Svádění

ON
Do vysoké sklenice
rozlej víno s vůní skořice
oheň v něm bude tekutý

Medailon za Baronku

DNE 26,1. BUDOU ČTENY NA INTERNETOVÉM RÁDIU BÁSNĚ BARONKY, NEBOLI VLASTY BAKALOVÉ, KTERÁ BYLA NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ NÁS VŠECH. SVOU TVORBOU NÁS POTĚŠILA I OBOHATILA. JAKO ROZLUČKU JSME PŘIPRAVILI PŮL HODINOVÝ MEDAILON VRÁDIU BROD radiobrod.

Básně Blbouna nejapného a Bíši

Dnes 14,1 2013 ve 20,00hod na internetovém rádiu
www. radiobrod. cz
budu číst básně Bíši a Blbounka na rozloučení s nimi
Sebastiana

Dračí síla XIII - Kletba panenství

Ráno jsem plášť rozložila na posteli.
„Dej mi jméno má paní“, zavlnil se .
Přemýšlela jsem.
„Ano, už to mám,“ zasmála jsem se radostně.

Zadání soutěže klubu Erotik

TÍMTO ZADÁVÁM 3 NÁZVY TÉMAT NA EROTICKÁ DÍLA DO SOUTĚŽE V EROTIK KLUBU:
NA PUSTÉM OSTROVĚ
2. ZÁMĚNA
3. KARNEVAL

Kočičí pomsta

Ráno jsem se probouzela s pocitem, že nemohu dýchat. Otevřela jedno oko a pohlédla do zlatavých očí kocoura Madheada. Nedávno mi ho přinesl syn na smrt vyhublého. Pojmenoval ho Madhead.

Prodejní šou

Zoufale jsem bloudila městem a přemýšlela, co koupit tchýni k Vánocům. Mám spoustu času. Manžel doma spí po noční a já nechci chodit po bytě a budit ho. Má velmi lehké spaní.

S čerty nejsou žerty

Jako každý rok jsem měla vyrazit s bývalou partou na oslavu Mikuláše do naší kavárničky. Aby to bylo stylové, přehrabala jsem skříň, našla krátkou červenou sukni a olemovala jí bílou kožešinkou. K tomu jsem si natáhla bílé punčošky. Když můj manžel Alan utrousil poznámku, že frajeřina nestudí, přidala jsem černé nadkolenky a vysoké podpatky.

Ticho ve mně

Sedím v lese a čekám
nohy zmáčené rosou
mlha plyne bez jediného zvuku
mezi větvemi borovic

Dračí síla XII- Kouzelný plášť

Kašpar mne poučil, že kouzelný plášť musím mít hotový do čtyřiceti dnů, ne déle. Celou tu dobu musím zpívat k tomu určené mantry. Takže jsem hodiny vyšívala svůj krásný plášť. Látka byla podobná sametu, ale hebčí a v barvě královské modři.

Řekni mi, až tě to bude bolet

Když jsem si tě vezla domů od chovatelky, slibovala jsem ti, že tě budu mít ráda. Byla jsi celá bílá a černá očička ti zářila, to jsem ještě nevěděla, že jsi slepá. Veterinář konstatoval i autismus a za tři roky epilepsii. Zvládli jsme to.

Ztrácím se v sobě

Hledám
únik z temnoty
tam v koutku
jsem ztracená

Chladnokrevně

Měla jsem vztek, že mě Karel nevzal s sebou do Prahy. Vždycky jsem jezdila s ním. Dneska byl ale nějak nevrlý a podrážděný. Nedávno mu doktor dal nové léky na srdce a řekl mu, aby se šetřil.

Vzpomínání I - Paroháč

Vdávala jsem se hodně mladá. Naučit se vést svoji domácnost nebylo zase tak těžké, jen vaření mi občas dělalo problémy. Poslední čtyři roky jsem byla na internátě, takže jsem doma moc toho vaření nepochytila. Naštěstí jsou ale na světě kuchařky, kde je možné se všechno dočíst.

Sousedské vztahy, aneb Lenin na střeše to jistí

Irena mně vzkázala, že se bude u ní grilovat, Rex prý již naložil maso. Jaké, to nevěděla. Byla jsem zvědavá, proto jsem se stavěla za Rexem, abych vyzvěděla, co se bude péct. Chtěla jsem totiž koupit k tomu víno.

Dračí síla XI- Boží soud

Kašpar v jeskyni ještě nebyl. Podívala jsem se do křišťálové koule. Měl vedle sebe krásnou zlatavou dračici a vejce. Vybírali spolu z příchozích žadatelů o vejce adepty.

Astrologie je věda

Esoterikou se zabývám již mnoho let. Jen astrologii jsem nepřišla na chuť. Je tam moc výpočtů a složitých.
Že lze změnit osud z výkladu karet jsem zjistila brzo.

Děvčata v Řecku II

Dny v Řecku plynuly jako voda. Moře bylo jako kafe, pláž poloprázdná. Dokonce jsme si všimly, že se zde dámy opalují nahoře bez. Hned jsme toho využily.

Děvčata jedou do Řecka I

U moře se nám zalíbilo, tak jsme naplánovaly cestu tentokrát do Řecka.
„Měj na mysli, že u moře budou trpět tvoje vlasy. Slunce, slaná voda, horko, . “ kladla mi na srdce Jitka.

Mužská práce

Ráno jsem vypravila manžela do práce a syna do školy. Pak blaženě zívla a přemýšlela, jestli si nemám jít ještě lehnout. Ne, je tu zima, rozmyslela jsem se, jdu zatopit. Musím avízovat, že máme kamna teprve tři týdny.

Dračí síla X Čaroděj

Měla jsem namířeno k panu Petrovi, když jsem uslyšela kočičí nářek. Úplně mi to trhalo srdce. Běžela jsem úzkou uličkou ke zdroji křiku. Uviděla jsem tři pubertální kluky, jak drží v ruce kotě a mučí ho.

I jedinec může

Nedávno jsem slyšela, jak se dva důchodci baví o politice. Jejich závěr byl, že jedinec nemůže nic proti rozkrádání, tunelování nic dělat, dotyční lidé jsou nepostižitelní. V nejhorším případě musí odejít z místa a dostanou pár miliónů jako odstupné.
Na zajímavou myšlenku mne ale přivedl švagr Honza.

Dračí síla IX - První

Ležela jsem na psacím stole pana Petra a bezmyšlenkovitě postrkovala packou pero. Přemýšlela jsem o tom, že kdyby nám maminka dovolila čarovat, nebo nás ještě něco naučila, nemusela bych tu být sama. Určitě by jsme se ubránili.
Petr si všimnul, jak si „hraju“ a hodil mi kousek zmačkaného papírku.

Dračí síla VII - Jako kočka

Kašpar pracoval dva dny tajnůstkářsky na nějakém novém letkvaru. Úplně mě zapomněl sekýrovat. Pak přinesl dvě lahvičky. První je prý, abych dokázala mluvit v kočičím těle.

Sex ve městě II Vůně ženy

Sotva se Irena vysprchovala, zazvonil jí mobil. Oznámila nám, že má domluvenou schůzku s tím číšníkem, co jí utíral z nohou tu rozlitou limonádu. Věděly jsme, že Irena má sklony k sadismu. Doma měla přítele Rexe, který byl jejím otrokem.

Sex ve městě, aneb děvčata jedou nakupovat

Jitka měla mít narozeniny. Její manžel Láďa nestíhal. Jako podnikatel vydělával velké peníze, ale jak říkala Jitka, chodil se domů jen vyspat. A to spal jen pět hodin, než ho vzbudil mobil a on běžel zase něco zařídit.

Dračí síla VII- Obřad

Probudila jsem se a koukala přímo do zelených očí Kašpara. Ležel mi na hrudníku a tvářil se spokojeně. Pak mi oznámil, že se díval na mne do minulosti.
„A co jsi zjistil.

Všichni moji chlapi II- aneb čas povánoční.

Ráno bylo nezvykle teplo, snad díky tomu jsem zpozorovala toho pavouka. Visel dolů od stropu a nic bych za to nedala , že na mě civěl. Určitě. Protože sotva jsem se chtěla okolo něj protáhnout, připadalo mi, že se vzdálenost mezi mnou a jím zmenšila.

Pomník beze jména

ranní deštík slzí na konečcích trávy
andělské slzy duhové
mlhy první kryjí nekonečně laskavy
pomníků šeď hřbitove

Co to bylo?

Sehnat někoho, s kým bych se mohla bavit o esoterice je vůbec těžké. Mám mnoho přátel, ale tenhle styl knížek a praktik neprovozují. Nepočítám teda moji rodinu - sestru , která se tím živí.
Měli jsme v kavárně sraz s naší partou, bylo zde již hlučno a bavila jsem se.

Meditace

Včera mě volala sestra, abych se podívala na počítač, že má být meditace – úplňková. Na počítači jsem se dozvěděla, že má být na zdraví. No, to teda potřebuju, pomyslela jsem si. Pečlivě pročetla instrukce Petra Chobota, který ty meditace vede.

Dračí síla VI - tvrdá škola

Kašpar seděl na kameni a holograficky mi dělal protivníka v boji. Svaly se mi třásly únavou a do očí mi tekl pot. Odhadovala jsem, že to trvá už minimálně hodinu.
„Už prostě nemůžu“, zahučela jsem vysíleně a sesula se do písku v jeskyni.

Čtení z písmáku

Dnes od 18 hodin bude na internetovém rádiu čtení z Písmáku, které se bude opakovat každý den po celý týden, pak se mění obsah.
http://dark. radiogothic. net/ každý den od 18 hod
http://radiobrod.

Miláčci moji

Ráno mě maminka umluvila, abych s ní jela do lesa na chvojí. Potřebuje ho na růže.
V lese bylo krásně. Už jsem tam dlouho nebyla.

Čtení děl z Písmáku

Tímto oznamuji, že tento pátek je na internetovém rádiu čtení děl z písmáku, http://dark. radiogothic. net/player. wmp , kdo chce, ať si poslechne.

Ještě ne, ...

Bolest, jako obruč svírá hrudník,bolí do kostí a do kloubů. Zuby, oči a svaly nejsou pozadu. Abych nepanikařila z toho, že se nemohu pořádně nadechnout, dýchám jen povrchně a pomalu.
Bože, ani nevím, o co prosím, om namah shivaya, odpusť mi mé hříchy.

A byly tam růže ...

„Šestnáct jedna upadla do kómatu. Doktor říkal, že se už asi neprobere, máš jí hlídat, asi do rána zemře, rodina to ví. “ Hlásila mi na předání služeb kolegyně.
Dvanáctihodinová noční a ještě taková smutná, pomyslela jsem si.

Sen o krásných kočkách

Vždycky jsem měla doma kočky. Většinou nalezené, nechtěné, nebo zraněné. Až jednou přibyla krásná siamka. Té paní, co mi jí darovala, řekla lékařka, že pokud má děti, nemůže mít v žádném případě doma i kočky.

Kam se všechny poděly?

Byla jsem zvyklá, že byl vždy ráno v kuchyni ruch. Moje miminko se dožadovalo mlíčka, a to okamžitě, manžel snídaně, protože šel do práce a pod nohy se mi pletly kočky. Ty chtěly snídani také. Milovala jsem ten ruch.

Všichni mí andělé II

Byla zase ošklivá středa a já měla jet na čtvrtou chemoterapii. Doma jsem dělala hrdinku, ale za chvíli se mi po cestě spustily slzy. Strašně jsem se bála, že mi bude zle, jako vždycky. Otočila jsem se do okna auta, aby si toho manžel, který řídil nevšiml.

Všichni mí andělé I

Po dlouhé době bylo zase teplo a já neodolala a šla do práce ve vysokých podpadcích a krátké sukýnce. Věděla jsem, že toho asi budu večer litovat.
Celou odpolední směnu jsme ale všichni kmitali, nebyla to prostě jedna z klidnějších směn. Mimo jiné perlila jistá Andulka, která namalovala jímavý obraz na zeď vedle postele – svou stolicí.

Dračí síla V - jeskyně

Bylo pozdě ráno, když jsem se vzbudila. Kašpar si schodil pár knížek z poličky. Teď seděl mezi stránkama jedné, studoval ji a něco si mulal. Nakoukla jsem mu přes rameno.

Dračí síla IV - útěk

Abych nešplhala do hor s prázdnou, pořídila jsem rychle ještě krosnu a naplnila ji chlebem a masem pro Kašpara. Bude to pro nás na nějakou dobu poslední čerstvé jídlo. Maso i chléb patří do potravin, co se brzo zkazí. Do hor jsem nanosila jídlo, co nepodléhá tolik zkáze.

Dračí síla III - Kašpar

Než jsem vjela na silnici, sedla jsem si chvíli a přemýšlela. Nesmím už udělat chybu. Ne jako jsem to udělala před tím, když jem se vrátila do dětského domova pro nějaké věci.
Jde po mě ten podnikatel, co nám zapálil dům.

Děvčata v horkém létě

V tom horku, co bylo se nedalo nic dělat. Lákala jsem mužský doma na rybník, nebo bazén, cokoliv, hlavně aby tam byla voda. Ale všichni byli spokojení u svého počítače s ledovou limonádou v dosahu. Neodpreparovatelní.

Lakomci lakomí ...

Byl večer, dokrmila jsem našeho tříměsíčního synáčka a chystala se ho jít uspat, když zazvonil zvonek. Kdo to může být. Jasně , oba nás s manželem napadl jeden člověk, který chodí zásadně v době večeře, nebo oběda. Manželův kamarád s přezdívkou Plachta.

Všichni moji chlapi

Ráno jsem vstávala s vědomím, že mám celý den na krku všechny svý chlapy. Tím myslím mého manžela Alana, který téměř nemluví a vystačí si s gesty, osmnáctiletého syna Daniela, čtyřletého syna Alberta.
Vymačkávala jsem si zubní pastu na kartáček, když jsem zpozorovala, že se ze sprchy vynořila Alanova ruka a šátravě pátrá na poličce po šamponu. Samozřejmě popadl první tubu, která byla na ráně.

Dračí síla II

Zdravotníci ještě nestačili zavřít dveře sanitky, když tu jsem na noze ucítila dotek léčitelky. Otevřela jsem oči a viděla jsem stát u sebe stařenu. Byla malá, v černé pláštěnce, dlouhé bílé vlasy. Otočila se na bližšího z policistů: „vidíte, já vám říkala, že tam někdo naříká, a kam ji vezete.

Slunce ve vlasech mám

Rozhodla jsem se bojovat
jed si pustila do žil
neví neví kdo nezažil
co je to po kouscích umírat

Děvčata, vosy a kůň.

Irena mi zavolala, že se sejdem u ní. Veze babičku do města k doktorovi, takže nás vezme autem a už svolala naši starou partu. Máme s klukama sraz v kavárně.
Pila jsem s manželem Alanem kávu, když tu kolem mne začala kroužit vosa.

Dračí síla

.
Ani mi tak nevadilo, že se mi provazy zařezávají do rukou. Nadávala jsem si, že jsem byla tak hloupá a vrátila se. Věřila jsem, když jsem udala vychovatele, že osahává ostatní děvčátka z dětského domova, bude na nějakou dobu mimo službu.

Děvčata jedou k moři, aneb Irena je opět na scéně.

Byla právě polovina léta, když jsme vyjížděly večer z Prahy vlakem k moři. Mělo se jet dvě noci. Spokojeně jsme zjistily, že budeme v kupé samy. Totiž my tři.

Děvčata na výletě

Právě jsem se zaměřila na ten drátek, který byl evidentně vypadlý z toho chumlu drátků tam, když mě překvapil zezadu manžel a s tichým: „co si myslíš, že děláš. “ mi jemně vykroutil z ruky šroubovák.
„Spravuju to. “ Odsekla jsem umíněně a snažila se nasměrovat drátek dlouhým nehtem.

Předvánoční stres

Staniční se držela za hlavu.
„No, nedá se nic dělat, vezmete každá pár dvanáctek navíc. “
„Teď před Vánocema. “ Zaúpěla kolegyně.

Dvojčata

Že občas způsobí zmatek si jen trochu uvědomují mé dvě kolegyně z práce. Jsou dvojčata. Blondýnku s pěknou postavou a milým obličejem si každý lehko zapamatuje. Když ji vidí dvakrát.

Výsměch osudu.

Maminka měla kočičku, tříbarevnou, chytrou. Uměla si otevřít dveře, kohoutek, když chtěla vodu. Najednou se ztratila. Běhali jsme ulicí a volali.

Harašení na pracovišti

Přestože bylo ráno, venku zuřila dobrá bouřka.
Do výtahu jsem nastupovala ještě rozespalá a hned si všimla, že pojedu s největším proutníkem (alespoň se to o něm říkalo) , šéfem z vedlejší stanice. Najednou se ozvala rána a zhaslo světlo, výtah se zastavil mezi patry. Šerem pronikalo slabé světlo.

Sobota třináctého

Ráno se teprve probouzelo, pootevřeným oknem se ze zahrádky vplížil můj dlouhosrstý stříbrošedý kocourek. Probudil mne divný pocit, že mám něco studeného na břichu. Otevřela jsem oči. Kousek od úst na polštáři mi leželo něco, co připomínalo mokrou myš.

Incubus, tajemství noci

netopýří křídla po hrdle mne pohladí
kapička krve stéká
zuby nekoušou jen zavadí
z horké krve je řeka

Že bych nebyla budhista?

Bez dechu

tiskneš mě a líbáš, až zcela jsem bez dechu
opuchlé rty a ty mě trýzníš krásně dál
mihotavý plamínek svíček
oživuje kapičky potu na svalnatých ramenou

Cena za svobodu

Vždy mám doma alespoň čtyři, pět koček. Všichni mí přátelé ví, že je miluji, a proto neváhají a občas mě nějakou zásobí. Nejinak to bylo i u mé kamarádky, která se stěhovala do Prahy. Měla číču již zvyklou na panelák, ale v Praze by s ní měla problémy.

Diplomacie

„Mami, co je to diplomacie. “ Zeptal se můj syn jednou.
„No, víš, to je něco, co se někteří lidé učí celý život, někteří marně. “
„Třeba jak jsi řekl Martině, že má v těch kraťasech velký zadek, to nebylo diplomatické.

Hříšník

Z krajiny života do krajiny smrti
ta strašlivá tíha,
ten kov rozpuštěný v krvi
a smrt má pořád žeň

Vífíl?

Vífíl.
Všechno se seběhlo zpočátku rychle. Maminka měla s mou sestrou a kamarádkou odjet do Itálie. Já jsem měla v té době mít dovolenou také.

Hon na čarodějnice

Hon na čarodějniceZ temnoty jsem vzešelduše černé našelstrach a nenávist je mou potravouviníci, strachem a záští svouVy jste ti, kteří křičíupálit, pryč s čarodějnicí. V očích tma a zlobaa nebojí,nebojí se boha. REF:Kdo podá jí ruku, kdo zachrání,z hranice ohně, kdo zabrání,je jiná, podivná ta krása. upalte ji.