Písmák ----
Jako první jarní kvítek,
Les krajinou šumící,
Rozzářené tváře dítek,
Píseň krásně znějící,
Zklamání
Zklamání
Noc je dlouhá,Hvězdy svítí,I ten vítr šel už spát,Vzpomínky jsou tu a tam,Slza kape na polštář. Moje srdce neví jak dál,Řekni,proč jsi mi tak lhal. Láska,to je krásný cit,Kdy dva mohou spolu snít,O všem co je napadne,A jak to pak dopadne. Tak jako teď v tuhle chvíly,Oči pro pláč,Došly síly.
Toužím
Toužím
Toužím po tvých rtech,Bílou křídou píšu po zdech. Toužím po tvých dotecích,Píšu už i po chodnících. Toužím po tvém pohlazení,Píšu dál i na stromoví. Toužím po tvé přítomnosti,Píšu i tam kde se nesmí.
Vím
Vím
Vždy když kouknu do tvých krásných očí,Cítím,že svět se se mnou točí. A když slyším tvůj nádherný hlas,Začnu se hned třást. Když cítím tvoje něžné rty,Myslím,že jsou to jen sny. A když vnímám tvé dotyky,Tak vím,že jsi to jen Ty.
Proč?
Proč.
Proč vždycky,když se zadívám na to modrý nebe,Řekni,proč tam stále vidím Tebe. Srdíčko mě bolí,Hrudník se mi svírá,Povězte mi lidi,Proč mi ho vše tak připomíná.
O domově
O DOMOVĚ…
To pouto nosíš vsobě.
Jej nepřetneš jak nit.
Je pevnější než skála,
Života Koloběh
ŽIVOTA KOLOBĚH
Procházíš se svojí minulostí
po stopách včase ztracených.
Míjíš kousky strachu, kousky zlosti