Písmák To jsme byli my
Nezajdem zase do Tesca
na ty kopy cukroví a jídel
Ta chvíle se mi zasteskla
chci to teď,jako dříve
tap tap ééééo....
ty skrýše pod peřinou
ty krásné okamžiky
nevím jak ty,ale já jsem zvyklý
to dlouhé civění
Sbohem
Už nikdy mě neuvidíš přijíždět pod Tvé okno
už nikdy mě neuvidíš z dálky mávat
už nikdy neucítíš můj uslintaný polibek na svých rtech
už mě nikdy neuvidíš červanat se studem
Špetka deprese
Když slunce přestane plody hřát
Když rosa přestane rána vlažit
Když v nás začne láska uvadat
Toho se nechci nikdy dožít
Láska
nevím zda z nebe se to sneslo
či ze země vykvetlo
pokud je to dar
tak za něj dík
Chtíč
Krmím Tvůj chtíč a hlad
mou touhou
Stávám se pro Tebe rád
poslušným slouhou
kdo jsem????
Jsem kacíř.
Když nevěřím Tvým očím.
Nebo jsem lhář.
Když za Tebou vždy kráčím.
okamžik mezi spatřením a myšlenkou
spatřil jsem
ach tak krásná,ale.
co když v tom toku
mezi oknem do duše a myslí
Někdy v týdnu ráno
Vize svítání všedního dne přes zamhouřené oči. Rozespalost a otupělost. Ale i tak přes to všechno cítím povrchem kůže vibrace tónů,melodií a trylek okřídlených vokalistů,chystajíc se líbeznými melodiemi najít,sblížit a hlavně zadělat na další generaci svých potomstev. Jejich prkna co znamenají svět,jsou vynálezem dnešní moderní doby.
Chvilka v podzimu
Oprýskaná lavička
já na ní sedím
vyhlížím dobré lidi
lidi se srdcem dobrým