absence inkoherentní existence
není cílů
pouze cest
krok za krokem
nechat vést
Oplocený lesy
Jednoduše nemám čas. já jednoduše nemám čas na to . až růže rozkvete. nechci se nechat překvapit barvou jejích sametově růžových okvětních lístků.
Lítost
Vždy alespoň o jeden malý krůček
pozadu
tak zbytečná jsi .
Z rozpadlého hnízda vysypané sny
V lese
Pane Bože na nebesích
tak se ztratit někde v lesích
. a nenajít už cestu zpět
vnímat jen
Pírka kolem uší
Máš pírka kolem uší
někdo by se lek´
Tobě. ale sluší
Mít pírka ptačí kolem uší.
Rozhovor
Ve svém zaměstnání se setkávám s nezměrným lidským utrpením, při mnohých rozpravách s pacienty, případně s rodinnými příslušníky, se dotýkáme mantinelù existence. Podotkněme, že nikdo z nás není prorokem a nikdy nebude, neznáme budoucnost a moc dobře víme, že naděje zmírá poslední. Je to hra čísel, hra pravděpodobností se spoustou vnitřních i zevních vlivů. Jsou veskrze jen prognózy dobré, nejisté a špatné.
POTKANI
Ma mnoha prani nerealna
mou tryznivou jsou mukou
byt platkem ruze okvetnim
jez laskany Tvou rukou.
Extatická
Na bílé zdi
nenapsáno ještě
kde hledat mám …
chladné kapky deště
Geriatrie
Je to vknihách
je to včlověku
je to nevěřícnost každého jednoho
svrchovaný ateismus
Unter der Haut
obalen kůží jsem
dva čtvereční metry skoro
chci jen svršek bez podkoží.
bez vzoru. jak mstitel Zoro
Wie per Anhalter
Die Strasse hat sich wie eine Schlange gewunden. und wer einmal nach Plasy in Richtung Plzen gekommen ist, der würde mir zustimmen, dass die Sonne schon müde war, nach der täglichen langen Strecke und langsam unterging . man konnte schon ahnen, dass Herr Herbst begann mit seinem alljährlichen Malen. aber auf keinen Fall.
Jako autostopem
Silnice se kroutila jako had . a kdo kdy vjížděl do Plas směrem na Plzeň, ten mě dá jistě za pravdu. slunce zapadalo a snad by se i zdálo, že už snad pan Podzim počal se svým každoročním zmalováním. ale kdepak.
Vzpominam si
Vše se mění
a co bylo. není už
teď vzpomínka na kaluž
v dobách sucha
Kropící vůz
Jezdí po ulicích
našeho světa
trpělivě, jakoby
p-o-m-a-l-u
Kozí farma
Na výpadovce změsta Chomutova…mávaly zmrzlýma rukama . v jedné znich i cedulka snápisem PHA…. Ta větší si sedla do zadu a přibrala ksobě ještě velký modrý batoh. Menší sbrýlemi si sedla ke mně dopředu…mohlo se jet…Tak kam… na kolej….
Malování
Skicy pod levou Tvou paží
si tykají sTvým srdcem
vtramvaji plné davu
tak blízko sebe …naše ruce
Nesmělá
Jen dýchám do tmy
( co dělat bych měl
jsem náhle zapomněl )
Vždyť myslím na ni .
Tak nevím
tak jasno jako na počátku snad už nikdy vhlavě nebudu mít.
ač naivní… to bylo …. fajn
spadl jsem do změti a moc jí nerozumím .
hledám jemné nitě a po nich jdu
Vzpomínky jsou chrám
vzpomínky jsou chrám.
v němž září Tvoje světlo.
lux aeterna.
Ve vlnách příboje
Ve vlnách příboje
osvěžilas moje tělo
pak škrtla jsi
( cigareta poté chutná prostě jinak…)
Retrospektiva
,,no ano, kdo hledá ten najde…jak pravil Bůh…a já jsem se jim ukryl…a oni jsou příliš hloupí na to, aby nacházeli…,,Volker Eidems
jdeš a ztrácíš ani nevíš pořádně co…jak je složitá ta mozaika lidské bytosti…kolik má podob a odstínú …co je pestřejšího.
vnočních hodinách kdesi kolem kulaťáku vDejvicích jdeš a ani se ti nechce …vyměnit jeden krok za jediný úder tvého srdce…tak si považuješ této chvíle …chtělo by se zpět. jenže ono už to nejde a sotva kdy půjde…ruce máš zmrzlé od tísně a přeteskné jsou nyní ulice velkoměsta….
kolik to stojí .
Až na dně štěrbiny
víš probíral jsem to sjedním kamarádem …
nijak do podrobna …samozřejmě…
a on mě řekl že jsem na Tobě přespříliš závislý
taková blbost…vždyť bych našel tisíce okamžiků
Vrabčí story
něco za něco
jistotu za orgasmus
orgasmus za jistotu
znamenití holubi na střeše
Iluze
Dostala nabídku ksňatku…ten den byl něco jako průlom …krok do něčeho nezpoznaného …řekněme nového…byla si jistá a věřila ve vůni růží,v omamnou vůni 15 rudých květů ,které jí přislíbily nimbus věků příštích…Snažila se nebýt ukvapená a přeci veškerá rozhodnutí pokulhávala alespoň o jeden krůček za reflexí…byla to věc citu . záležitost přírody…tak samozřejmá jako mateřská láska,tak nezištná jako matčin prs a tak důležitá jako jeho obsah…jaký by to byl býval svět, nebyl- li by zde chtíč…kam by se schoval tento prapůvodní zakódovaný algoritmus…jaký by to byl býval svět nebýt té internalizované potřeby hřejivých růžovoučkých pocitů …věda toho že na tenhle sajrajt není člověk sám…jaký by byl býval svět kdyby vlastně nebyl…Kolikrát už slyšel …no teda…to bych do něj / ní nikdy neřekl/a…Pohled na člověka stojícího opodál ať už trvá minuty nebo desetiletí je pohledem na naší iluzi o něm…. Jsme líní střádat střípky a lepit si broušené mísy…chlastáme zlaciných sklínek tu vopravdickou realitu …No néééé. Max Vážný kdysi nakreslil obraz na němž Madona mlátí Ježíška před třemi svědky….
Na národní notečku
Až vypadnu z balkónu
již nebudu dlouze živ
kdo vypije to moře
to móóóře českých piv
Imaginární střepy
Na hranici mezi světy
není zídka ani plůtek
není tenká linie
pouze nejistota,obavy a strach
Věštila i z lógru
Věštila i zlógru
štěstí a lásku
věštila zčar
životy předlouhé
Metamorphosis magna
Obrysy tváří
Těch minulých
Neznámých
Potracených
Animosita
Ni netušíš.
na kolik . znát bych chtěl
pěšinu po níž se ubírají
rodí umírají
Existenciální úzkost
Nad zasněženými romancemi
vysoko. ve sférách
externalizovaných vlivů
vyprázdněná zbytečnost.
Nádobka vůní
Žlázy secernují
omámen zpola
srdce prudce
trhne mysl volá
Malý princ
Vyprávěj mi pohádku.
Třeba o tom jak vše se v dobré obrátí.
Třeba o starostlivých dětech a jejich pláči.
nebo o zmrtvýchvstání.
Stanice 6
Vprostorách nemocničního pokoje
čeká sortelem přiřčeným…
den. noc…věčnost
…kdes venku si hrají děti
Konfuze
Vcera k ranu na sterku
ja uzrel mrtvou jesterku
pro prirodu. to ja mam vlohy
vsak kde ma ta potvurka nohy.
Kolik noci
Kolik noci spis.
Kolik noci snis.
Kolik noci vis.
Kolik noci bdis.
Krik
Kam leti. v pupile oci Jsem to ja . P A D A nebo PRI STA VA v pupile oci ALE KAM Mas v pupilach nocni dech nejiste nejisty apokalypticky krik na Tvem brise.
Der Tee
Der Tee ist schwarz
Der Tee ist schwarz
wie die Nacht
wie die nackte Wahrheit
Pohled v dali
A vidím stromy
a paneláky
a deti jak si hrajou
a vidim Tebe…polonahou
Das Glas
Das Glas hat 'nen doppelten Boden
einen fuer Dich
um den
teilen
Myslim....
Myslím na zlomené kry v oceánu
myslím na úsmev dívky z porcelánu
myslím na zlomená srdce starých pannen
myslím a stále. Samen
Sebedestrukce aneb Lisci plan
Zase utoci
ze jsouciho nevedomi
zubatym ostrim
tisicerych jehlic.