Písmák Záchranná fantazie
Už od začátku bylo všechno jinak, jinak než si představovala. Bylo to totiž mnohem hezčí. Začátky jsou vlastně na vztahu to nejhezčí, vždycky to tak bylo, ale neznala, co je to láska. Věděla, že ten vztah skončí, stejně rychle jako začal.
Jeviště
Hledám sebe, vidím tebe
A dál se ptám
Jak mám najít to, co hledám
Vmých představách
Konečná svoboda
Konečná svoboda
Seděla vtureckém sedu, naproti ní seděla obdobně zkroucená žena. Mezi nimi byl nízký černý dřevěný stůl a na něm položené karty. Na oknech byly zatažené závěsy a na podlaze se rozprostíraly rudé svíčky. Ačkoliv skrz závěsy prosvítalo světlo zvenčí, uvnitř byla naprostá tma, kterou narušovaly jen plápolající plameny svíček.
Sebepoznání
Některé situace v životě prostě jen tak plynou. A nedávají ti k životu nic. Žádný nový poznatek, žádnou novou zkušenost, kterou by sis uvědomoval. Jenže pár situací tě v životě změní.
Podzimní atomy strachu
Sedím vbleděmodrém pokoji, který působí uklidňujícím dojmem. Usrkávám horký malinový čaj a přemýšlím nad celým dnešním listopadovým dnem. Už samotné slůvko listopad dává pocítit melancholii i příslib něčeho nového. Možná se zbavíme břímě neupřímnosti a vyřešíme spoustu zásadních rozhodnutí.
Bolest
Bolest je krása,
Krása je bolestí,
Proč na to nepřídem, dřív než to odezní.
Láska je bolest,
Naděje
Hrozně zakřičela a vrhla se po něm. Co mi to prokrista udělal. Zničil mě. Zničil celý můj život.
Rozmluva s filosofem:D
Dialog
,,Máte chvilku. Na někoho tu čekám a ten, zdá se, nepřichází. Nerada trávím volné chvíle sama a tak, pokud tady také čekáte, bychom se mohli dáti do řeči. “
,,Já nikdy nečekám, nýbrž přemýšlím.
Tyler
Dítě zrozené zvášně, lásky a šílenství tiše leželo
Občas se jemným hláskem přece jenom ozvalo
Byl narozený jako sirotek, neznal rodiče, ani jméno svoje
Oblíkli mu plenky a zavřeli ho do temného pokoje
Co všechno potřebuješ k tomu, aby ses cítil svobodný?
Co všechno potřebujete ktomu, abyste se cítili svobodní.
Mexiko, Mexiko City: Starší muž vychází právě zbanky. Nasedá do svého luxusního tmavě modrého auta, které je zaparkované asi pět minut od banky. Vrukách drží noviny a nevnímá, co se děje kolem něj, protože ho právě článek vnich zaujal.
Mrtvola
Pomsta za mrtvolu
,,Obešel jsem snad třicet hřbitovů vPraze, abych našel místo, jako je tohle,“ mumlal si pro sebe šťastně muž. Malý hřbitov na samém okraji Prahy. Za jeho zdmi nebylo nic než obrovská pole. Nejbližší dům byl kilometry daleko.
Pomsta
Dělí nás od sebe pár metrů, několik zkažených let osamění a jedna obrovská bariéra. Pak je tady taky jeden člověk, kterému bych bez váhání vstřelila kulku do hlavy. Jen kdybych si tím nezkazila život ještě víc. Představuji si, jak by se roztříštily potoky krve, jak by její hlava nepřirozeně ucukla a pocity, co bych při tom cítila.
Ztracena ve vyšších přáních
Ztracena ve vyšších přáních
Zoufale vyběhla ven, aby se nadýchala trochu čerstvého vzduchu. Měla pocit, že kdyby déle zůstala, stěny kolem by ji pohltily. Každou minutu se ozýval zvuk ledu padajícího ze střechy a ona si nebyla ničím jistá. Pomalu popadla krabičku, otevřela ji a zdruhé levé kapsy vytáhla zapalovač.
Bestie
Bestie
Stará paní nehybně ležela na dece, která se rozprostírala na měkké příjemné pohovce působící starobylým dojmem. Spokojeně oddechovala, měla pootevřená ústa a občas jí ucukly koutky úst či oční víčka. Pravděpodobně se jí něco zdálo. Její drobná postava byla zahalená způlky do té samé deky, co měla pod sebou.
Vztahový podzim
Vztahový podzim
Jako čerstvě natrhané kvítí, jako zpouti růže
Jako slunce, co nesvítí, jako ten, co vše nemůže
Jak se cítím,to říct nemůžu, pocitů mám moře
Co jsme byli nebudeme
Sama tváří kprázdnotě
Být samotnou ve světě iluzí je těžké pro tebe i pro mě
Možnost volby je však vnedohlednu
Možná se jednou potkáme snad vnějakém domě
Tajuplné smyčky času
Smyčky v čase
Tajuplné smyčky času, tiše oddechuješ a oddáváš se snům
A já přemýšlím, kdy nastane konec těmto krásným dnům.
Vodní hladina se stříbří pod svitem oblého měsíce a vnáší nový pohled, tak nepoznaný