skladiště metafor
jeden elektrickej šok
a vodu z vodovodu,
jestli mohu poprosit
blaféři na kafíčku
písmenková
srkám ještě horkou
polívku s písmenkama
co kdysi byly pravda
spálila sem si jazyk
sen spadlej z nebe
Teď by se asi víc než kdy jindy hodilo začít slovy "kde se vzal, tu se vzal". Fakt. Najednou tam stál. Teda spíš ležel.
FAQ
seš ještě malá holka
ještě máme na nebe čas
zašeptala prohrála
z repráku
prober se
cejtim popel
vstáváš z mrtvejch
byls tu pořád
pod mejkapem
osmý rozměr
troska zachumlaná v šále
s třeštící hlavou
troska v plesovejch šatech
bez hlavy
budoucnost v drtičce
hnutí za tobogán z duhy
pro klasicky veselý lidi
v depresi
za dvě malinovky
reckless whore called chemistry
paralyzovaná
v chemický laboratoři
polykám slova
zapíjím hořlavinou
9
Konversková lejdy si nazula oranžový glády, protože její černobílej svět zrovna potřeboval revoluci. Cestou na zastávku to vzala přes albert a koupila si svoje první toblerone. Na autobus čekala čtyři staletí. Jízdu nevnímala, jen jedno prudký zastavení na červenou.
po uši v bramborový kaši
zavalenej lejstrama seděl ve svým kanclu a zběsile bušil do klávesnice před sebou, asi tak, že kdyby byl pozorován, vypadalo by to, jako že hrozně ví, že je pozorován, a předstíral zběsilou zaneprázdněnost. pod nos mu voněla čerstvě uvařená káva, a jak už to tak v životě chodí, zrovna když zběsile dobušil a složil hlavu do dlaní, vešel dovnitř respekt budící šéf jeho šéfa, a kdyby ho na ulici zrovna zastavili z ČT1 s kamerou a anketní otázkou, koho chce právě teď úplně nejmíň vidět vejít do svýho kanclu, tak šéf jeho šéfa by si odnes minimálně bronz (ilustrační představa šéfa šéfa pyšně lezoucího na bednu vítězů, která se zvětšuje a zvětšuje a on ji jen nechápavě pozoruje a čím víc se snaží vydrápat se nahoru, tím je bedna větší, a čím je bedna větší, tím větší je jeho potřeba denní dávky mcflurryho s ibalginem).
šéf šéfa vypadal mírumilovně, ač evidentně nasraně. obočí mělo standardní tvar i polohu a od nosu se neobláčkovalo.
bez tebe bez sebe
a benzínka svítí pořád stejně
a dveře vržou pořád stejně
kouř štípe do očí pořád stejně
budík budí pořád stejně
nekonečně mystická síla kašen
protáhnout se škvírkou mezi žebrama
nebejt malá, bezvýznamná a malá
převrátit nekonečno
a pak ho zase nechat spadnout
konec ničeho
Některý věci jsou podobně nevyhnutelný jako típnutí cigára, jakkoli se zdálo bejt nekonečný. Zastávka, na který už žádnej autobus nikdy nezastaví, by se snadno dala zaměnit se situační metaforou všeho, co mezi nima kdy bylo (nebylo), tahle byla nicméně reálná (jako nekonečný cigáro).
Vypnul motor, zesílil radio, otevřel obě okna. Mlčky vystoupili a tradičně se usadili na obrubník.
rovně
zatřepala sněžítkem
a nadechla se naposled
padala dolů
žirafím krkem
ve frontě na štěstí
Vzduch voněl kouřem, promarněný touhy se usazovaly u stropu a víno odhalovalo pravdy, který bolely. Než stihla řasenka zreagovat s několika kapkama slaný vody za vzniku černýho fleku na polštáři, poprosila ho, aby ji objal, a on to udělal, na tom není nic zvláštního. Vždycky dělal všechno, co chtěla, ale ona to neviděla. / Řekni mi teď, proč ráda to kazíš, vždyť tenhleten svět mohl bejt náš / A tak si leželi v náručí a na malou chvilku se zase všechno zdálo bejt olrajt.
ízy
Nechtěla si holit nohy, tak, z principu. Aby se nemohlo nic stát. Jenže pak si vzpomněla, že se opije, a oholila si je. Nikdy nevíš.
OFFLINE
-tvuj obrys obkreslim tmavě modrou pastelkou oko vymaluju žlutě a obočí růžově pusu ve tvaru srdíčka, jakože se šklebíš a taky namaluju otazník, ale bíle abys ho neviděl pak škrtnu sirkou a zapálim domek z karet --- figurku posunu o dvě políčka a vyhodim zelenou z okna jestli tě má ráda, taxe vrátí --- zaškrtnu datum v kalendáři černě ze sluchátek je to úplně vo něčem jinym láska je jako bílej otazník na bílym papíře blbý, co. a čtyři obaly od miňonek, vlastně pět --- žirafa sklání hlavu asi by chtěla pohladit ale má smůlu --- taxe schová do krabice nasadí sluchátka ze sluchátek je to úplně vo něčem jinym --- lakem na nehty si natře řasy trochu to pálí ale ona se usmívá fakt divná žirafa --- asi ji namaluju červeně a fleky budou černý a kopeček vanilkový zmrzky bude taky černej a knížku začnu číst až od strany 18 bude to tak lepší --- a pak po tobě hodim polštář nebo rozstříham tvoji košili na tenký proužky a ty svážu a uškrtim tě s nima a žirafu taky --- a až se vrátí zelená figurka, bude pozdě na všechno a já jí namaluju obličej a paxe jí do něj hrozně, ale hrozně vysměju --- snad nebude mít nasazený sluchátka protože to by byl provar --- vystřihnu puzzle ze sešitu na matiku a složim dohromady s těma ze sešitu na bižuli a němčinu ale asi do sebe nebudou zapadat pak vyhodim čtyři obaly od miňonek ale ten pátej si necham --- a vyleju ti na hlavu kýbl s vodou aby ses konečně probral --- sedim v křesle ale nehoupu se a koukam na žirafu, jak zase sklání hlavu --- naivka.
ONLINE
-zelenej paňáček skáče dýl než normálně víš, co to znamená žirafa je online ale jestli čekáš, že ti napíše tak zbytečně z naivity je vyléčená dávno nesklání hlavu a kromě toho žirafy přece nikdy nepíšou první - - - bílej otazník vybledl a je trochu vidět ale čekat na odpověď je zbytečný žirafy nikdy nepíšou první - - - smutný voči nepomůžou (nepomohly jí, proč by tobě měly. ) ovocný bonpari taky ne a ani srdíčka z papíru politý benzinem nejmenší světýlko naděje hodina, maximálně dvě a všechno je na uhel - - - N/A Party status RIP, lásko (brb) a na pohřeb přijde žirafa v bílym jen prádlo má černý (dobře ví, jak moc ho máš rád) a pak už bude pozdě na všechno a jestli si myslíš, že žirafy nepíšou první proto, že nemají čím, tak to se pleteš - - - místo růže ti hodí do hrobu cihlu s vyrytym vykřičníkem (dobře ví, jak moc nemáš rád klišeé) třeba se vzpamatuješ třeba s tvou smrtí ožije tvý svědomí - - - budeš to chtít vrátit zpátky podrbat ji za uchem hodit dvojku místo šestky utopit se v její kráse prázdný slova zaplnit trochou pravdy a doufat, že jednou ti odpustí (ale nezapomene) namísto toho seš pro ni už navždycky offline - - - obracíš se v rakvi jako bys byl básník a někdo prznil tvý dílo chceš ven ale koho to zajímá ona chtěla mnohem míň (mohls aspoň napsat první) tak snad příště - - -.
AFK
- zelenej čtverec na zdi přebílenej hnědej flek na žirafím krku převázanej mašlí černá díra v žirafí duši není vidět a tak se nikdo nestará -- dvě kapky visí ze zábradlí čekají, až spadnou první se bojí a druhá se směje chytí se za ruku a splynou v jednu - hlavou dolů převrácený pocity naloženej krk v olivovym oleji jednim uchem slyší pravdu a druhý jí upadlo fleky zezelenaly a zčtvercovatěly - koupila si špičatý boty jahodovej lesk na rty zapadla a měla se dobře v černý díře.