Jak to máme
Je jaro. První teplý večer. dvě deci červeného vína. smyslná hudba.
Jsou všude
Chodím po domě,
po prkenné podlaze,
otevírám okna, skříně, dveře.
Všechno to vrže
Vzpomínky
Přes pražce, vyhýbky a nádraží
za sebou táhneš
šňůru vzpomínek.
Jsou jako perly,
Vzkaz Malého Prince
"Být jarem znamená příjmout riziko zimy. Být přítomný znamená příjmout riziko nepřítomnosti.
Mé riziko zimy budiž požehnáno. Nechci být uchráněn trápení.
Předjaří
Hrká štěrkem podél cest.
Špinavá a plná děr
chce se svézt.
Prchnout z města na sever.
Želví blues
hrnek slyší že
slzy neslíže sladký slib
slapy neslijí slovní svit
jen sloni složí slaný song
Naděje
s nordickým prouděním
krystaly
baletí
tvář krajiny vyhladí
Budíkova šichta
Je mrazivá noc.
Hvězdy skotačí ve sněhu.
Všechny domy jsou tiché.
Občas to v nich zapraští.
Od večera do dne
Smích se Ti chvěje na řasách,jako list v podzimním větru. Nakonec spadnea roztříští se v pláč. Sbíráš z(a)tracené vzpomínkydo bílého kapesníku,když po křídlech noci stékajíposlední záchvěvy smutku. Ráno omotáš dlouhým spánkemopuchlé oči.
3 x podzim
I. podzimMalujeme po soběakvarely svých očí - (Ty zelenou a já hnědou)okrové teplo podzimu. K sobě nás tiskne rumová vůněhorkého čaje z termosky. Na společné plavbě večerem do noci.