Písmák Jinde má rodino
pokojně ažchladnokrevně
zápolíme vůči sobě
přitom nadšeně až vroucně
milujeme své portréty.
chlebíčková
Záhledl jsem nápis "za obstrukční cenu",
naprosto to rozhodilo moje city,
autor reklamy na chlebíčkovou bagetu,
daleko předčil mé chápáni reality.
Vývoj do nicoty
Mámvelkýkýblsebe akrabičku odpovědí,
hektolitry otázek, jež se každou chvíli mění,
není to co bývalo, prostor zmenšuje se povinností,
kosti pro psa ohlodal jsem,to všakrozpad nepřemostí,
sním
Jako zrnko písku v poušti, jak kapka vody v moři,
jak topícíse velbloud, jakjezdec na svém oři,
ořízl jsemdřevemkořen, utopilproud řeky,
jak překážka v cestě, jako šatník na obleky,
Bláznovo poselství
Chtěl bych postřeh, běhat po střechách jak vořech,
sem snad vrabec. v kořenech je i konec,
zařezán jak pařez, pouštím hudbu. krutej nářez,
pamatuju doby, kdy zářez byla sranda.
Religionistická aneb jak jsem procitl...
Ach můj bože, prokrista.
Stal se ze mě buddhista.
Žárlivost
Nejhorší je nevědět, že i v tuhle chvíli ke mě patříš,
tápat v plísni ztísněnosti, s touhou uzamčenou za mříž,
za mříž pocitu, za mříž strachu.
do prostoru bolesti,
Kalhotky
Nemohu proniknouti, skrz kus čehosi,
zhroucen nad situací upadám,jak v nemoci,
agónie mizí, má život vůbec cenu.
klesám níž a níž, oblečený v neoprénu.
Karneval všedního dne
Spousta lidí smaskou stojí,
Hlesnou jen párkrát a jdou dál,
Skryti svou zrůdnou všedností,
Plní pouliční sál.
Romadur
Nikdo se mnou se nebaví,
Prý mé řeči smrdí,
Prý jsem jiný, nevadí,
Štve je barva mé pleti.