Písmák Opřená o prázdno
Opřená o prázdnoDo sna se propadám a vím co mě čeká,přivřu víčka a v dálce vidím tebe. Stojíš opřená o prázdnoa hlavou ti víří myšlenkykteré spát ti nedají. Popojdu k tobě,má ruka se tě dotýkáa ty, ty se rozplýváš,jako vůně lásky. Volám tvé jméno.
Začátek a konec
Začátek a konecObjetí na začáteka hned za dveřmi našeho světa tvé tělo pokrývají žhavé polibky,ruce neposedné hladí sametovou kůži co voní jako rozkvetlá louka. Ústa mi polibkem zakrýváš,ruku mou bereš do dlaní,tvá náruč je nenasytná jako černá díraa čas se zastavil ve věčnosti,vstupujeme tajně do ráje a máme čas jen do svítáníPomalu připravuji oltář láskya touha našich tělna vlnách nekonečné slastidosahuje hranic nekonečna. Vesmír se otřásal v základech a planety měnily své oběžné dráhy,zrychlený decha bezvědomí rozkoše na konec.
Bohyně
BohyněNašel jsem bohyni. Přišla ke mějak nečekaný host po léta. U dveří zprvu postála němě, pak vstoupila, kráčela blíž a blíža zvolna chvíle zakletásvé kouzlo počla pozbývat. Můj úsměv šel jí uvítat.
Rozloučení
RozloučeníDnes už se duha neklenenad obzorem tvých tužeb,své sny a všechno co jsi žila,samas` do propasti zahodila. Oči jsou hrobky skleněnéa duši vzal si bůh. A přišel osudový denkdy není už kam jít,jen srdce v kruhu obcházía vše je poušť bez oázy. Když láska mi najednou odchází,kráter sopky je rozevřenchce žhavou lávu lít.
Čekám tvou lásku
Čekám tvou láskuČekám tvou lásku, dny, týdny, měsíce,čekám tvou lásku a nepřichází. daleko města jsou, hučící ulice. Bezduché šero mne doprovázíkamkoliv zajdu. Ráno mne nevítá,tichá noc k spánku mne neukolébá,srdce je studené, víra je zabita,čekám tvou lásku jak žebrák skývu chleba.
Návrat do snu
Návrat do snuUž vím po čem mé srdce touží,proč pláče, když se s tebou loučím. Vím, proč každý jednou stýská si,když střetne lásku, která je tak vzdálená. Už vidím čemu v dálce slunce závidí,co vyzařuje teplo, které léčí vzápětí. Když pohledem teplým hladíš louku plnou květin,chci chodit po ní s hrudí rozevřenouVzápětí vánek přinesl mi k ušímčísi hlas z vázy plné krásy,vystoupím ze sna,tam zpět už není návratu.
Jen tebe
Jen tebeLesk tvých očí nesmí zastřít žádný mrakkdyž dlouho nebudou se smát. Jsou jako hvězdy které hasnou bez svítání,ty oči já mám rád. Ústa, při kterých šťastný bude každý mužnosíš jen ty a žádná jiná. Mé rty dotknout se jich mohou.
Má láska
MÁ LÁSKAMé srdce je nejvyšší hora láskya oči jsou vodopád slz,mé ruce,to jsou dva potůčky,má něha jimi protéká jak voda léčící. Na jejich břehu klečící,ty své rány omýváš,mou náruč jak obvaz si přikládáša na nic se neptám. jen čekám. Čekám každou noc, každým dnem,kdy přijdeš a ulehneš ve stínu mém,o doušek slz Tvých poprosím.
Chvíle ticha
Chvíle tichaOpět chvíle ticha odkrajuje mi ze života,plyne pomalu,v dálce zní mi tichá nota,která na neviditelných křídlechpřináší Tebe. Tvoje teplo, Tvůj voňavý dech. Jsem sám jako plachetnicev širých dálkách moře,jsem sám jako strom v poušti,na který slunce svítí celý den,jsem sám a po Tobě toužím,po Tobě se mi stýská. Jsem básník.
Sen o Tobě
SEN O TOBĚTu noc, která právě skončila,nejhezčí sen se mi zdál,ta noc se s krásou snoubilaa já tě do snu zval. Vstoupila jsi mi do snu,neslyšně a jemně. Ústa přikrylas mi teplou dlanía řekla: "Buď tiše", tak něžně. Tvou teplou jemnou dlaňcítím na rtech stále,kdykoliv si na ni jen vzpomenu,jak líbal jsem jia líbal bych ji stále.