Písmák Jsem malý buddha
Jsem malý buddha
a svou dvojroli hraju líp než já sám
Někdy se nejde schovat
když všechno vidíš, všechno vím
Když se ztrácíme
Jsem sklenice poloplná
směju se k převrhnutí
a všechno, všechno dává smysl
i lžička ve mně
Pro jistotu
Schovám si tě
pro všechny případy zamčených dveří
Je mi zima, ale tvoje teplo nechci
A na cigáro je taky času dost
Letní
Trochu jsme zestárli
teď už se schováváme před deštěm
do podloubí domů
- mohl by nás popálit
S cigaretou
Ubalím si cigaretu z dnešní noci
hořím mezi prsty
blízko i daleko
Já nemám na rtech ani víno.
Vzpomínka
Voním hospodou a kouřem
a víš
nikdo z nás stejně neví
co tím básník myslel
Podzimní
Hledám kousek života v ulicích
ale nacházím jen domy
a hračky ztracených dětí
a ztracené děti
Hledač pokladů
Jsem slepý hledač pokladů
z čekání na štěstí mi zrezivěly vlasy
Poslední, co jsem nenašla
- svou lebku -
Den ticha
Uděláme si den ticha
souhlasíš.
Přeji si, abys dnešní den vyfotil
fotka se ztratí, ale vůně přístroje zůstane
Jarní
Jsem oděná do pavučin
Něco ti pošeptám
chceš.
Snad se nebojíš zout
Kůže
Na okně se obtiskne můj prst
a papilární linie mé kůže
se rozteče v polibcích deště
Jsem mlhou v tramvaji
Skrz sluneční brýle
Viděla jsem armádu holubů
připravenou vletět do zavřeného okna
a zlámat si vaz
Viděla jsem osamělé káně na náměstí
Divoká
I teď jsem zvíře
Jdu za zpěvem
kterým prosíš duchy o pomoc
před zvířetem ve mně
Zatančím
Zatančím, Plamínku
budeš mým rytmem
vítr milencem
Mé rudé rty nikdo nedostane
Jsem
Jsi směšný, člověče
a já jsem na počátku
Přišla jsem jinak
Já si pamatuju
Čekání
Polib mě, slyšíš-li kytaru
stejně jako já
Políbím tě
vezmu tvůj strach
Dopis do nebe
Z Boha mrkev
z tvé matky jenom příběh
můj sirotku, opouštím tě
Na rukou inkoust
Jindy a jinak
Tehdy jinak jsme se scházeli
když svět se rodil mezi prsty
teď už není, proč by se rodil
už ne
Snídaně
Déšť nepřítel mi přišel
ostříhat tvé vlasy
vypůjčené
na dobu určitoneurčitou
Zameč
Máme tě rádi, řeknou rodiče a políbí svou malou copatou dceru vjejí velký den. Dívenka si natáhne na záda batoh, větší a těžší než je sama, a vyjde zulity. Do světa.
Hej, Lído.
Hey, bitch
Na jazyku má metafory krásy a ví, že je nikdy nevyužije, protože ona je nádherná děvka.
Měla jméno po archandělovi a padla. Milovala Honzu, svého přítele. Milovala ho tak moc, že mu byla šest měsíců věrná.