Písmák Baletka
S lehkostí baletkyproplouvá životem,rozdává úsměvy,radost i pláč. V noci když rozváže baletní piškoty,bolestí zkřiví se ta jemná tvář. V šatně bez publikaji samota trápí,až zvedne se opona,směje se zas.
Ráno
Šlápoty v trávě,co nad ránem přikryla se rosou,patřily víle,co tančilapo vláknech pavučin. …pravda je jiná…To jen pradlena jen tak na bosověšela prádlov barvách ostružin.
Tisíce očí
Tisíce očíúsměvy šílenéhlava se točírty jsou už pobledlé. Mlhavé vzpomínkynení, co byloa bílé kamínkysrdce ukrylo. Hlava se točítisíce očímají už zavřenéhlava se točína oltáři kamenném.
Holomek
Poupátko růžei tvoje kůževoní stejně vábivě. Sedíš jak bůžekco všechno můžea tváříš se ohnivě. Rozhodíš sítěa na svém místěčekáš na nějaký úlovek. Když omrzí tějak hračka dítě,najdeš si jinou -jsi holomek.
Inspirace?
Jeden, druhý, čtvrtý. Vidím jich tu několik. Copak jsou tu všichni sjetí,myslí si, že bude líp. Možná bude, možná ne,to ví jen oni sami.
Srdce v trávě
Knoflíky z pampelišekna zeleném sameturozepnul vítr-bazilišek. Květy jara voní tu. Mezi nimi v trávě sedídvě srdce roztoužená. Oči jejich jenom lásku vidí,dlaň v dlani je položená.
...
Bylo to už dávno. Počkej. vzpomínám si. Mlhavé bylo ráno a ty sis balil věci.
Jméno mé je touha
Pod sedlem vzpíná se a prosí"pusť mě jen na malou chvilinku"
Ne,uzdu víc přitáhnu,nedám mu šanci.
Je to slib. váhám.
Jaký trest je za porušení.
Rádce
Život je k zblití,když uděláš pár chyb. Úsměv ti zmizí,už nejsi jako dřív. Jako hnusný vřed,vzpomínka zabolí,teď radí ti ten skřet"Přetáhni ho holí. "Však úleva tu není,je ti ještě hůř.
Bezva spolek
Hej vy tam. No vy,v tom drahým kvádru,co sedíte v sále apodpíráte hlavu. Ne smutkem či bolestí. Chrápete jako špalek.
Láska je mrtvá..
Viděla jsem umírat lásku. Že láska žije. Že svět je plný něhy.
Kecy.
Domov
Míval jsem háro dlouhýtak asi do půl zada svoje tajný touhy vydat se na západ. Řek mi jeden člověkať vzdám se nadějíi tasemnice žije tam kde se narodí. Tak zůstal jsem tu trčetzaložil rodinunepřestal jsem vrčetkdyž seděl jsem na pivu. Dnes můžu jezdit všudekam prachy postačík čemu to však budeuž nejsem nejmladší.
Zvykni si...
Cítíš to taky. Jak se sračky světa valí venze všech možných myších děr. A je jich mraky. Chceš to zastavit a provonět.
Drahý host
V neděli po ránu chytám se za hlavu pro svou důvěřivost. Mám já to povahu. Pozvu si potvoru. Drahý byl tenhle host.
Jezabel
Konvice na kafea hrnek bez ucha,rohlíky od včerejška. Večer se namaže,je jako bezduchá,říkají jí Jezabel. Žlutá kůže na tváři,má nikotinový dech,pár vlasů na svým polštáři,co zbyly tu po hostech. Jezabel, Jezabel, máš voňavý jméno,Jezabel,Jezabel, máš pryč už další ráno.
Postel ve smetí
Ve smetí ležel třásl se zimoutýden nic nejed krysy tam lezouŠťastný je v té polozekde slyší myší dupotoči zvedá k obloze a z úst je slyšet šepotNechte mě hnít,nechte mě spát ,mě nebaví váš svět chce se mi blít,chce se mi smát,skončil jsem svůj letVe smetí ležel ven už ho nesou život ho mrzel tak ho vzal s sebou.
Flám
často se ti zdá,že život je jen flám,máš jen, co kdo dá,a já se tě ted´ptám. Až budeš někde v rájise koukat na svět z výšky,řekneš si, je to v háji,já měl radši psát knížky. Co zbylo z těch tvej flámů,flámů bez konce. Jen plíce, játra v tahua zápis v kolonce.
Poslední cesta
Až můj čas vyprší a octnu se v pánu ať slzy své osuší a pohřbí mě k ránu. Kdy slunce se probouzí a třpytí se rosa má duše mě opouští docela bosa. Lehounkým dotykem zvlní se tráva chci slyšet smích a ne lidi plakat.
Drobečky v pytlíku
V šuplíku na dně,tam vzadu v rohu,schovávám city či jeho části. V pytlíku z gázy válí se spolu drobečky strachu,lásky a štěstí. Každý den přidám čeho mám¨víc. hodně se bojím a lásky tak tak .
Dívka za řekou
Sněhové vločky padají jedna za druhou,zůstávají sedět na řasách. Komu. Přece té dívce za řekou,co leží tam na marách. Sníh jí sluší,je něžně bílý,jako její tváře bez úsměvu.
Nic...jen sucho
Chtěla bych plakat. nejde to. Všechnu vodu už jsem rozdala. Chtěla bych být velbloudem,ale jsem pouští a v níkaravany s nákladem smutku a bolestihledají oázu a klid.
Zahřeju tě....
Mrazivá krása oslepuje,ostře bodá do očí,chlad kolem tiše poletuje,na horké tělo útočí. Jako na plotně kapky vodyzasyčí zima na kůži,zanechá vlhké body. Necháš mi je osušit. Schovej se ke mě před tím mrazem,má náruč je tu pro tebe,zahřeju tě svým žárem,společně hořet začneme.