Písmák moje blbost...
jako opilec po nocích co toulá se ulicíjak závislej na drogách co schání svůj fetstále tak stejně cítím se bloudícía pořád nervozní koušu si retuž hodně dlouho,ňákej ten rokco poprvé zkusil jsem drogový sena stále dokola něco brzdí můj krokuž bych měl vyrůst,vysvléct se z plenstále prosím boha o trochu silale možná že dávno ujel mi vlaktak trochu před vším,rád bych se skryla stále netušim. furt nevim jak.
Utrpení
Rudá růže v prostřed trníplna svého utrpeníkvete v prostřed dun a pouštírůže horku neodpouštínemá nic jen růže rudépřesto zdobí zemi všudenechce nic jen růže rudé snad jestli lásky trochu zbude.
Povídej
Zase bude to v pohodě, zase bude nám hejtohle chci slyšet, tak drahá povídejnebudu tě přerušovat, mluv jak dlouho budeš chtítpřijdou zase lepší časy, zase budem se mítbylo už dobře a bude tak zasrád bych ti věřil tak aspoň trošku se snažchci to zas slyšet,tak drahá povídejživot mám rád ale někdy je zlejtak tiše povídej a v klidu kuřnení to nejlepší ale vždycky může být hůř.
Poslední den boje
Po nebi klidně plujou si mrakya v lese usychá starej strompes zatim v koutě krčí se strachypoledne odbíjí kostelní zvonKoukáme na sebe koukáme já a tyodejdem do nebe až hodíme granátyZůstaly jsme tu-dva proti soběkaždej koho znám už leží v hroběvedle mě leží karetní listjedno nás spojuje-veliká nenávist.