Písmák Tah královny
Snad na svůj účet nezanevřeš
Snad nezapomeneš heslo
Snad se se mnou z dálky nerozepřeš
No, jen si běž
Vlastní prezentace
Jsem šalba i klam
Jsem otvírač ran
Jsem pasákem vran
bez ostrých hran
Letitá
Čas si zdrhá a přitom vteřiny si trousí
Prha modrou mrhá když kosu stébla rdousí
Měla jsi být prvá, ale z fronty rostou vousy
Světlo stíny trhá a vráska kaňon brousí
Konec u genitivu
Průzkum bojem po Tvém těleTvoří vrásky na hladkém čeleVrásky, v kterých smutí odmítnutí, vzdor a zajíknutíKlásky našich vnitřních pnutíDůvod prolít hlavu chmelemA mít se chvíli zase skvěleVždyť nohy končí.
Slunovrat
Tak se nám změnil čas Na letní Na jaře Vzbudil jsem se o hodinu později Čmárám Ti cigaretou omluvu Potichu jde mi to snáz Šeptni Do snáře Notám zpocených nadějí Jak bez Tebe budu či nebudu….
Pohádka
Tisíc a jeden den jsou skoro tři rokyTři rostlé letokruhy, šest slunovratůA nějaké ty prázdné krokyI když vězni nosí pruhyLáska se necpe do drátů.
Otava
Kosa a kámen. Křísnutí si plachtí vzduchemchladivým ránemvzteku nevychladlých duchenNa kříži plamena v klopě jehlu s uchem Pravím Ti: ÁmenZůstaň se mnou duchem.
Prosba
Zapálím večer svíceSnesu Ti modré z nebeProměním vodu na vínoProsím, obrať list v kalendáři. a neměj na duši čtvrtek.
Enviromentální
Duše je citová skládkaBez možnosti recyklovatPrvní na ní byla KatkaA pak…kdo si to má pamatovat.
V polosnu
Už jsem to dnes chtěl vzdátZavřít krám A zavřít očiTo ze zvyku Že umím jenom brátŽe z povykuHlava se točíNohy jdou do smykuBudeš se smátAž do snu vkročíš….
Generační konflikt
Šlo kuře do sporu se vzrostlou slepicíDůvod je nasnadě: nejsou si přejícíZakrátko třenice přerostla v praniciVýsledek. Na kamnech hýbají plechovou poklicí.
Zbytkové ráno
Po opici jako první vylézá si chmuraKouká si a nemluví a nelétá
A Tebe má jakou Tě znáI když mám Tě jakou znám TěKoukáš shoraNemluvíšNelétášČerná noční můra.
Rozsévač
Zdolávám těžkou chůzí orniciV dlani za hrstku semínekCo mi byla dánaZáda ve strnulé poziciObčas začoudí plamínekNotný kus od ránaOtřít čelo a posunout čepiciNa houf prošlých vzpomínekDruhá byla Eliška a prvního mám Jana.
Úklid
Chcíplo si svědomí po jedné nociJen smradlavá mrtvola zůstalaChcíplo si, potvora, a nenív mémociAby duše kulhalaJe fuk,zda lhala či nelhala.
Po Novém roku
Pusa po ránu a vločky k snídanipo páté přichází jen rychlé vstávánínení čas na sníčky a přání co kdybyticho jako bys nahodil na rybymáš ráda a já mám rád života úryvekpusa je zlozvyk a není to polibek.
Mojí první múze
Tvrdila's mi u vína, že nemůže to bolet A žvýkala jsi hovězí, co přišlo dávno do let S druhou láhví u mé hlavy Spáchala jsi střemhlav jeden hlučný oblet Nad ránem jsi nebyla. . a já si teď se zablácenými botami za Boha nemohu vzpomenout, jak jsem to měl dopsat….
O hřebíkách
Ťuk…ťuk…ťuk…škrr…Počké. to musíš taagle. podé kleště……uiíííp……buch…buch…BUCH – BUCH – BUCH…buchbuch…buch…BUCH – BUCH – BUCH…buchbuch…buch…BUCH – BUCH – BUCH…buchTatii. No na…ťukťukNeboj se…ŤukNoo.