Písmák Veskrze.
Veskrze lečo v hlavě
z nedostatku slušnosti
Dusno k uzoufání
Proč má kosočtverec čárku
Óda na RD
Tisíce nedozdanejch snů
A vrásek,nepribylo málo.
Už zase pocmaranej stůl
Zas otázky,proč se to vlastně stalo
Okurková
Jsem na rodičovské dovolené a mám dvě malé děti, které mi skáčou po hlavě buď obě zároveň nebo na střídačku. K tomu je v našem malém městečku jen jeden supermarket, na kterém není super vůbec nic. Po té, co jsem do něj šla koupit bílý jogurt, rohlíky a banány a vrátila jsem se namísto toho jen s tvarohem, na který jsem ještě k tomu musela vystát frontu, jsem další návštěvy vzdala. Krátce a stručně, nakupovací povinnost přibyla k velké, či přímo bezbřehé, jeho radosti manželovi, který tak činí v nedalekém velkoměstě po cestě z práce.
DIALOG?
Máme se rády.
Vždycky jsme měly. Máme se rády. Změnilo se něco.
Bez dudlíku ani ránu hlavně po ránu
Chvíle nabytá stereotypy
drží tě za ruku a nechce tě pustit
malý tyran co ti chce ukousnout nos
a vyrvat zbylé vlasy
Ty mě taky
zbylo mi jen skládání
veršů
ve znamení nihilismu
svázaní
Motivační dopis
Zvládnu snít celou pizzu úplně sama
vím jak se staví z Lega hvězdná brána
znám všechny členy Společenstva prstenu
jsem dobrá vledačems na co si vzpomenu
Všimněte si těch uvozovek
Chladno a ticho je mi
pár minut před půlnocí
na nebi si se mnou hraje na schovávanou několik miliard hvěz
za chvíli bude pršet
Veřejné vystoupení
IIIIIIIIIIIIIIIII
Jaké je jít na popravu.
Nědelej O si z tohO hlavu
stejně odkutálí se ti v blátě
Smrákání
Jsou ještě místa kde je sníh,
místa kam slunce nesvítí
ale když přijdeš za pár dní
chytí tě jaro do sítí
Někdy se ptám
Někdy se ptám,
kam se poděla ta slova,
z kterých zní něha
a sálá teplo
alles gute
mlčeti ticho
po pár deci
a všechno hezké splaskne jak mýdlová bublina
bublifuk se vylil na zem a žádné nové bubliny
Vlézt na záda
Mlčíme pod tíhou příběhů, o kterých doufáme, že nejsou skutečné. Ale ony jsou. Přetváříme proto realitu na papír, kde všechno dobře skončí, aby se nám lépe usínalo. Naději hledáme v pohádkách a píšeme nejraději taky pohádky.
Lehké depresično
Začátky konce už zasely semínka
(pak že prý v zimě nic neroste)
počkej, až vyklíčí
zbude jen vzpomínka
Na dobrou noc
Za dálnicí, čističkou odpadních vod, hypermarketem, kopcem, rybníčkem… a ještě dál je malé městečko.
Vytuněné auto tu řve jako opilý námořník, když nepustí tě na přechodu
na zahrádkách před domy rostou melouny (krást hrušky, už totiž dávno vyšlo z módy)
Kaštany tu padají na hlavy všem, co se zastaví, aby si mohli přečíst nápis:
Nanana
Když fouká vítr ve větvíchpod korunami stromůhvízdáš si to svojenanana nanana
skoro bez důvodu někdy zatáhne seztracená v temným lesezpívám si sama to tvýnanana nanana
vlci se stahujoua supi slétajínanana nananasamu mě nechalinapospas myšlenkámnapospas sobě si.
ZaTo
Ze vzteku roztřískat lavičku
aby na ní už nikdo víc neseděl
rozbít pár výkladních skříní
aby se v nich už nikdo neviděl
Kuju
Děkuji:
Za provazy, které se netrhají
které nás drží nad zemí
za věty, které kdy měly zazněly
Rozsypané jak žužu
Ve vzduchu létají chomáčky ztopolů
(Bůhví kde se vzaly,
když široko daleko ani jeden neroste. )
mezi nimi kličkuje babočka
Narozeninové haiku
Chci asi víc, než můžu dát
proto: místo pár kvítků
zlomená větev na šeříku
Máš má ovečko dávno spát
Když nemůžu v noci usnout,povídám si se svými ovečkami a že jich v hlavě mámblázen,ten není nikdy sám(a já už asi šílím)
Podle Hlavy 22 si kreslím vlastní obrysy a ze vzpomínek na kdysi mlátím hlavou o stěnu kdy už to rozchodím. a kdy už zapomenu. (nebýt tapety, padá mi omítka nad postelí)
(S)padlá
-------------------------------------
-------------------------------------
-------------------------------------
Pod sloupem vysokého napětí
Zdá se přece, že jsem se ztratila v jedlovým lese
- - --
- -- --
- -- - -
Jsem vedle jak ta jedle vedle té jedle támhle vedle
In..som..nie
Čas od času,když nemůžu v noci usnout,vzpomínám na to, co se nestalopřipadám si jak Dänikenovy Vzpomínky na budoucnostčtené vzhůru nohama
Rozdírám si své staré rányco bolíjak rána když jsme samia příliš časná probouzení
A pak se modlímza vůni kopretinza aspoň na chvíli"věčné" obětíza sladkou vodu v mořia rozednění moudřejší večera
Za splnění snů které ještě budu míti těch, co jsem je nikdy mít neměla .
Jenom tak a naopak
Zachvíli bude mi dvacet dva
a můj život-přiznávám
neběží úplně tak jak má
proto zítra jenom tak
Cestou (necestou)
Cestou co nikam nevede,
okolo řeky podél stromů
A padající listí ktomu
na nebi červánky, ve vlasech vítr
Něco málo z geometrie
Jsme jak dvě různoběžky:
jednou se protneme
pak jdeme každý sám
ztraceni v nedohlednu
JÁSNÍMOVÁ
JÁSNÍMOVÁ
Můžeš čekat třeba rok
a růže nepokvete
na keři jasmínu
I pro sněhuláka
21. 2. 2009
Už zase padá sníh
ze střechy lidem na hlavy
A já mám vážné obavy