Svět s prostřenou náručí

Umyj si ten zvon, dávkovači, odteď užbudeme všichni jenom žít. Iff nasypal mému sektoru plnou hrst třešní, což dodnes nechápu. Říkal přece, že v dubnu už nic nesežene. Lhal.

06. 11. 2009
6
30
4351
Indispozice

Žulé

"Zhostil jsem se síta po našem" dodalŽulé po setmění. Dělal, že mě nevidí - důstojného, blahořečeného, se zeleným trojúhelníkem v kapse slušivých mrkváčů. Dělal, že nevidí ani kořenovou zeleninu nepravidelně rozházenou před Tyrkysovou lagunou. Podnikem, známým lehkou dostupností především heroinu.

04. 08. 2009
3
12
1703
Miniatury prozaické

rozstřel

Stála tam na druhé straně barikády už dvě hodiny. Za chvíli se setmí a to jsem zvědav, co pak bude dělat, pomyslil jsem si do dlaní. Jdi domů, ještě tě s náma uviděj. řvali jsme na ni.

09. 06. 2009
9
25
2689
Miniatury prozaické

co všechno čeká ve skle

říkám to neustálejahodovými ústyna vadnoucíloucehřebeny v pluchách zadco všechno mi teď docházíco všechno čekáza sklem
já a plážzatmění
rámuje dřevokaz
kam jsem to šel

05. 06. 2009
22
60
3500
Volné verše
Nahoru