Smích

Nemohl se zbavit dojmu, že svět kolem něho je starý, mrtvý, vše kolem čeho chodí, vše na co se dívá, je jenom kořist určená k záhubě. Každodenní běžný život, ranní vstávání. Všechno je k smíchu, všechno je jenom intermezzem, jen způsob zabití času před koncem, tak proč na něj nepočkat v posteli (a proč vůbec čekat). Všechno je k smíchu.

05. 10. 2011
0
1
535
Miniatury prozaické

Taxonomie

Vůně vanilky a kávy, vůně nedělního odpoledne v klinči se zápachem hniloby starého bytu. Výbuchy zábavné pyrotechniky, vřeštění koček a nadávky nesoucí se sem zvenčí sotva prorazí bariéru stáří a sotva proniknou až ke třmínku, kladívku a kovadlince vnitřního ucha staré paní zálibně sledující zarámovanou, na stěně visící, fotografii svého mrtvého manžela s fešáckým knírem a jiskrou v oku.
„Tak už mi zase teče teplá,“ informuje žena fotografii po chvilce blaženého ticha a začne cípem flekaté zástěry omočené ve znovu tekoucí teplé čistit sklo kryjící fotografii mrtvého manžela s fešáckým knírem a jiskrou v oku.
Opřena o zeď naproti fotografii, upokojena spokojeností s čistotou skla ponechává oční víčka gravitaci a vzpomínky se vydávájí bytem a naplňují ho hlasy.

15. 06. 2009
6
7
922
Povídky

Na hranici sil

Nikdo, kdo to nezkusil, neví jak odporné je krmit se stále ječmenem, ječnou kaší, pečivem z ječné mouky. My to zakoušíme již třetím rokem, občas rodiče zpestří náš život trochou sladu, ale od katastrofy, kdy žijeme všichni ve sklepě, nemáme přístup k jiné obilovině.
Jmenuji se Roman Tik, můj otec býval vysoký diplomat, jednu chvíli dokonce i ministr zahraničí, ale to už je všechno pryč. Můj otec, kromě diplomacie, miloval i poezii, dokonce rád psával.

10. 06. 2009
1
3
973
Povídky

Kurs kreativní historie

Jsem historik a mou prací je lhát lidem. Moje žena píše kritiky restaurací, její práce je také lhát lidem, tvrdí, že máme restaurace, ve kterých dobře vaří.
Možná patříte mezi ty naivní lidi, kteří považují lhaní za něco špatného. Některým z vás se možná dělá nevolno při zmínce o falšování historie, pak jste hlupáci.

09. 06. 2009
1
4
1132
Povídky

Probuzení I - "Lojzička"

Právě jsem si chystal večeři a poslouchal večerní zprávy v televizi. Hodil jsem na pánvičku tři vajíčka a slyšel moderátorku: „Překvapením letošních parlamentních voleb je strana Probuzení. Toto, před volbami téměř neznámé uskupení, získalo neuvěřitelných 40% a stává se tak vedoucí politickou silou v zemi. Přesto to krátce po volbách vypadá, že vzhledem ke svému mizivému koaličnímu potenciálu skončí v opozici.

09. 06. 2009
1
0
1044
Próza na pokračování

Probuzení II - Adéla

Spal jsem jako nemluvně i bolesti povolily. Ráno jsem vyrazil na procházku. Sedl si na lavičku a nasával probouzející se slunce. Teď čerpám energii z vesmíru.

09. 06. 2009
1
0
1066
Próza na pokračování

Probuzení III - Felix Catto

„To je pan Felix Catto, je ze sdružení Věřící proti dentistům. “, představil nás pan Rousek poté, co jsme vešli dovnitř. „Schovává se tu před policií, zapálil jistý palác při veletrhu dentistů“
„Kdože jste. “ Zeptal jsem se nevěřícně.

09. 06. 2009
1
0
1171
Próza na pokračování

Pan X

Náhodné setkáním dvou osob, pana X a paní Y (to nemá nic společného s chromozomy, jedině že by paní Y byla transvestita, ale i to je v mé moci). Pan X si jako velmi citlivý člověk hned všiml nevšední krásy paní Y a byl okamžitě puzen vyznat se jí ze svých citů.
"Ó, vy čarokrásná, uchvatitelko mého srdce, sluneční paprsku hřející mé líce, živá vodo mé vyprahlé duše, rytme mých veršů. "
Ano, pan X byl básník, ne nijak originální sice, ale přece jen básník.

04. 04. 2009
0
2
945
Povídky

Zrůda

Byl jsem krásné dítě s buclatými tvářemi a věčně odřenými koleny. Často jsem se proháněl na louce za domem, honil jsem motýly a pozoroval mravence. Byl jsem jako u vytržení, když se někde mihlo nějaké zvíře, stačila zatoulaná kočka. Také jsem často lozil po stromech, kolikrát já si natrhl kalhoty, ale stálo to za to, v létě třešně, na podzim jablka, hrušky, kolikrát já si po…kalhoty, ale stálo to za to.

04. 04. 2009
0
1
907
Povídky
Nahoru