Písmák Amores perros
Vztek
- to neúprosné ticho,
hlasy co v něm slyšívám
- ta zatracená prázdnota,
Nemluv
Mou něhouse tetelíša mlčky hledáš slovaKrása snovánevyřčených jmenKrutá přesnostseskládaných písmenco skrze rtymizí do tichaZadrž obsahnebokulku mi hlavou prožeň.
What am I?
So am I hereLying on the floorNobody´s comingI am all aloneSo am I hereStars above meI cannot touch youI cannot reach themSo am I hereWaiting for miracleSomeone should say"Stop cheating on her"The last page of the bookthat yearns to know the endThat´s what you areThat´s what I am.
***
Chtěla jsem tě utopit
jako kotě
ale kdo by snesl ten křik
břehů, jež se vylily
...
Srdce se vzedmou
A zase utiší
Jak od pondělí kpátku
Chvíle je dlouhá
Malé klišé
Jsi pro mě všechno
- teď a tady -
Jsi pro mě všechno
- to dobré i vady -
Měj bližního svého
Měj bližního svého
a jdi s ním cestou tou
Měj bližního svého
a nenechej ho za sebou
Bez přílivů
V polích dýchá
nářek včerejších dní
Srdce se vzedmou
a zase utiší
Maličká
"Slyšíš to ticho,
jak tepe do spánků. "
"Proč ty slzy,
má maličká. "
Smířená
Jak daleko jsme od sebe.
Na dosah ruky
jen mlhavá chmíří
dělí tvůj stesk od mého
(Ne)Slepá
Nevidím zeleň stromů
a nevidím děti se smát
nevidím dveře domů
a před stolem židli stát
Něžná
Zamrzáš ve slunečních paprscích
A zoufalost se opět vtírá
Pod pláštěm nahota pláče
Schoulená
Náhodný chodec
Jak náhodný chodec
přechází ulice
přechází přívaly slz
Spadá na skla
Jiná
Podivná samota
mezi mrakodrapy lidí
Podivná prázdnota
mezi proudy silných slov
Imagine
That parfume with wings of the fairy
That rainbow smoke beetwen the trees
That strange feeling is following me
There in my soul
Motýl
Motýl s křídly z ocele
na plášti z včereších vzpomínek,
smutek vstává z postele
jak (ne)přítel všech milenek.
Srdce
Přivřené dveře
cit jde otevřít
v srdci průvan
dveře dokořán
Moře
Vzbouřeným mořem
myšlenky tonou
a pískem v chodidlech
vrací se zpět
Život
život je veřejný dům
a láska mu dělá domovnici
rozdává štěstí všem sousedům
a pravda se plazí po ulici
Pláč tvůj
pláč tvůj mi v dešti zní,
stesk tvůj se ulicemi loudá,
pálí jak slunce polední
a láska se chová jak coura
Do teskné tmy
do teskné tmy
vložil jsi svá slova
voněly jasmínem
chutnaly po medu
Odluka
hned blízko
hned daleko zas
jak krutě nás ukrájí čas
hned spolu
Loutka
ležíš na dně garderóby
a loupeš se z kůže
hold už jdi vyšla z módy
kdo s tím teď co zmůže
Mladá vdova
růže mi svázali černou stuhou
přes obličej závoj dali
pohledy zkreslené večerní mlhou
a všichni vroucně vzpomínali
Nemilování
Už tě nemiluju,
tak co teď s tím.
Už tě nemiluju,
tak co s tím prokletím.
Špína
Jako kdybych bušila do kamene
A věřila že se rozlomí
Jako kdybych stoupala vnebe
A věřila že se ho dotknu
Samota
Když ochutnáš samotu,
spálíš si jazyk o horkou kávu,
spánek nepřichází.
A máš opuchlé oči,
Jednou
Jednou vyjde slunce
a nezapadne měsíc.
Jednou zhasne svíce
a světla bude nejvíc.
Déšť a ty
Déšť stéká po zdích,
po skleněných tabulích,
kterými člověk vidí do lidských duší,
až tam, kam se my samy bojíme podívat.
Touha
Skleněné perly odrážené od parapetů,
slzy vonící touhou stékají po tváři
a všechny labutě za odletů
za maříží skleněných tabulí.
Modlitba
Jak na podzim opadá listí ze stromů,
jak uvadne růže bez země,
uvadá úsměv a usychají rty mé
- bez tebe
Kočičko
Kočičko má malá,
s hebkou lesklou srstí,
zahalená do tmy,
den už vystrkuje prsty.
Chvilková
Mlha běhá po rybníku,
lampa bliká tmou,
dlaně bité od patníků
mluví duší promoklou.
Světe!!!
Svět se utápí
ve svých vlastních slzách.
Svět hyne
pod tíhou zbytečně vyřčených slov.
Nedokončená
Jak nedopitá láhev vína,
hříšník s přerušenou zpovědí,
jak dítě se sepsanou závětí,
jak sto let stará špína.
V mém pokoji
. zašedlá záclona
a závěs růžový,
čtyři zdi,
které ti nepoví,
Bez milenců milenky
Jak roztroušené střepy vzpomínek
bolí bosé myšlenky,
bolí mě má samota.
Bez milenců milenky.
Chlad
Vystydnul čaj,
vystydlo srdce
a hrnek zůstal stát
nedotčený,
Takový jsi
Noční obloha plná neznáma,
měsíc, který mění tvář,
noc, které se každý bojí,
však zájem často poutává,
Rozhovor dvou duší
\"Zapni ústřední topení\"
je tu zima z našich srdcí
\"pojď si lehnout za mnou\"
Obraz křivš visí.
* * *
Stojím k tobě zády
ado očí ti hledím,
poslouchám tvých slov vodopády,
co říkáš - to nevím.
Návrat
Vracíte se ke mně
- věrně -
Odrážíte se ode mně
- jak ozvěna od skály -
Jablko
Láskou si neosladím čaj,
láskou nevykouzlím úsměv,
s láskou jak se mnou si hraj,
láska jsou pusté pouště.
...bývá...
Láska bývá sladká,
však kyselá zdá se mi,
to slovo rozpývá se na jazyce,
mně však trne mezi dásněmi.
Bez názvu
Rozum pánem a srdce jeho sluhou,
co tvoje polibky dát mi mohou.
Jen tušit, tušit, co ode mně chceš,
co když jsou tvé polibky jen sladká lež.