Písmák Sexuální revoluce
Bože prosím Tě v jakém
že světě to žijem.
Obcujem mezi sebou
a přitom snad ani
Podzimní melancholie
Podzimní melancholie v zajetí mysli vůně tlejícího listí visí ve vzduchu. Podzimní melancholie v zajetí duše čpí podivnou bolestí marně hledáš útěchu. Podzimní melancholie v zajetí srdce ve smutečím marši se utápíš a pápěří babího léta ještě dnes držíš v ruce a zítra už ho tam mít nemusíš.
Tak nevím II aneb Setkání po čtrnácti dnech
Zašla jsem si na pivečko se svými přáteli do naší oblíbené hospůdky "U Vojty". Dříve se v prostorách nacházela školka kde jsme všichni chodili, stavěli bábovečky a po obědě svorně "slintali" do polštáře. No a dnes je tam hospůdka, báječná útulná a vůbec taková jak má být. Znáte to, šla jsem poklábosit jak se hrál hokej a že to zase naši politici pěkně jak se říká "rozhrábli".
Takovej vzkaz
Je vás tu pár, někdy i víc
hledáte v básních jen
rytmů pár a jinak nic.
Možná já jen špatný
Nohy
Jedna noha za druhou
takto celý život chodí
někdy na cestě za duhou
jindy se bahnem brodí.
Viva Bohemia
Už je zase vidět mlžný opar na palouky a slunce vyšlo opět nad řekou A lidé zatím skrývajíc se pod oblouky zase a znova okouzleni budou krásnou Vltavou. Zatím ale to pravda není a Óda na radost se nehraje ale dávná Bohemia neupadne nikdy v zapomnění a zase tak jak vždycky z trosek a bahna vyvstane zase budou stovky lidí kráčet ku prameni a Smetanova Vltava znovu rozezní se do kraje.
Jihočeská Apokalypsa
" DĚSNÁ SKUTEČNOST TEPRVE NÁS
MĚLA NAUČITI,
JAKOU MOCÍ ZÁHUBNOU MŮŽE
ROZPOUTANÝ ŽIVEL KRAJINU
O slunci a kolotoči
Když byly jsme ještě
malými dětmi tak
chytaly jsme kapky deště
a kupovaly za korunu
Pseudointelektuál
Jak ho popsat.
Marně hledám
vhodná slova.
Snad chtěl by
Věčné moudro pana Wericha
Blbec nepochopí, že je blbcem skutečně.
Pravdu o tom, že je blbec, blbci říkáš
zbytečně.
Joy Adamsnová
Hledala jsem něco, co jsem nenacházela.
Místo toho jsem našla poklad větší než
v jaký jsem kdy doufala.
Chodím si staletími
Chodím si staletími stroj času nemaje však to mi nevadí dívám se do kraje. Tam kdysi rytíři v plné zbroji k lítému snad chystali se boji A po letech stál tam památník padlých rudých neznámých hochů a u nich stráž měli pionýři v modrém stejnokroji. Chodím staletími stroj času nemaje však to mi nevadí rozhlížím se do kraje. Pionýra vystřídal pak zelenožlutý junák nebo skaut a hodokvas z období válek rytířských nahradil zase raut.
Tohleto musel říci někdo moc chytrej!
Neunikne smrti ten, kdo neunikl příchodu na svět.
Léto budiž pochváleno
Léto budiž požehnáno slunce vrátilo se z cest a sestoupilo trochu níž v létě necháváš se tak snadno a lehce láskou svést a naše těla mají k sobě zase víc než blíž. Tak vítej léto k nám zase je tu čas her a zázraků slunce svítí v blankytu na modrém nebi třpytí se a směje se do mraků. Tak tedy léto budiž požehnáno i když občas bouřky z dálek přivádíš přesto jsi k nám zváno a ty to dobře víš.
Hůlkoplazi
Stáli před obchodem a čekali až jim bude otevřeno. V rukách drželi hůlčičky, čerstvý důchod a právě vybojovaný nákupní vozík.
\\\\\\\" Já tu byl dříve něž-li vy pane\\\\\\\" ohradil se děda v baretu.
\\\\\\\" Ale já mám už pětaosumdesát let pane\\\\\\\" řekl ten v klobouku.
Homo militaris
Jsme prý homo sapiens, tedy člověk rozumný či chcete-li člověkmyslící. Ale já tvrdím, že jsme homo militaris, tedy člověk válečný, či chcete-li válčící. Válčilo se, válčí a válčit se asi ještě dlouho bude. Začali jsme bojovat ve chvíli kdy jsme takříkajíc sletli ze stromů.
Smutná jest cesta
Smutná jest cesta když nechceš a přesto musíš jít. V očích slzy a na rtech letmý smích Jdeš cestičkou cestičkou známou k domovu kde ruce otcovy pevně ještě všemu dění vládnou. Jdeš po ní a sám nevíš proč a zač myslíš na cestu zpáteční tam kde utišen bude tvůj smutný pláč Myslíš na cestu cestičku v dáli myslíš na lásku a rouháš se nebeskému králi. Snad on sešle ti jednoho dne naději že kroky tvé k lásce vysněné, že k ní taky dospějí.
Pocta
Nasaji vůni a jsem zase tamkde kapr bydlív každé tůni azelená se stráň. Tam ještě hájenádávným právemchodovským a mocnýchpánů, pánů z růžeTam otisknuta stopamých dávných předkůTam pod krumlovskouskálou obklopena očimaněmých minulosti svědkůTam pokřtěna Vltavouo které už kdosi psalTam kde zrozen bylJan Sladký bůhví pročzvaný Kozinatak tam někde i můjživot končí a začíná. Tam prvně jsem sluncevycházet uzřelaa utrhla luční květTam chráněna masivnístařičkou Šumavouv kraji rybníkůJakuba KrčínaTam brouzdat senoční oblohou amyslet v duchu jak ryby chytalmůj starý dědTam někde v krajidole pod Kletísložit hlavu svoua slyšet zase prabábu vyprávětkterak se vše měnía jak divný je tendnešní uhoněný svět. Tak to jest krajinadětství méhokrajina krásnána jihu ČechTam byla jsemzrozena a právemse jí klaníma verše posílámté krajiněco tak ráda mám.
Oblouk z gotiky
Pod obloukem někdy z gotiky něžně jsi mně líbal něžné byly i tvé dotyky kdoví kdo ti napovídal. Pod obloukem někdy z gotiky před deštěm se schovávám už necítím tvé dotyky ani já už se tě nedotýkám.
Šesté přikázání
Kapku po kapce padala voda ze stropu a tento monotóní zvuk ho probudil ze sna. Mrknul na hodinky a pak i do kalendáře a uvědomil si, že už dnes, že už dnes nadešel ten den, na který se těšil snad po celou dobu co. Položil pod kapající vodu malinký kastrůlek a hlavou mu blesklo, že o tomto mu majitel bytu neřekl, když mu byt pronajímal. Neřekl mu ani o tom, že když kolem projede tramvaj, tak že to celým bytem otřese jako při zemětřesení.
Slogan pro jednu nejmenovanou restauraci v Brně a i v jiných městech :o))
PĚKNĚ PAPEJ MASO
ZE ŠÍLENÝCH KRAV,
PROTOŽE JEN TAK
BUDEŠ DLOUHO ŽIV
Zpověď
Své tělo vyčerpané
sladkou únavou
položit zase vedle
těla tvého
Slibuji hvězdám
Slibuji hvězdám
já hříšník a
neznaboh slibuji
a ač se tak nezdám
Věnováníčko
Z křídel padlých Andělů
padá k zemi bílé
pápěří a člověk
jenž má tolik zvláštních
Vzkaz pro EU
Evropo , Evropo
ty zrádná děvko .
Vzala jsi nám rum
teď chceš i slivovici
Otázky
Mám v hlavě otázky
dá - li se žít
život jen tak
prostě bez lásky .
Pravda
Pomalu jako dým
z levných cigaret
Obchází dům
po domu a pak
samota
Jeden den ráno
setmělou šla jsem
ulicí a uviděla kluka
se střapatou hlavou
Pro Tebe
Něžnej nosík
vlhké rty a
oči jak dva korálky .
V hlavě touha
Co jsem?
Jsem poutník co prochází zdejší kraj Jsem hledač pokladů a hledám ztracený ráj Jsem tulák brouzdajíc se ranní rosou jsem tichošlápek co trávu čechrá nohou bosou Jsem básník co pozapomněl verše psát Jsem válečník domorodých kmenů co nemá sílu už bojovat Jsem orel co z výšky kouká do kraje Jsem jen pouhý smuteční host a hledám plamínek naděje
Smrt
Je posledním z pierotů a je první z nás Je pták chystajíc se k odletu Je zvon co odčítá nám čas Je velkou otázkou sama pro sebe je poutník za láskou a odnáší nás do nebe . Je tím i tím Je náš krok i stín Je všechno a možná taky nic Je boháč mezi pány z nemanic .
První zmrzlý
P o jarním tání
A po odlivu ledu
N astává čas
K rásného rozjímání
Tak nevím...
Tak nevím čím to je , ale je to tak , je to sice moc divné , ale je to vážně tak . Najednou odrosteme dětským střevíčkům a hrám a nápadům a . . .
Tak a opravdu naposledy
A ndrejku má každý rád
N ení nikdo kdo ji nechce znát
D en co den šíří dobrou náladu
R áda chodí do zadu
Daší pokus na radu jednoho z vás
O livy mi nechutnají
L etní slunce ráda mám
E maily mi přicházejí
G umu někdy používám
Absurdní drama
Život je jen jeviště
na kterém musíš hrát
když ti srdce krvácí
Ty se musíš smát
Do třetice dobrého i zlého
V alpružina noc
E ště nezačala
L edva však tma
E mpírová
Chce se mi řvát z plnejch plic !
Mnohojde jen tak
jakoby náhodou
jakoby měl svět být
stále velkou záhadou
První a poslední pokus o akrostych
M ám ráda povidla
A na rybníku zvedám
R ychle a ráda stavidla
T enis bych nikdy nehrála
Tyl píše pohádku
Tyl píše pohádku
Puškin si zastřílí
není čas na hádku
ta přijde za chvíli
Pepíček a Madlenka
Perníček a Mařenka
Pepíček a Madlenka
Oni žili hezky spolu
a sedali si každý večer
První jarní polibek
Byl básníkem
nebo nebyl .
Byl svůdníkem
nebo jím nebyl .
Vzkaz kritikům
Chtěla jsem verše psát
jenže odešly muzy
šly někam spát
A tak zbyla chuť
Ach ta zrádná okna
No dobrá tak já to zkusím tedy možná zbytečně v tom hledám spousty vědy . Dobrá tak jste mně přemluvil drahý pane Má se průšvih stát tak ať se tedy stane
Chvíle chvil
Když slunce vychází
to je ta chvíle chvil
milenciblízkost svou nachází
na louce zůstal střevíc jedné z víl
Přirovnání
Dvě lampy v obilí
stojí tam jak milenci
láskou opilí
Dvě lampy v obilí
Dejte mi pero
Dejte mi pero a papír
já budu verše psát .
Dejte mi flétnu
já budu písně hrát .
Dobrou noc
Dobrou noc
můj milý
je čas už jít spát
Dobré duchy
Jarní pozdrav
Kuk lidi tady jsem .
Právě jsem se narodilo .
A kdo jsem , že ptáte se .
Jsem jarní sluníčko
Jen oni dva
Jen oni dva
a pokoj v podkroví
Co bylo dál
pán Bůh mi napoví
Kdo jsem ?
Jsem možná rebel
ne však bez příčiny .
Jsem jako plevel
co nechce od zeminy .
To byl zase jednou den
To byl zese jednou den
ráno sníh a večer tma .
To byl zasejednou den
ani dobrej , ani zlej
Malá , malinká úvaha o štěstí
Slunce už bylo nad obzorem . V posteli ještě ležela dívka , mladá , krásná a něžná . Na rtech sladký úsměv a v ruce plyšového medvídka . Nebo to nebyl medvídek co v dlani svírala .
Tak ať
Ztratila jsem kuličku
kuličku duhovou
A také pohřešuji dětství
na jeho nalezení
Sochař
Šeptal jí do uší něžná slovíčka
říkal jí potichu, co nahlas
říkat se nesluší
Co to bylo za slůvka
Keltští válečníci
Krajem je slyšet dusot
stovek koňských kopyt
Tohrdinní bojovníci
z války se domů vracejí
Osud
Honili malého človíčka
malého maličkého zajíčka .
Až ho dohonili tak ho zabili
tvorečka bezbarnného
Máří Magdalena
Máří Magdalena prý
hříšná byla
A já tvrdím, že jenom
milovala
Variace na středověké téma
Osedlal koně a vyjel
pádil tryskem
bál se aby vůbec dojel
Vtrhl do dveří
Zmněna
Miloval chlapec
jednu dívku
den co den posílal
Bohu tisícere díků
Vembloud
Ve Wembley je vembloud
vembloud dvouhrbý
Má dva hrby,čtyři nohy
dvě oči a dvě uši
Milenec tmy
Narodil se do tmy , byl jejím spojencem,jejím spiklencem , byl jejím milencem. Narodil se do tmy. V ní žil v ní i umíral.
Neviděl nikdy slunce , neznal barvu trávy , nebe , květin , lidí , očí .
Tři přání z rozcestí
Už dávno nevěřím na princeznu
z pohádky
Už dávno nevěřím na kašpárka
s rolničkou
Nic
Nic je prostě nic
tři písmena abecedy
kdo chtěl by víc.
Nic je samota,
Je tak těžké!
Je tak těžké jiným být
Je tak těžké ve vyhnanství žít
Je tak těžké slabostí se nezlomit
Je tak těžké vlastní já nezradit.
Pokřik Xarských čmuchalů
Najít,zabít,vyčmuchat.
Najít,zabít,vyčmuchat.
Najít,zabít,vyčmuchat.
Svého velitele poslouchat.
Zatykač
A miliony lidí propukají v pláč
rukama lomí
je právě vydán zatykač.
Koho honí. Koho že to
Čas
Všechno zahojí čas
i smrt i zradu
i vyhnánípřed zahradu.
Před zahradu rajskou.
Jen nestratit šmrnc a glanc
Jen neztratit šmrnc a glanc
nedávat moc svoje srdce
a svou duši v šanc
Na tváři nosíme přetvářku
V GOTICKÉM CHRÁMU
V gotickém chrámu u oltáře
farář dítě křtí
v gotickém chrámuu oltáře
za zemřelé farář slouží mši zádušní
Jedna malá pivní
Žvýkačka v pivu plave si
nezná prsa a nezná znak
ona v tom pivu plave si jenom tak.
Andělé na kůru
Andělé na kůru mi cosi šeptají
něco o tom že láska
obvykle přichází potichu a potají.
Andělé
Andělé na kůru mi cosi šeptají
něco o tom že láska
obvykle přichází potichu a potají.
A já je slyším hrát nai šalmaj
Kletba
Dobrý Bože já beru kletbu zpět
a klidně svoje tělo zaprodám
když zrovna a právě teď
najdu dlaň do které svoji dám
Letmý dotek
LETMÝ DOTEK
Proč hledat odpověď
Kde nejsou otázky
To jen trochu pootočil se svět
Chtíč
Mé tělo ovládl chtíč
A vášeň schvátila
Jakoby duše šla někam pryč
A znovu se vrátila
Tajemství noci
Tajemství včerejší noci
zůstane nevysloveno
zůstane v tvé mysli
pokud si ho tam ponecháš
Valentýnka
Nádech poslední noci
ve vzduchu visí chtíč
mé tělo bylo ve tvé moci
škoda,že jsem tadya ty pryč
Deziluze
Den po dni unikáme
hrobníkovi z lopaty
a Smrtka už mlsně slintá
za vraty.
Jen tak
Dvě lidské bytosti
vpili se v jednu
čerpajíc z vlastní blízkosti
stratily se v nedohlednu.
O lásce
Chtěli po mně že
o lásce mám cosi psát
však není nikdo
komu bych jí mohla dát.
Intimita těla
Bůh dal nám odlišnosti
a sám nevěděl snad ani proč
a zač
dal nám smích dal nám i pláč
Provaz
Chtěla jsem k nebi letět
a místo toho padám k zemi.
Nenarostla mi křídla,
smůla jeden nemůže mít vše
Pro Vladěnku
Sluneční paprsky
rozpustí poslední sníh
vykvetou sněžěnky
posléze bledule
Prodáváme se....
Prodáváme své duše
i svá těla
prodáveme je den po dni
na trhu s nemovitostmi
Hrdý Albion
Sladká Francie
hrdý Albion
galskému kohoutu
vyhlášen je boj.
Zimní pocity
K zemi padá bílé pápěří
prý zmrzlá voda
však dítě tomu nevěří
K zemi se snáší
Nejsvětější ze všech dětí
Nad Betlémem hvězda svítí
a hrdě hlásí do kraje,
že narodilo se nejsvětější ze všech dětí,
že spasitel tu je.
Bledule
Zamilovala se bledule
do té druhé napravo od sebe
Zamilovala se bledule
bledulí láskou