KAŽDODENNÍ
Přijdu ráno do kanclíku,
spatřím ji v tom okamžiku …
„Dneska Vám to zase sluší,
Vaše oči, úsměv, uši . “
Tajemné L
Ze zažloutlého domku, odkudsi za řekou se jménem na pět písmen.
Zabloudil k osamělému srdci třpyt bytosti až přespříliš nevšední.
Rozzářil obrys zašlé mužské tváře, který ač zjizven je,
oživil vzpomínky na Kdysi i otázky (v podstatě) zásadní.
EINSTEINOVA
… když přes tu vzdálenost
vytvoříš ze světla most,
pak každá událost
sama se stane i minulost.
ROZCHOD
Smutné jsou konce,
když city zanikají.
Těžké jsou i začátky,
kdy oba ještě nevnímají.
NESTVŮRA
Do noci vyběhla krvavá stvůra
dlouho tu čekala, tesknila.
Prolétla ulicí, jak noční můra,
byla tu a přitom nebyla.
DNEŠNÍ
Na každém metru je volů tisíce.
Někteří podnikaj, jiní zas ve fabrice,
chlubí se
– všichni jsou chytří velice.
SVOBODA
Rád jsem si kráčel
ztichlou ulicí
a vnímal vánek,
který tiše šeptal.
Poznání života
Když jsem přišel na tento svět,
všemu jsem se strašně divil.
Dnes bych rád se vrátil zpět.
připadám si tu jak debil.
U hrobu
Co k tomu říci.
Co dodat mám.
Snad zapálím svíci
a půjdu tiše dál.
Modlitba k bohu
Bože můj jediný .
Steskem se zalykám,
když mám k Tobě na tisíce přání.
Bože můj jediný .
Óda na vlčí mák (opium)
Je nekonečné množství květů
všude kolem na tom širém světě.
Je nekonečné množství lásky,
a v každém z nich tak sladce kvete.
Óda na ČSSD
Ve velké fabrice
tři malé jepice
šly volit Juru.
Šly pěkně za sebou,
Tik - Tak
Tik – Tak – Tik - Tak
tiše předou hodiny .
Tik – Tak – Tik - Tak
ubíhají vteřiny .
Nekonečno
Stotisíc mužů ve zbroji,
Stojíc bok po boku.
Hledíc směr nepřítel,
připraveni k útoku.
Válka
Vedle sousedního domu,
na schodech kamenných.
Maličká holčička
usedavě plakala.
Dilema
Jak mám přivést na tento svět,
plod lásky naší - lásky květ.
Když do lůna své matky,
vlastně vrátit se chci zpátky.
Nehoda
Tak přistup knám,
tak přijdi blíž,
nečekej a neváhej.
Tak pojď za námi,
Poklona Plutovi
Skláním se před Tvojí moudrostí
a skláním se i před Tvým umem.
Dáváš mi „Pocit“ - že cítím srdce své
vkontrastu s těmi, kdož páchnou rumem.
Sebevrah
Rád se vta místa navracím,
kde tiše, tiše pláču .
bohužel .
své naděje již vytrácím,
Pravda
Tak jako krůpěj krve,
když dotkne se listu pijáku,
Saješ mě lásko,
navzdory nepřejícím hlupákům.
Nářek rytířův
Nejsem příliš rád,
že mi těžký plát,
spadl rovnou dolů,
na tu holou nohu.
Krutost
Jak mohla jsi, lásko má.
Proč utla jsi ta pouta jediná.
Proč utla jsi ten cit,
který jsme si přísahali.
Ješitnost
Vím, když bdím, že víš, že vím, že bdím.
Ty si však myslíš, že víš i to, že nevím, že když bdíš ty,
už na jiného ve snech si dávno tiše myslíš.
Já vím, že si myslíš, že víš, že nevím o tvém bdění,
Menšiny
Partička Rómů, vychází ze svatého dómu,
mírně zarmoucena.
protože partička skinů,
čistících národnostní špínu
Znamení štíra - temné éterické bytosti
V krutosti temnot seslaná na zemi
zjevila se úplně bezbranná.
Okolí šedivé, nasáklé hnilobou,
stála tu tak malá - bezradná.
Snění
Hm, co na to říci - co napsat mám.
Teď snad už nic. Už nic teď nedodám.
Jsi prostě skvělá – a já Ti závidím.
Zrada
Já měl tvé city a snad i lásku rád,
vnímal jsem každičký dotek tvůj.
Leč ve větru stál jsem,
hudbu poslouchal.
Lék
Našel jsem lék na dnešní svět,
a je vněm láska a špetka něhy,
je vněm i cit
a hlavně touha nezávidět.
Odpovědi na otázky
Myslíš si, že mě vážně znáš.
Myslíš si, že jsem šťastný.
Myslíš si, že Tě miluji.
Myslím si, že se jen užíráš,
Nad věcí
Ve zraku mouchy,
rozmazaném v nekonečnu,
rozpadlým na tisíce drobných kousíčků
snažím se pozorovat tento dnešní svět.