenormální.
Lidé spadající pod první skupinu, tedy normálně normální, bych označila jako nezajímavé, ničím se nelíšící řadové občany. Ze života nemají nic, sex berou jako povinnost, jako zábavu nikoliv. Zábavou pro ně bývá práce, zřídkakdy zábava samotná, tou se nezabaví.
Říkával
Říkával, že se mnou chce být až do smrti, a snad proto mě po týdnu zabil. ::)
Střepy
Střepy rozsypané okolo,
mi prořízly žíly.
To oni, ne já, to oni.
. a usmrtily mojí touhu,
Dušička
V očích hrstku slz,
dušička čistá,
přes ní vidět skrz.
S nádechy čisté mysli,
My a s námi i zákon
Bílá pokrývka,
pokryla vřelost,
jeho pocitů,
a zapomněl,
Až jednou...
Až jednou nespatřím,
světýlka na nebi,
zemřu,
touhou po nich,
Zrnka prachu
Brnkáme si na nervy,
milujeme se,
a přebíráme život,
jako zrnka prachu,
Listí spadlo
Tisíce listů tu leží,
na hromádkách i samo,
ten to odfoukne,
k jiným,
Mezi ústy a dírou
Silná bolest,
někde meziústy a dírou,
co mi zůstala v hlavě,
po kulce,
Pád
Po pár pivech, troše vína,
připadám si opilá,
láskou, snad,
pád.
Krása něhy
Držela jsem v rukou,
tu nádhernou křehkost,
a bála se,
že můj dotyk způsobí,
Zabíjet Tě...
Víš, nedá se to ovládat,
ani ta bolest, ani já,
můžeš se snažit
a stejně jako ona, tu i já budu,
Něco mi je...
Hraje si s mým tělem,
užírá kouskymne,
sousto po soustu,
mě krmí nepředstavitelnou bolestí,
Neodcházím...
Je tu znova.
ta bolest.
Cítící se ještě hůř,
než-li já,
Termika
Teplota těla - závisí na rychlosti pohybu částic v těle souložících
Zvětšení teploty znamená zrychlení rychlosti pohybu souložících
Zmenšení teploty v těle znamená zmenšení rychlosti ( v tomto případě povadnutí penisu ) jednoho ( nebo obou ) souložících.
Vnitřní energie těla - se skládá zpohybové energie jednoho ze souložících a energie polohové druhého ze souložících.
Malá naděje
Nejprve široký úsměv
s velkými činy
skvělou pomocí
ohromným pocitem
Znění...
Jak slastně znějí,
zvonečky štěstí,
jak krásně zní,
moje žalozpěvy.
Musím končit
Hořce sladká bolest,
kdesi uvnitř mě,
narážející vlny nářků,
s odlivy nádhery,
Spolu spjatí...
Stejné jsou slzy,
jakovaše,jako moje,
jsou to naše slzy.
Stejné je trápení,
Rovnice
Nevím co vznikne sečtením,
člověka a lásky,
přitom je to zdánlivě,
jednoduchá rovnice,
Krása barevnosti života
Cítím v sobě tu nádheru,
co nadnáší ducha,
tu sílu, tu moc a krásu,
kterou má úžasnost,
Slzné údolí
Údolí, plná slzného plynu,
a já v nich jediná,
jediná.
postupně hynu.
Už nemám sil...
Svojí smutnou duši,
léčím malými doušky,
životního optimismu,
jež mi začíná chybět,
Stará
Stará hudba mých známých,
starých "dobrých" vzpomínek,
staré fotky plné,
zapomenutých pocitů,
Nocí se řítí
Nocí se řítí,
jezdec bez hlavy,
pastí se chytí,
lásky jsou záplavy.
Deprese úlevou
S láskou na srdci,
o Tebe bojuji,
slunko v duze,
koníčku v konvoji.
Nebe, peklo, ráj...
Nohy mi mrznou.
v jinovatce slz.
dveře vrznou.
je vidět skrz.
Víme to všichni
Život je silný kafe,
řekl mi jednou kdosi,
pes na ulici hafe,
o almužnu prosí.
Večer
Myslím na něj
když večer
toužím po jeho přítomnosti
bude večer
O životě
Sedím na záchodě.
Ten život je pěkně v prdeli. konečně jsem sevysrala na svý problémy. abych pak zjistila, že jsem si posrala i poslední chvilky sladkýho štěstí.
Cesta z města aneb Lido Adriano a Češi - Díl první
5. 7. 2002
Všichni na poslední chvíli shánějí drobnosti a blbosti na dlouho očekávanou cestu do Itálie, očekávajíc nové flirty, lásky a hlavně spousty nových zážitků a zkušeností, na které by mohli po zbytek svého života ( i když většinou jen do konce prázdnin ) vzpomínat. Ač bylo všem řečeno, že autobus odjíždějící do Itálie má na náměstí přijet až vpůl páté, ani o minutu dřív, všichni se zde schází okolo čtvrté hodiny.
Co říct
Člověk neví co říct, dokud nezjistí,
že to co řekl, říct neměl.
Malá...
Sedím tu v propadlišti slz,a to co mě trápí,to není láska,jsem to já, je to on,je to má zloba,cítím jí všude,všude v sobě, i v něm,jako bych šlapala,po střepech štěstí,jako bych větřila nad zdechlinou,a ono to tak možná je,po mé duši nezbylo nic,než jen zdechlina.
Naivita
V posteli ležím,
toužíc po slasti,
jako děvka někde,
v lacinám baru,
Ja sosla s uma
Přišla jsem o rozum,
a jediným skokem.
. bych mohla přeskočit.
O samotě v sobě
V davu tisíců lidí,
dívám se na jednu,
ženu se slzami,
v jejích lesknoucích se očích,
S rukama v klíně
S dlaněmi v klíně,
pozoruju krásu,
skrz mezírky mezi prsty,
sleduji paprsky,
Jsem to já
Kdy si konečně uvědomím, že to co mě zabíjí, nejsou lidi kolem mě s jejich pocity a pomluvami. Kdy si konečně uvědomím jaká jsem kráva. A že to, co mě zabíjí jsou jen moje myšlenky. Ničí mě, lásku i přátele.
Shoda
Je škoda,
že čas letí jako voda.
Je škoda,
že každej za prachy se prodá.
Barvy mne
Dívala jsem se na svět,
očima slepého. ,
spatřila jsem šeď,
všech barev,
Hořkost a sladkost
H ladovím láskou po které toužím,
O dhodlaná kvůli ní i zemřít,
Ř ítím se do propasti dějin,
K opu do cizího štěstí,
Děvka nebo uplakaná holka...?
\"Tý holce projel mezi nohama snad celej svět. \" Říkala jedna na druhou. \"Máš fakt pravdu, ta holka je vážně děvka, moc hustej počin, nechápu ty kluky, jak s ní můžou spát. \", \"Přesně tak, prsá nemá skoro žádný, ani nulky bych jí netipla, ksicht má jako měsíc, taky samej kráter, a vlasy, radši nemluvit, to jak se chová je taky pěkně vostrý.
Ironie?
Prej láska. to tak. Co mi to nalhával. Šel s první se kterou moh a mě tvrdil, jak mě miluje.
Něco málo o mě...
Hodně lidí si myslí, že jsem hnusná vypočítavá svině, co neumí nic jinýho než si pohrávat s citama druhejch. Asi jsem. Když si to myslí, a když nad tím tak uvažuju, asi mají pravdu.
Hnusná jsem byla vždycky, už odmalička, jsem bylatlustá a ošklivá malá holka, plná nenávisti k lidem, co mi nadávali do prasat a tlustoprdů.
Pro...
Milane,
skutečně jsem Ti tak vzdálená,
každým slovem prorážíš mi kolena.
Milane,
Dál, dál, dál
Nechci říct nic,
to Ti můžu s klidem říct,
možná že to není, zas tak málo.
Proč mluvit mám,
Nakrájený
Ostří nože leskne se,
lidská duše chvěje se,
bojí se co přinese,
břitva sladce směje se.
Možná nezakopnu
Nad sebou hvězdu,
snad mojí, možná tvojí,
pár divokejch sjezdů,
při větrnném boji.
Vzpomínková
Jsem uzavřená v nádobě
dnešních dní
plné splínůa touhy
po daleké budoucnosti.
Suchý slzy
Všichni znáte suchý slzy.
. pocit.
kdy se nemůžete nadechnout
Doletí
Život se stal hádankou,
rozluštění, to těžké je,
do světa divů pozvánkou,
jež dostane, kdo miluje.
My s ním
Alkohol se ke mě otočil zády,
už je mi špatně i s ním,
zbývá už jen dotyk kradmý,
životem proplétám se, bezradným.
Narodit se...
Žiju, abych umřela,
jako každej z nás,
. a.
vlastně co, když ani neumřu.
Rána
Nesnáším, miluju,
zlobím se, žaluju,
na Tebe, na sebe,
neberou do nebe.
Zabít jednou ranou
O hnusu co je ve mě,
se nedá vůbec mluvit,
slova mi bere z úst,
sám ďábel a já se nebráním.
To je život
Někdo dal dobrý podání a trefil mě přímo do hlavy, dostal výhodu a já tušila, že moje hra, tím končí. A všichni tleskali, nevím, jestli tomu, že mě někdo zabil tenisovým míčkem, nebo tomu, že můj soupeř vyhrál, vlastně, když jsem ztratila vědomí a sebe, po té ráně do hlavy, přišla jsem i o rozum, kdo vůbec byl můj soupeř a proč jsem s ním hrála, když jsem tenis nikdy neuměla, vůbec netuším, kdo mohl být tak krutý a zabít mě i se všemi mými krásnými vzpomínkami, s tím co jsem všechno prožila, kdo mohl udělat to nejhorší, co jde. a vlastně mě tak napadá, vždyť mě se ulevilo, jen teď nevím komu mám poděkovat za svojí smrt, tak moc bych si chtěla vzpomenout, kdo to jen byl, kdo jen mě to mohl zabít, mohlo by mi to být jedno, ale není, jsem mu vděčná, ale kdo je ten komu všichni tleskali a děkovali, kdo to jen mohl být, začíná se mi něco vybavovat, ale jen vidět tu tvář, spatřit jí, to snad ani není člověk, kdomě zabil. to je.
Piju Tě
Duše je jako odraz,
Kovového zrcadla,
Uvnitř mě a srdce,
Plánuje další podraz.
Nocí pluju
Vlasy smutný pocitem,
coprohlubujesmích,
šílí, pláčou a stydí se,
za to jak se chovají v jejich přítomnosti.
Plivly na mě...
Svět mi plivnul do očí,
neptal se mě jak se cítím,
srdce hrudí proskočí,
obličej náhrobním kvítím.
Duše
Má duše sama pláče, deští,
je jí moc smutno, umírá,
srdce semknuté v krutých kleštích,
nenávist na lásku dotírá.
Zamčená
Zamčena v srdci,
však jenom ve svém,
na úskalí smrti, těsném.
Zamčená smrtí,
Brát
Dávat znamená, obětovat kousek sebe,
pro radost druhých.
Brát znamená, obětovat kousek druhých,
pro vlastní radost.
Alkohol
Alkohol vypálil všechny rány,
od pádů, rozchodů i řeznejch poranění,
sem tam líh, tu vodka, jinde rum,
pálí, hoří, pláče moje krvácející rána.
Bolí to
Chtěla jsem po Vás staletí,
a zbyly mi jen dny,
na křídlech ptáků odletí,
vosk kape, slzy mý.
Pravidlo pravé a levé ruky (Bláznivčino pravidlo prstění)
Leží-li partnerka po vaší levé ruce, pak musíte používat při prstění ruky pravé. Položíte-li pravou ruku tak, aby prsty ukazovly směr dráždění(jinak také hloub a hloub), pak palec ukazuje směr, kterým vaše partnerka musí roztáhnout nohy. Pokud ležíte obráceně a svojí partnerku máte po pravici, pak platí ten samý postup, pouze s přihlédnutím na změnu stran a rukou. Jestliže zrovna nemůžete ani palec od partnerky odtrhnout, pak doufejte, že jste se při výběru opačného pohlaví nezmýlili a partnerka tedy sama pozná, na kterou stranu nohy roztáhnout.
Nauč se líp lhát
Zachraň potápějící se loď,
před sebou samým,
nebo atomovku na ní hoď,
a zakopej slovem daným.
Totální konec
První den
jsi mi dal drahocennou věc,
jakou je poznání
Druhý den
Přitahována
Tvoje magnetické pole je silné a kladných magnetických pólů je k tvému zápornému moc. Mezi námi už dávno přeskočila jiskra a tak se z mého kladného, stal záporný a najednou tu z přitahujících se magnetických sil zbylo jen odpuzování záporu se záporem. Tak moc bych se k Tobě chtěla přitulit, avšak tvoje magnetické pole mi to nedovoluje, je tu ona neviditelná zeď, které nás odděluje. Bohužel jenom nás.
Zkušenější...
Letím časoprostorem,
který se mi zastavil,
jen v mé mysli,
dívám se za obzorem,
Je a byl
Nenávidím bejvalýho,
za to jakej je.
A miluju ho,
za to jakej byl.
Paměť
Paměť patří k životu stejně jako láska, ale nezapomínejte, že láska občas zůstane jen v paměti.
Optimistická
Byly jednou sřepy
. lásky.
a bylo jich tolik
. nepočitatelno.
Vznik
Když vzniknul verš,
vznikla zajisté i láska.
Když vznikla vulgarita,
vznikla s ní i bolest.
Ábel nebo Kain?
Snad sen to měl být,
měla jsem se vzbudit,
. mnohem dřív.
mám Tě furt chtít,
Snad oslní
Spálila jsem se o slunce,
své smutné nálady,
o cigaretu co v ruce,
držím a čekám na pády.
Hrozba
Bolest je stesk,
a stesk je bolestí,
do srdce blesk,
štípe až u kostí.
Obchod
Čtvrtá ve frontě čekajíc v obchodu života,
čtvrtá, ale duše už mají jenom tři,
a tak jsem bez duše, zase prázdná,
zase jenom čtvrtá.
Smrtelníci...
Teď budu mluvit tiše.
. tak tiše, aby jste mě neslyšeli.
Při vyhulení
12° 80´ SOS 198. 5% 4501
Další zpráva zMarsu
Zdravím Zemi- stop. aktivní draslík- stop- předpokládaný návrat zkyslíkové oblasti Venuše- stop- je napočítán na nanosekundy- stop- oběv doby „člověk“- stop- končím-stop- hašiš- stop.
Depeše Venuši
Komu patřím?
Dokázala jsem brát,ne dát,
a to všechno v mžiku,
brát, ne dát,budeš si přát,
je jen věcí okamžiku.
Pro Tebe ta pravá
Svítí tam slunce,
nálada jara je skvostná,
ale nesvítí pro mě,
svítí pro Vás,
My...
Čumáček to sladké jméno je,
ty říkáš mi tak dlouho,
zná ho, kdo jen miluje,
pojď ke mě Lásko, Touho.
Chci být Tebou
Buď mnou, protože chci být Tebou,
zůstaň svůj, i když už jsi můj,
netrap svoje srdce, neb trápíš to mé,
mysli na mě, a myslet na Tebe budu i já,
Pláču
Tma ta už mi zhasla,
oblaka plná temna,
bolest se v mysli pásla,
už odbila nám sedmá.
Smutně...
Čekala jsem zprávu,
ale přišel jen smutek,
tak dám si teď kávu,
kdo udělá dobrej skutek.
Jsem vrah...
Bolest co probodává moje tělo,
je strašná a škodí mi,
jak sto ďáblů by ve mě bdělo,
slzy sraženinami krevními.
Poslední...
Peklo můj sen,
ráj moje žití,
nebe mi vem,
a jdi do řiti.
Spící den
Vím skončím na dně,
tý škarpy u silnice,
rosa na mě padne,
ležet budu, spíce.
Bát se...
Bojím se svého strachu,
potřebuju Tebe brachu,
zabraň osobnímu krachu,
rozfoukej ho kouskem prachu.
Školní den
Den začínal strašně,
hned tělák pro zahřátí,
spotit mám se značně,
čas ten se nezkrátí.
Blbka bez...
Jen hloupá blbka bez talentu,
život upíjím po douškách,
když bojím se,přes oči plentu,
o dušíchmluvíš jak o služkách.
Stíny nad obzorem...
Zmatená směs záhadných pocitů,
venku sněží, meluzína kvílí tu,
pocity záhadně zmatené,
řádkyTebou přečtené.
Časík...
DenTipřišel na nic,
hroznej se Ti zdál,
myšlenkových pranic,
zas jsi jenom řval.
Jak chutná?
Láska mi chutná smetanově,
sladkostí mého života je,
cukříček mojí radosti,
skořápka smítkem bolesti.
1,2,3,4,5...::)
Mámjeden život,
a dvě oči,
mám tři piva,
svět se točí.
Úskalí přáteství...
. a najednou mi přišla smska, byl to filtr na mobil, který mi říkal, že mi napsala moje nej kámoška mejlík, říkám si, podívám se na to až mě k tomu brácha pustí. Byl večer, tak jsem se ho pokusila nakřápnout, jestli bych si ten mejlík nemohla aspoň přečíst, kupodivu mě k tomu pustil, najel se seznam, napsala jsem Blaznivkaaa, heslo *****, to vám říkat nebudu, nejsem blbá, a ano jedna nepřečtená zpráva, otvírala jsem ten mejlík s takovou radostí,čekala jsem dobrou náladu, nějakej vtipnej textík, ale ten se nekonal. začátek ještě byl docela veselej, ale věta po větě, slovo po slovu, mi úsměv z tváře vyprchal, nevím jestli má cenu říkat co bylo obsahem textu od MOJÍ NEJ KÁMOŠKY, shrnutím.
Tenhle svět
Zas je tu ten pocit každodenní,
že svět na mě po ránu zuby cení,
zas je tu ten pocit klasickej,
že tenhle svět je dost nelidskej.
Jooo ať žije...
Ať žije svět bez lásky věčné,
a kruh bez svojí přímky tečné,
ať žije svět bez vzpomínání,
na krásný chvíle, moje psaní.
Měsíce...
Po měsíci lhaní. hádek,
já furt Tě tady mám,
vzalo mi to další nádech,
srdce vyprodanej krám.
Jde život dál...
Lampička osvětluje monitor,
a monitor osvětluje naše tváře,
naše tváře osvětlují život druhých,
a život prosvětluje láska.
Chci konec!
Skončete všichni spředstíráním,
Já vážně už vás asi zraním,
Skončete stou ohavnou lží,
Co nás jenom pokouší.
Z lásky...
Bolí to když se trápíš .
mnohem víc než břitva u mý ruky,
. díváš se mi do očí.
slzami mě skrápíš.
Ráno
Vstávám a hned mám křeče,
to je síla přátelé,
vzpomínám jak víno teče,
modřinyteď na těle.
Hustý...
Byl jsi sladký Milášku,
při našem prvním milování,
na naší první narážku,
pak zbývalo jen vzpomínání.
Kap, kap, kap....
Občas Tě dojme,
když slzy kapou,
bolí jako kapky krve,
které stékají z tvojí ruky.
Lež a...
Lež a hloupý pomluvy,
zasáhli duši mojí,
hlavu jak velkou kopuli,
za co ten život stojí.
Ach krásko...
Bůh seslal mi přátele,
aby mě rozesmáli,
Bůh věděl, že nestálé,
budou mé pády.
Životní cesta
Když sen se ztrácí,
v husté mlze slz,
žár náhlese vrací,
žárem tys mi zmrz.
Rochod dvou duší
Když jsou dvě duše samotný,
a nikdo neví proč,
když duše o sebe zakopli,
rozum radívá většinou skoč.
Chtíč žít!
Žít nebo snad mít.
Já začínám chtít,
že nechtěla jsem být,
teď začínám chtít.
Strážný Anděl
Když smrt se kradmo blíží,
a oči se ti klíží,
máš pocit sebeprázdna,
srdce jako brázda.
Životní sen...
Hlava mi třeští,
líté jsou mé pěsti,
hlava mě bolí,
slzy jsou cítit solí.
Hlubiny duše
Ve hvězdách psáno mám,
co píše se samo bez pomoci,
že lásku svou jen rozdávám,
prázdná zemřu, mám ten pocit.
Ze zloby
Můj Milášek se baví,
mě k pláči to teď svádí,
za mnou nikdo nepřijde,
nikomu to nevyjde.
Hmmm...
V hlavě střepy,
v břiše vlnobití,
z jedný depky,
je mi na poblití.
Slepičí pírka
Nůž nebo břitva.
Ať tak či tak. pitvá.
Nůžky nebo stužky,
používají je služky.
Miláčku?
Miláčku, víš kam směřují mé myšlenky,
Ne, nedívej se na skvrny od rtěnky,
Podívej se do očí mých,
Láskyplných, bezedných…
Kravina
Ze strachy a ze svojí obavy,
ze sexu bez pořádný ochrany,
já napsala jsem tuhle básničku,
nic nezasloužím si Ježíšku. ::))))))))))
Jako vždy
Den co den jsem na nohou,
den co den jdu za Tebou,
den co den jsem pak večer sama,
den co den bych pro tebe umírala.
Možná nepřestanu...
Strach je děsná svině,
proč tváří se tak mile,
vždyť milý vůbec není,
a v obavy se mění.
Trochu...
Každý denchodím sem a tam,
dveře já Tobě otvírám,
stejně jako ty k mému srdci,
a nory hloubí si teď krtci.
Končím s vámi
Všem lidinkám, kdo jen si tohle budete číst a všem možný, kdo jen se bude ptát, řekněte, že ode mně už tady neuvidíte jediný, jediný dílko, který by jen mohlo stát za zlámanou grešli, jak jste ty dílka hodně často nazývali, takže vám přeju moc hezkej život a užijte si ho. mějte se, takže SBOHEM Písmáku.
Zajímací
Láska je citem ztisíců,
Láska je množinou jedné,
Láska je milion měsíců,
Směs galaxie hvězdné.
Stopy
Znám spoustu stop,
od lidských chodidel,
znám spoustu stop,
a tys je neviděl
Slova
Mnoho slov bolí,
Ať řeknou cokoli,
Mnoho slov bolí,
Ať jsi skýmkoli.
Tolikrát
Tolikrát už jsem šla ven,
Pokaždé sjiným,
Jen promrhala jsem další den,
Zjistila, že se mýlím.
Pouliční lampa
Už bude jen polibek, objetí a slůvka,
Slůvka tak sladká jak borůvka,
Nemysli na to, že odjedeš,
Srdíčko mé si odvezeš.
Pláč a život
Pláč mým životem se stal,
proč však, to nikdo nepoznal,
nepoznal nikdy mou pravou tvář,
ani Ty jí, zdá se nepoznáš.
Nebe...
Nebe ve dne prosvětleno sluncem,
Tak kde teď je.
Snad je jen za kopcem,
Proč svět se raduje.
Život
Můj život chtěl by změnu,
bílou tak bílou jak mořskou pěnu,
můj život chtěl by pozměnit,
a nenávist v lásku proměnit.
Jaká je...
Láska je skutečnost,
Láska je bdění,
Láska je nevinnost,
A pravé snění.
Miluju Tě
Miluju Tě, jsou dvě slova,
Miluju Tě, říkám znova,
Miluju Tě, mnoho významů má,
Miluju Tě, jsem láska tvá
Dívej se...
Koukni se do mých očích a poznej svět,
Ne Lásko neboj se do nich pohledět,
Chceš vědět co pro mě důležité je,
Tak koukni se do mých očí plných naděje.
Tvoje oči
Pohled do tvých jasných očí,
Rázem svět mi osvítí,
Najednou se celý točí,
Mé oči ho zachytí.
Ale neznám...
Kdybych jen znala tvoje úmysly,
Věděla bych jak žít,
Co pro tebe znamenám si promysli,
Chceš se mnou vůbec být.
Trpíš se mnou?
Na tváři slzy tekoucí,
Na rtech si hraje úsměv matoucí,
Jestlipak tušíš co se mnou je,
Vkládám do tebe velké naděje.
Stačí...
Stačí jen sladký slovíčko,
Hned buší moje srdíčko,
Nechápe co ho tak překvapilo,
Ví však, že něco sTebou to bylo.
Lítost
Dobrý úmysly vždy končí špatně,
Pak všechno je vháji, nenávratně,
Pak už nenaděláš vůbec nic,
Jen unikáš a hledáš klíč.
K večeru
Slunce se dávno schovalo za ohyby hor a kopců v dálce anastoupila vláda měsíce a jeho krásných tichých společnic, kteréněkdo začal nazývat hvězdami, malými slunci zářicími po celý denviditelnými však jen v noci. Představa noci strávená někde vpřírodě s tím koho milujete při pohledu na měsíc a hvězdičky, toje sen každého romantického člověka i můj, ale stane se tak, žene všechny sny se splní, když mám toho koho jsem chtěla, takmůžu mít jiného, koho jsem mít nemohla a najednou zjišťuji, žekoho jsem chtěla nechci a koho ne, toho ano. Zní to bláznivě, jávím, celý život je jeden velký blázinec bez východu donormálního světa, celý můj život je jeden obrovský cvokhaus,který se nedá zastavit, i když to nejvíc potřebuju a tak seprostě dívám na nebe a říkám si jak krásné jsou sny a ještěkrásnější jejich splnění, také si říkám, že můj sen o krásnéromantické lásce se jednou splní a vím, že se to stane, jednou,jednou ano, nevím sice kdy to bude, ale bude, stejně jako každýz nás ví, že život není nekonečný, stejně tak se každému z násobčas splní sen, který si sníme a věřte mi, můj sen mi nikdo anic nevezme i kdyby se moc snažil, tak já dopíšu příběh svéhoživota úplně dokonce i kdybych měla zemřít, docela paradox, aleje to tak dopíšu ho dokonce i kdybych měla zemřít, zvláštníprotiklad, ale ve skutečnosti také pravdivý. Vím, že láska se vživotě se dá prožít jen několikrát ne-li jen jednou, mám pocti,že jí cítím, že jí cítím, ale ne k tomu s kým právě chodím,hmmm, když tak nad tím uvažuju, jsem vlastně strašná mrcha, alenemůžu si pomoci, miluju koho bych mohla nenávidět, že měopustil a nenávidím toho, kdo je se mnou den co den.
Nevyčítej si to...
Vyčítám si každý sladký slůvko,
Co neřekla jsem Tobě,
Co asi skrývá se za tvrdou slupkou,
Snad, že chtěl bys mě vzít ksobě.
Jak´s mohl
Jak mohl´s mě opustit právě teď,
Špatnou si předvídám odpověď,
Já bez Tebe nedokážu si život představit,
Jak se mám bez Tebe zabavit.
Noc
Ty noci, jenž milencům dáváš slova,
nástáváš noc co noc vždy znova,
ty noci, tak osamělá černá paní,
chci hlavu položit si do tvých dlaní.
Zklamání
Dnes další zklamání jsem prožila,
a nevím proč se soužila,
vždyť dnes mi řekl jeden kluk,
tvá kámoška je hezčí ty sama buď.
Nic nevím...
Nevím, zda milovat Tě smím,
já vůbec co cítím netuším,
nevím, zda milovat Tě můžu,
než nemít Tě to radši umřu.
Vyznání
Mám skvělýho kluka,
ještě lepšího milence,
mám osud ve svejch rukách,
je v rukách šílence.
Odezva...několikrát
Ignorovat chybicky sve lasky by bylo blaznive. Ale neni snad cela laska blazniva. Bezpochyby ano, ale komu to vadi. Ja mezi takove lidi urcite nepatrim.
Několikrát
Milovali jste už někdy dvakrát. Ano, to jistě ano. Ale zamilovali jste se do též osoby dvakrát, třikrát, čtyřikrát či pětkrát . Ta samá tvář, ta samá láska.
Sluníčko
Tak jako sluníčko každý den,
každé ráno rozplývá se můj sen,
rozplývá se a mění v skutečnost,
lásko já miluji Tě již věčnost.
Opuštěná
Procházím sama opuštěným městem,
pozoruji své myšlenky,
vůbec netuším kde jsem,
chtěla bych být u Tebe,
Nemyslet
Dnes přemýšlím nad smyslem života,
lidem je cizí slovo dobrota,
jediná slovo, které znají,
je nenávist, to přiznávají.
Sním.....
Sním ráda o tvých rtech,
až v polibku se spojí i náš dech.
sním o tvých červenajících se líčkách,
a o polibcích na mých víčkách.
Ta jsem já!
Ta co vysvobodí Tě z prokletí,
ta co chytí tvé srdíčko až poletí,
ta co zná tvé pocity,
je hloupý ten kdo necítí,
Potřebuju někoho....
Potřebuju někoho, kdo spáchal by ten hřích,
Líbal mě a hladil po hladkých tvářích.
Potřebuju někoho kdo nebál by se snít,
a v těch snech mou velkou láskou být.
Toužím...
Každý den se soužím,
když po Tobě toužím,
Toužím po dotyku tvých rtů,
přežít tak jen jednu noc bez hádek a nářků.
Nechápu to...proč?
Proč moje láska je tak daleko,
ano je dál, ne jen za řekou.
Proč moje láska je teď pryč,
proč osud na nás použil tak krutý bič.
Můžu?
Chtěla bych udělat tolik věcí,
A nemít ktomu tolik řečí,
Chtěla bych toho tolik udělat,
Však sebe nechci předělat.
Jsem...
Jsem víla tančící ve tvých snech,
jsem pusinka mluvící na tvých rtech,
jsem beruška co leze po tvé tváři,
šimrá Tě a tvůj úsměv září,
MIlenec
Láska plná citů,
otázek a blahobytu,
je pryč a já si větu
"Miluji Tě" stále pletu,
Ty jsi...
Ty jsi můj přítel,
jsi můj pán,
jsi moje láska,
byls mi přán.
Vylívám...
Vylívám si srdíčko,
Ty jsi moje zlatíčko,
zlatíčko jenž miluju,
láskou ho obdaruju.
Najednou..
najednou přepadl mě smutek
Najednou jsi ode mě utek,
Najednou jsem Tě chtěla znovu líbat,
Najednou jsem se chtěla znovu usmívat.
Líbí se mi
Líbí se mi tvoje vůně,
necítím jí, srdce stůně,
stůně, že jí necítí,
jsou to divné pocity.
Zdá se mi...
Zdá se mi o Tobě každý den,
den co den je krásnější ten sen,
Ten sen je jen a jen o Tobě,
příteli a lásce v jedné osobě.
Veršíky...
Verše jsou má útočiště,
hraju si v nich, jsou to hřiště,
hřiště v kterých zapomenu,
na Tebe však vždy vzpomenu.
Kdo ví?
Kdo ví co je to láska,
je to vítězství, ne sázka,
kdo ví jaké je mít rád,
kdo ví jaké je milovat.
Jen tak
Teď jen tak ležím a vzpomínám,
teď jen tak ležím a proklínám,
teď jen tak ležím a nevím co dál,
a tu chvíli co přišla jsem o Tebe dál proklínám.
Můj život
Můj život chtěl by změnu,
bílou tak bílou jak mořskou pěnu,
můj život chtěl by pozměnit,
a nenávist v lásku proměnit.
Slzička
Po mé tváři stéká slzička žalu,
člověk ve světě neslýchá jen chválu,
já už kvůli jednomu, ztratila málem lásku,
pro kterou bych dala, i život svůj v sázku.
Polibek navždy
Tak jako polibek, když se setmí,
Tak zmizí i můj stín teď do tmy,
Zmizí vnoci, však ráno objeví se zas,
Ty podle mě nemáš ani kaz.