Písmák Žeň tulipánů
Spatřit Tě zmítanou
mezi proudy
rovná se
vystavit na chvíli
Pro všechny ty
Pro všechny ty zaryté v mé hlavě
pro všechny ty
neodloučené
kéž bych tě mohl nenávidět
Neznám Tě
neznám Tě ani z polo-viny Tvůj portrét bych nenašelmezi tisíci Tvých jáa mých Ty
ani z poloviny tak dobřezato z poloneviny zlev sedle časumezi dvěmi klimaxy
tak dobře jako astronomovépročítal jsem hvězdné mapysouhvězdí rybv řece návisti
jako astronomové noční nebei já si přál Tebe poznatdo největšího detailu
Vzpomínky řežavý
Vzpomínky řežavý
Bolavý déjà-vu
Pod sněhem rostlinky
Bolavý vzpomínky
Mimoběžky
Jako náhodní milencina nepravděpodoných drahách osudustále se míjíme v nečekaných explozích
Ve dnech, které nenastalyse naše těla prolnulaa s hlasitým plesknutímvystoupila na opačné straně postele
~ ~ ~
Ve světě, kterýexistoval uvnitř mýdlové bublinynadmutého alter egajsem rezignovat na ostrost světa
Nechám Tě padnout
Nechám Tě padnout noční tmou
žhavou a hořící vlasatici
Nad vchod Tě pevně ukotvím
zadýchanou z dálky cest
†-log
Až umřu pohřběte mě
k mým snům na louku
pod kříž z dvou falusů pohřběte mě
až umřu mým snům
zevnitř ven za chlopně
je ticho po pěšině kráčí kdo'si. pěsti v pěst zatnuté zuby nehty
je ticho je ticho je ticho NEMLČ TAK PŘÍLIŠ NAHLAS.
to ticho je k neudýchání
Závojnatky
Pod závoji z roušek
skrýváš mnohé
zahrady nepoznané
nepoznatelné
Jsou víly jež
Jsou vílyjež smí tančit
jen za světla měsíce
pod víčky
pevně zavřenými
Buď vždy jedním srdcem
s ní sám s Ní
schizofrenie na třetí
jednou nohou v pekle a druhou v podsvětí
ještě5 hodin zbývá do zítřka
Ionizující déšť
tu duši jsem zraniltolikrát že už to ani nespočítáme
každá i z těchranek mne pálí jak špatně vypálený cejch
bojím se o tebe
máš oči který chtějí pohltit celý svět
láska nepatří do srdce krysaře
to co Ti chci říct lásko jsou slova která bolí jako měsíční slzy na nočním nebity vobyčejný malý slůvka který nedokážu zadržet ani párem myšlenek,
ani za zavřenými ústyty dny jsou k uzoufání. pálím čtvero nádob u sochy tvé bohyně denně
ale ona nepřicházípřináším oběti v podobě ledových dotyků Osudu v naději že zítra. že zítramotám se po kapsy plné slovíček v bahně svých citů, nečistých a přitom tak jasných, tak vycizelovanýchse štěstěnou prohrávám 2:0 na sety
je konecbohyně se odvracíCháron kyne prstem
Věčnost
Věčnost je holka
s roztaženýma nohama
za vitrínou
před kterou stojím
Servisní prohlídka v 27 letech
Dobrý den, co byste rád.
Jen pravidelnou prohlídku
zda drží, co by držet mělo
a stojí, co má ještě stát
jen Esai spas!
Proč.
Táhnout Tě za ruku napříč léty
až kde se snoubí stříbro sholí
Křičet do mraků ve stejnou chvíli
Slepý muž hrající na svou rozbolavenou strunu
ta láska má pachuť potoků slz
odřčených slov a významů,
skrz které se oko, tak dlouho nevidomé
pokouší hledět.
Krok stíhá stín
Krok stíhá stín, ne krok už vícekde usneš dnes, kde ráno Tě, krasavicezastihne rozechvělou, bělostnou laň. Táži se na sebe, na ni, Tebe, naň.
A dětský pláč, ten zní mi v uších víceZastavím svět, otáček na tisícenechám jej plynout zpět, až kde zní jive. .
Rendez-vous se Serjožou
'Tak co, povídej, jakej. '
"No, já nevím, byl takovej divnej. "
'Neke, fakt. Jak divnej.
Serjoža a nápojový automat
Serjoža dostal žízeň a rozhodl se koupit si nápoj z automatu. Podrobně si prostudoval přiložený návod a tak již po chvíli vytáhl z kapsy přiměřený peníz, i jal se jej vložit do přístroje - když tu si uvědomil absurdnost své situace.
"Dám tomu stroji mince," rozmýšlel Serjoža s napůl vloženým drobným, "aniž bych měl záruky, že vůbec čeho dostanu. ""Co když mi automat nevydá nápoj.
ale oheň již byl zažehnut
Toho dne se zastavila
Ohlédla
a uviděla svůj stín,
jak se bezděčně směje
Momentum delicatum
Nejprve tiše přišlo šeroSvé jemné drápky Ti zatlo do saténuA po krčku stékla krůpěj vzdechu
Po čtyřech potom jako steskSe přikradla noc. Tykadly svýmiTvé prosby Ti za zády rozvázala
Jensíla vůlepavoučích nitekchránílněné vláknoposlední nitkyvzdouvajícího se vínového knoflíkuna zvlněné hladinětvého odhodlání
Reportáž o vězeňské stravě
Jednoho dne se Serjoža rozhodl napsat reportáž o vězeňské stravě.
Přišel ke strážníkovi a požádal jej, aby jej zavřel. Policista mu vysvětlil, že k tomu je podle platných právních řádů zapotřebí, aby Serjoža porušil zákon. Serjoža mu poděkoval, protože mu strážníkovo vysvětlení připadlo logické a odebral se do knihovny.
Roky mi...
Roky mi trvalo, než
jsem do Vás pronikl,
Paní
Vaše nevidomé oko se
Je podzim a láska opadává
Skon naší lásky bude bol a žár
Exit 16 na D5
řeklas' to Ty
či to psali na nárožích
Sluneční vítr
Pole slunečnic
V údolí černých vran
Lány se vlní
Pochybnostmi
Jedenácté
rána Vám nachoví, má paní
kdeseti přidala jste nepohýčkáš
- já porušil již mnohé
popelník plný nedopalkyň
les fleurs de temps
do spirály odtečené nekonečno
goldring is broken
vrub ještě čerstvý
ableeding well
Pouťová
Pro trochu něhytočím do omrzeníklikou flašinetu
Mám Tě rád Mám Tě rád Mám Tě rád Mám Tě rád Mám Tě rád Mám Tě rád Mám Tě rád
Tak už mě zase jednou udělej.
Can-can
čas vzal mi lásku
dal mi jinou,
když ruce se střetly nad krajinou
prstenů a smělých plánů
jako Seina
mezi Tvými rety
perla
jako klenot prosvítá
ve Tvých prstech
Kamínek
na slzných kanálcích
kamínek
co tlačí v myšlenkách
čas,ten tepec