Písmák Rozdávání peněz lidem
A: Dobrý den, prosím, věnujte mi minutku.
B: Nezlobte se, spěchám.
A: Nezdržím vás, chci vám jen předat hotovost v českých korunách.
B: Proč byste to dělal.
Pocit beznaděje
Vypadá to, že pocit beznaděje se letos opozdil. Místo aby to vyšlo na Vánoce, objevil se až teď. Asi budu muset zauvažovat nad jednou věcí. Nad sebou.
McDonald's se slučuje s KFC
Dlouho připravovaná fůze společností McDonald's a KFC je už podle všeho na spadnutí. I poslední sporný pod, jímž byl název nově vzniklého molochu, byl již vyřešen - všechny provozovny budou prozatím označeny logy obou sesterských firem a nový název bude určen až po několika letech společné činnosti.
Přestože vše stále zůstává přísně tajné, instalace alternativních poutačů již začala. Lze se o tom na vlastní oči přesvědčit třeba na minule zmíněném Andělu.
Staré víry se hroutí
Dnešní Smíchov je divné místo. Tam, kde dříve byly jen staré domy a továrny, rostou skloželezobetonové budovy jako houby po dešti. Jedna jako druhá. Což je zajímavý jev - jak je možné, že všichni už půl století touží mít kanceláře ve skloželezobetonu.
Zrezivělé satelitní antény
Všimli jste si někdy, kolik je v našich městech zrezivělých satelitních antén. A další přibývají rostoucí rychlostí. Jsou všude. Sleduji to s úžasem už delší dobu a nechápu.
19.11.2002
Podivný fenomén. Nedávno jsem dostal mail od jakéhosi blouznivce, který se rozhodl psát si svůj blog o hudbě. A že se máslo-deník dostal nějakým záhadným způsobem na blogtree. com, měl jsem tu výsadu, být o zásadním kroku onoho mladého hudebního publicisty informován.
18.11.2002
Když jedete ranní tramvají a davy lidí vyhlížejí ze zašpiněných oken a pozorují přeblikávání semaforů. Když máte dojem, že jste uprostřed filmu nebo snad videoklipu, a posloucháte balkánskou dechovku. Když každý šálek kávy chutná jako ten poslední. Když se uprostřed hovoru přistihnete, že se vám do věty připletla slova, která tam nepatří.
12.11.02
Jdete spát ve tři v noci, venku je mrazivá noc, hvězdná obloha vám ukazuje podivná znamení a snad i měsíc je lehce do krvava. Ráno se vzbudíte a venku je jiný svět: bílá zima, šedá obloha, z níž propadá bílá masa, která se ani nezdá být sněhem. Jazz, který mě vzbudil, a oranžové stěny kontrastují s výhledem ven. A je to vlastně pochopitelné: jen se mi tím připomíná, že jsem chytl opravdu podivný obrat ve svém životě.
25.10.02
Někteří mí přátelé mají ze svého okolí před očima tragický osud těch, kteří propadli drogám. Ať už to skončilo sebevraždou nebo předávkováním nebo prostě kdysi nadějní jedinci zblbli, mají mozek na kaši a nedá se s nimi bavit. Proto se tito lidé drží od jiných než společensky přijatelných drog velmi daleko: pijí s mírou a tím to hasne - dál ni krok. Pak jsou další, kteří si svou nezávislost cení natolik vysoko, že raději ani neexperimentují s čímkoliv návykovým, aby snad nepodlehli.
22.10.2002
Pokud mohu soudit z několika nahodilých ohlasů, někteří z vás přivítali moje rozhodnutí opět se s vámi dělit o svoje úvahy. Zvláštní. Ale vzhledem k tomu, co se mi teď děje v meat-space (hezké sousloví: masový prostor - nebo snad spíš masný prostor po vzoru masné krámy. - každopádně to znamená protipól cyberspace, čili utlapkanou realitu našich těl, piva, vyměšování a tak podobně), mě to vůbec nepřekvapuje.
20.10.2002
Tolik úžasných knížek a filmů a hudby a výstav a časopisů a . já nemám čas, abych jim věnoval pozornost. Tuhle jsem zjistil, že výstava, která byla otevřená snad od května, před týdnem skončila, aniž bych se tam podíval, i když jsem si to sliboval hrozně dlouho a aspoň desetkrát jsem mezitím byl v hospodě, která je dokonce ve stejné budově. Super.
17.10.2002
Být vulgární je tak snadné, tak ubohé, tak odpudivé. Ukazuje to na nízké společenské zařazení a tak vůbec. Ovšem kultivovaný, galantně vystupující a vždy perfektně upravený padouch - ten se nakonec dočká obdivu. A když vznikl Klub elegánů (kdysi jsem tady o něm psal), jen se ukázalo, že to někomu došlo a hodlá to použít.
15.10.2002
Tak si tak čtu Modrovouse od Kurta Vonneguta. Ten chlap mě pěkně sere. Jako obvykle se vyjadřuje přesně a trefně. Konkrétně mě dostala následující myšlenka (dovolím si ocitovat větší kousek): "Myslím, že to všechno začalo v době, kdy museli lidé žít v malých skupinkách - tak padesát, při nejlepším sto lidí.
10.10.2002
Tak tedy ano. Je asi na čase vysvětlit, co znamenala ta dlouhá pauza v deníku. Ale nejsem si zcela jist, jestli se mi to zdaří. Možná to bude spíš povídání o něčem úplně jiném.
McMáslo - Reality Hack
máslo hack01
0% lies, 0% violence, 99% hamburger, 99% fun, 100% buttery. division
kdy
10. 10. 2002 18:00
---den 078---
Tibet a stěhování národů počtvrté. Napadlo mě totiž, že pohyb populace neprobíhá jen takto, autoritativně a v jasně vyznačených mezích - Číňané do Tibetu, Rusové do Čečenska, Palestina do Izraele a Izrael do Palestiny. Kromě toho tu máme ještě migraci, kteroužto žádný politik či vojenský velitel nenakázal a přitom se děje vytrvale, i když nenápadně a zvolna. Zatím zvolna, protože uprchlíků (snad už odevšad) během posledních deseti let neustále přibývalo a tento trend pokračuje i nadále.
---den 077---
Ještě jednou k tomu Tibetu. Možná jsem včera vzbudil dojem, že Čínskou okupaci Tibetu schvaluji. Ale není tomu tak. Okupace je špatná věc.
---den 076---
Předevčírem zmíněný Tibet je velmi zajímavá země. Každý o ní mluví a nikdo tam nebyl. Před více než padesáti lety byl tento feudální stát obsazen komunistickou Čínou a od té doby je okupován. Čínské chování je ctiteli lidských práv všeobecně odsuzováno a opravdu bylo nechutné.
---den 075---
Odpočívejte: Gimp roulette
http://members. aon. at/rialskaedda. html/gimproulette.
---den 074---
Máslo se objevuje i na velmi nečekaných místech. Vidíme ho na každém kroku nejen na hlavě a v obchodech, ale i v hudbě a literatuře. Nohavica zpívá, že máslo by se mělo zrušit a v poslední knížce od T. Pratchetta požaduje jedna z postav, aby z ní "otřeli to zatracené máslo", což není příliš vysvětleno.
---den 073---
Jsem s deníčkem poněkud pozadu. Skoro týden. Je léto a já se nechci nechat máslem zničit. Přestože se Země zrychluje, já myslím pořád stejně pomalu.
---den 072---
Jsou dny, které proběhnou, nepohladí, nepoškrabou. Člověk si vlastně není jistý, jestli vůbec byly. Nic se v nich nepřihodí, vše jako by se prostě stávalo. Hodiny nějak proklouznou mezi prsty a na dlani nezůstane ani vzpomínka, ani ždibek žití či tlukoucího srdce.
---den 071---
Někdy mám pocit, že se Země zrychluje. Pozorujte okolí. Pozorujte sebe. Lidé dnes mění své životní hodnoty rychleji, než si je dokáží uvědomit, neřku-li si na ně zvyknout.
---den 069---
Ještě k partnerským vztahům: mám kamaráda, který je šíleně (doslova) inteligentní, ovšem sociální idiot a někdy těžko zapasovatelný do běžné reality. Před nějakým časem chodil s podobnou slečnou. Vztah to byl neuvěřitelně intenzivní, ale podle očekávání (nejen mého) neměl dlouhé trvání a když vybouchl, stála ta spoušť za to. Teď tento mladý muž chodí se slečnou, která jako by vypadla z učebnice statistiky coby příklad průměru.
---den 070---
Před časem jsem mamince ukradl načatou křížovku a vrhl se na její doluštění. Měla tam chybu. Přehlédla se a do kolonky u slova "primáti" napsala místo "OPI" slovíčko "EVA" (pramáti). A máme tu střet dvou světonázorů v pouhých třech políčkách křížovky.
---den 068---
Odpočívejte: My Homepage (http://welcome. to/mytrailerparkpage/)
---den 067---
V poslední době jsem potkal již tři známé, dvě slečny a jednoho mladého muže, jejichž partnerské vztahy mi připadají divné. Všichni mají dlouhotrvající známost. A všichni vídají své "lásky" přibližně jednou za týden, ač žijí ve stejném městě, ne více než půl hodiny cesty od sebe. Kdyby chtěli, mohli by společně i bydlet.
---den 066---
Dnes jsme šli po sídlišti a spatřili ženu s trochu legračním psem. Blížili se k nám. Měli jsme radost, že vidíme zajímavého psíka. Jako malé děti.
---den 065---
Dnes jsem byl nucen navštívit hypermarket a koupit několik málo poživatin. Jak k tomu došlo. Trávil jsem pár dní v jedné milionářské vesničce na okraji velkoměsta a zdá se, že společnou nevýhodou všech těchto novosídel je absence použitelných malých samoobsluh. V každé vísce se sice několik jakýchsi obchůdků najde, ale sortiment jejich zboží jakoby ustrnul kdesi v předminulém století.
---den 064---
Až když je člověk bez netu, uvědomí si, že život bez sítě sítí patří do říše absurdních představ. Je vůbec možné, že ještě před několika málo lety byl život jiný. Nyní najednou vypadá život bez internetu nějak neúplně - nemůžu psát emaily, nemůžu udržovat tento deníček v aktuálním stavu, nemůžu jen tak procházet neboli brouzdat (rád bych věděl, který idiot tento hloupý výraz vymyslel) a asi s polovinou svých známých si nemůžu popovídat. A přesto nemám pocit, že bych byl na netu závislý, svým způsobem je vlastně týden bez sítě obrovská úleva - nikdo neotravuje, nikdo na mne nemůže.
---den 063---
Proč se lidé neustále množí. Co je na dětech tak zajímavého, že si je dříve či později pořídí téměř každý pár. Nechápu to. Asi jsem poněkud mimo, ale tvořit děti mi připadá jako další únik od skutečnosti.
---den 062---
Jsem tento týden bez netu. Je to zvláštní pocit. A jsem v depresi. Takže dnes nic.
---den 061---
Odpočívejte: Jesus Dress Up. (http://www. jesusdressup. com/)
---den 060---
A ještě jednou smysl života. Podle Viktora E. Frankla nemůže být smysl dán, ale musí být nalezen - dávat smysl by směrovalo k moralizování. Frankl strávil asi 3 roky v různých koncentračních táborech a své názory takřka nezměnil.
---den 059---
Jak jste si už asi všimli, baví mě zabývat se smyslem života. A nejsem jediný, komu se tato činnost pozdává býti zábavnou. Co vlastně lidi fascinuje na tomto hledání. To, že odpovědí může být více než jedna.
---den 058---
Není tak jednoduché zvyknout si na status střední třídy, pokud s tím nemáte zkušenosti. Dosáhnut příjmu je jedna vec a ovládnout životní styl druhá. (O elitách ani nemluvě, však podnikatelského baroka si nejde nevšimnout. ) Objevil jsem výborný ukazatel na měření těchto změn: míra zatravnění zahrady.
---den 057---
I do kraje předků už se dostal internet. Pamatuju si ještě z vyprávění, že kdysi byla pole tam, kde je dnes internetová kavárna. Lidé se dívají na stejné filmy, podléhají stejným módním vlnám a moje sestřenice by nejspíš našla snáz společnou řeč s mými českými kamarády než s kamarády svého bratra - automechanika. Když jsem nad tím uvažoval, vzpomněl jsem si na film, který jsem viděl nedávno na festivalu v Těšíně.
---den 056---
Problém dneška není uživit se. Problém je nezbláznit se. A není úniku. Že je to postavené na hlavu.
---den 055---
Kapénky žlutavé kapaliny se oddělují od těla matečného bloku. Hladce sklouznou, kousek popojedou, pak se zastaví a zachvíli se načepýří malými bublinkami, posleze většími a vposledku zmizí. Zůstane jen silná vůně. Rozpouštím si máslo na jahodové knedlíky.
---den 054---
Odpočívejte: Who would you kill. (http://whowouldyoukill. com/)
---den 053---
Tolik lidí kolem mne se zabývá smyslem života, až se někdy bojím, že ho najdou. Občas se stane, že i zhýčkaný synáček bohatých rodičů, jezdící výhradně v nových modelech sportovních vozů obklopen téměř neustále hejnem mladých a možná i nadějných modelek, usedne vedle mě v kavárně a pokouší se přijít na to, proč tu jsme a kam směřujeme. Tahle snaha lidí, kteří většinu svého života stráví stloukáním másla, mě děsí. Začínám si myslet, že se z filozofie stává masový koníček, jakýsi relax.
---den 052---
Při pohledu zpět se mi zdají minimálně poslední dva zápisy poněkud . chaotické. Musím se holt spolehnout na přirozenou inteligenci čtenářů deníčku. No, po pravdě řečeno, spousta je toho zmatená a vsadím se, že si to i občas odporuje.
---den 051---
A stejně se k tomu musím vrátit. Co je kultovní. Co bude kultovní. Uvažoval jsem o tom, že až do 1.
---den 050---
Nakonec to bylo potřeba: prášky jsem si vzal a aspoň chvíli jsem se tvářil spokojeně, cítil alespoň přijatelně a užíval krásného počasí a příjemných věcí okolo sebe. Horší ovšem je, že to zanedlouho přešlo a obraz se mi poněkud zastřel. Je velmi neopatrné příliš přemýšlet o másle. (Všimli jste si varování na úvodní stránce.
---den 049---
Ještě jednou velmi inspirativní The Parking Lot is Full.
Jsou občas chvíle, kdy i hysterický smích přejde. A pak zbývá poslední: trpký úsměv "Yup. Life's pretty good.
---den 048---
Číňané mají fantazii, máslo se čínsky napíše znaky pro tuk z prsu nebo žlutý tuk. Romsky je to čhil nebo khil, také odvozeno od základu tuk. Máslo je zkrátka máslo. Oslám není Usáma a už vůbec ne Osama.
---den 047---
Odpočívejte: I Hate Windows XP (http://www. ihatewindowsxp. com/)
---den 046---
Četl jsem článek Benjamina Kurase o tom, kolik z komunismu v nás zůstalo a jak se to projevuje. Vedle článku byl test, aby si to mohl každý ozkoušet sám na sobě. K většině těch otázek jsem se musel stavět dost hypoteticky (kdybych byl v situaci, která je zde naznačena, jak bych se zachoval. ), protože se mě netýkají.
---den 045---
Včera ve tři odpoledne se na serveru underground. cz, známém to (nejen) hackerském ústředí, objevila "bleskovka" - buttery. division hackla maslo. cz.
---den 044---
Dřív jsem přemýšlel o generaci našich otců jako o lidech, kterým komunismus nakazil mozek a zničil jim jejich plány, sebral perspektivy a možnosti. Dnes se mi začíná zdát, že to nebylo komunismem. Začínám se bát možnosti, že žádné "plány" nikdy neexistovaly. Proč.
---den 043---
Ještě k vizím, o nichž jsem psal včera: je ovšem dost dobře možné, že na světě existují lidé, kteří žijí přesně to, o čem my sníme. A přitom občas sní o tom, co žijeme my. Takoví blíženci, kteří by si asi výborně rozuměli. Včera bylo venku nádherně a slunce svítilo a lidé se usmívali a v mém oblíbeném podniku byli ještě milejší než obvykle (což už skoro nejde) a jak si tak sedím a popíjím víno, docela náhodou se tam objevila kamarádka.
---den 042---
Mou tajnou představou je život v zemi zaslíbené. Někde blízko moře bych měl malý domek nebo byt. Pracoval bych přes net - vždycky jen tolik, abych se uživil a mohl si občas koupit nějaké knížky. Ráno bych vstal a šel bych si zaplavat, dopoledne pracoval, odpoledne se pak flákal nebo si četl nebo psal a večer bych seděl v jedné z mnoha restaurací na břehu moře a těšil se ze společenství lidí - a přitom bych byl sám.
---den 041---
Mnoho lidí je zřejmě přesvědčeno, že je možné vytvořit genetickými manipulacemi dokonalého člověka. Všestraně inteligentního, tělesně zdatného, naprosto zdravého a tak dále. Někomu se to zdá neetické, ale já zde vidím dva problémy zcela odlišného rázu. Netuším, proč je nevidí i ostatní.
---den 040---
function WinOpen(document, width, height)
msg=open(document,
"DisplayWindow",
"toolbar=no,directories=no,menubar=no,height="+height+","+
---den 039---
Složitý mozek je jediná věc, kterou se lidé odlišují od ostatních savců. Ale proč je tak složitý. Je to výsledek vývoje. Pro přežití v savanách a stepích (či kde to naši předchůdci žili), by určitě stačil mozek o poznání primitivnější - i ten by poskytoval oproti ostatním tvorům značné výhody a zaručoval by evoluční úspěch.
---den 038---
Co je to "skutečný" svět. Je to akvárium. A lidé jsou rybičky v akváriu. Nikdy z něho nevylézají.
---den 037---
Lidé chtějí být šťastní. Proč vlastně. A co tím myslí. Zdá se mi, že společnost si definovala "být šťastný" asi jako "mít velký dům, rychlé auto, hezkou ženu/manžela a zdravé děti".
---den 036---
Co stojí za úspěchem zrůd. Proč se někomu líbí pózy toho typu, které předvádí Marilyn Manson. Z jeho strany jde jistě o dobrý marketingový tah, který mu vydělává miliony - a ještě se nejspíš docela dobře baví. Je to pár let, co jsem viděl rozhovor s ním na německé satelitní stanici Viva2 a přišlo mi to docela inteligentní.
Věděli jste, že...
na Ukrajině se dá koupit místní máslo prodávané na kila.
. ve Finsku stálo máslo před přechodem na Euro zhruba 5 FIM.
---den 035---
No, tramvají už bylo dost. Ještě ke všemu se zdá, že již před námi se našli velcí fandové všeho, co s těmito obdivuhodnými dopravními prostředky souvisí. Také se domníváte, že všechno důležité se odehrává ve vozovně. Uvažujete o vyhýbkách a nových zastávkách.
---den 033---
Odpočívejte: Pedestrian Killer (http://killer. flaboratorium. org/)
---den 034---
Opět MHD. Zřejmě nevyčerpatelný zdroj neuvěřitelných příhod.
Šel jsem nedávno v noci domů a čekal na tramvaj. Na protější zastávce nějaký člověk zabil holuba a druhý mu to vyčítal.
Máme máslo v ruce!
---den 032---
Do třetice o hromadné dopravě: jeden můj známý rozděluje tramvaje na muslimské a nemuslimské. Jak. Muslimská tramvaj je taková, která má na každé straně jednu řadu jednotlivých sedadel. Nemuslimská má na jedné straně sedadla po dvou.
---den 031---
Ještě jednou k mládeži: dnes jsem jel tramvají. Přistoupila skupinka třinácti/čtrnáctiletých dětí (pokud se tak ještě dají nazvat) a hlasitě se bavily, jak už to dělávají. Některé malé slečny byly vyzývavě oblečené, jejich spolužácí vypadali ještě jako děti. Byl jsem jimi takřka obklopen, byly za mnou i přede mnou.
---den 030---
Tak se nám to pěkně posírá. To není nic nového. Každý další den si ale uvědomujeme, že rychlost tohoto směřování se zvětšuje a zvětšuje. Někdy si člověk říká, že to je děsivě legrační, jak zběsile se to valí.
---den 029---
Na co si vůbec můžeme stěžovat. Není to v našem postavení rouháním. Nikoliv. Bylo by nanejvýš sobecké, být šťastný jen proto, že zrovna já se mám dobře.
---den 028---
Jaký je rozdíl mezi neetickou a etickou reklamou. Neetická reklama využívá nepravdy, aby podvedla zákazníky. Etická reklama využívá pravdu, aby podvedla zákazníky. \" (Vilhjalmur Stefansson)
---den 027---
Co je vlastně filozofie másla. cz. Asi jste si už nějakou představu udělali, ale těžko říct, do jaké míry je zkreslená. Mezi "námi" stačí poukázat na nějakou skutečnost a říct "máslo" a všichni víme, co tím dotyčný míní.
Dnes je Nadnárodní den másla!
Včera proběhl Mezinárodní den mléka. Máslo přišlo zkrátka. S tím bylo třeba něco udělat. Ale co.
---den 026---
Odpočívejte: The alchemy website and virtual library (http://www. levity. com/alchemy/)
---den 025---
Pozoruji, že čím víc práce mám (mám ji opravdu požehnaně a pokud ji nezvládnu, může to mít i dost vážné následky), tím víc času trávím koukáním do stropu, psaním a uvažováním o másle a posedáváním po hospodách a kavárnách. Jsem do značné míry pánem svého času, takže si to moje okolí ještě neuvědomilo, ale termíny jsou neúprosné. Jak to asi skončí. Výmluvy, omluvy, nebo se na ně prostě vyseru a ani nikam nepůjdu, nechám se hospitalizovat na psychiatrii s burn-out diagnózou a budu se jim v duchu smát, jak jsem je převezl.
---den 024---
V mnohé rubrikách zabývajících se společností a stylem se často dočtete o tom, že je dobře, že naši podnikatelé se už umí chovat, nenosí fialové obleky a bílé ponožky. Jistě, někteří se dokonce naučili jíst příborem. Ale v přehršli zpráv o různých večírcích, vernisážích, křestech knih, desek, zvířat, atd. zanikne drobnost na nichž bych chtěl upozornit (a propos, pokud čtete podobné rubriky, je to buď příznak demence nebo zoufalá snaha otupit vlastní mozek).
---den 023---
Být s rodinou (nyní mám na mysli rodiče) je občas velmi namáhavá věc. Kamarádce přijela na návštěvu maminka, byl jsem s nimi chvíli před odjezdem a obě si pochvalovaly, jak si těch pár dní ve velkoměstě spolu báječně užili. Načež maminka se rozloučila a odjela zpátky. Kamarádka jakoby zhodila masku.
---den 022---
\"Tanec ve velkých skupinách na bláznivě hlasitou, rytmickou hudbu není racionální, zhodnotitelný nebo patriotický a dozajista nepřispěje k růstu akcií na burze. Ale jak zdůrazňují antropologové, společný tanec s hudbou založenou na bubnech tvoří jeden z nejstarších rituálů lidstva. Berte to tak - potřeba rave parties je vetkána do naší DNA. \" (SF Bay Guardian)
---den 021---
Včera jsem se lekl, že už jsem z toho čtení příběhů úplně mimo. Nakonec jsem se přesvědčil, že žádné hlasy neslyším (ticho tam. ) a dnes jsem si uvědomil ještě jednu věc: Úplně nejvíc bych chtěl vypadnout. Někam pryč z republiky, nejlépe do země zaslíbené.
---den 020---
Slyšel jsem od dvou různých lidí (kteří to ovšem taky jen někde slyšeli - takže za pravdivost nemohu ručit), že v Praze se objevila skupinka lidí, kteří si říkají Klub elegánů. Jejich\"cílem\" je výchova za použití zásady: na hrubý pytel hrubá záplata. Jak to konkrétně vypadá. Jedete si tak tramvají po městě, je už večer.
---den 019---
Odpočívejte: Blood pool (http://100luz. com. ar/)
---den 018---
Co je dnes ideálním východiskem pro lidi, kteří trpí nedostatkem rozhodnosti. Široká nabídka sekt, taky-sekt a podobně - od scientologů přes fanatické ochránce životního prostředí, nové anarchisty, superortodoxní katolíky až po kršnovce. Stačí si jen vybrat ;) To je ovšem právě ten problém, a tak se dostáváme na začátek kruhu. Ale abych nebyl tak pesimistický (proč.
---den 017---
Psychosomatici to mají jednoduché. Jakmile jim začne být špatně, je jasné, že je potřeba řešit nějakou krizi. Co my ostatní. Naše nemoci a fyzická strádání mohou být odrazem rozhárané psychiky, ale taky vliv civilizačního stresu a shonu kolem nás, nebo Boží trest za naše skutky.
---den 015---
Ještě na téma, co je normální. Doporučuji přečíst si některou z knih Michala Ajvaze. (Když jsem to jméno slyšel poprvé, kdovíproč jsem měl dojem, že to je jistě ruský autor, současník Charmse, který byl pronásledován pro svůj židovský původ. A on je z Prahy, vypadá trochu jako Pierre Richard a je mu něco přes padesátku.
---den 014---
Byl jsem účasten diskuse, jak nová ekonomika změní roli národních států. Celá debata mi přišla krajně legrační. Jako by volení zástupci měli někde ještě možnost cokoliv podstatného ovlivnit. O osudech naší planety již dlouhou dobu rozhoduje mnoho roztroušených oligarchických kolektivů, které jsou na voličích zcela nezávislé.
---den 013---
Co je divné a co je normální. Takovou otázku si klademe nejen my, ale i někteří lidé kolem nás. Nejsme normální. Dřív nás to zaráželo, hledali jsme, proč tomu tak je, jestli to náhodou není tak, že normální jsme my a jen všichni okolo jsou divní a tak je jich většina, což vzbuzuje zdání normálnosti.
---den 012---
Odpočívejte: Cosmoboy (http://cosmoboy. cz/)
---den 011---
Kdysi, ve středověku, spojovalo celou evropskou kulturu křesťanství. Byl to společný základ, něco, co nemělo až tak dělat se spiritualitou nebo vírou, spíš to byl takový výraz přijetí světa, konstrukce reality, kterou uznávali všichni. Kdo ne, toho patřilo pověsit. Pak přišli osvícenci a vybojovali vítěznou bitvu.
---den 010---
Slibovaný návod. (Původní nápad jsem přes noc zapomněl, což mě doopravdy mrzí. Vemte zavděk \"náhradníkem\". Inspirace tohoto je tajná.
---den 009---
Podle mne neexistuje žádná Al-Kajda. Kdyby totiž jakákoliv teroristická mezinárodní síť byla, určitě by už dávno zaútočila. Myslím si, že kdybych chtěl a měl trochu času a peněz (nijak speciálně moc. ), tak bych mohl vyhodit do povětří kde co.
---den 008---
Nakladatelství Portál vydalo knihu Nietzsche. Oproti mnoha jiným knihám o tomto pošukovi je tahle udělaná jako \"napůl komiks\". Hutný výklad je kombinován s velkým množstvím ošklivých ilustrací. Kniha vznikla ve Velké Británii v edici \"Introducing\".
---den 007---
Ještě k tomu uranu: ten kamarád, co mi to říkal, měl dědečka, který byl v Jáchymově v dolech. Další náš kamarád to glosoval: Hele, vždyť by měl být těm komančům vděčnej - práce a strava zadarmo a ještě pak celej život ušetřil za světlo - svítil si sám.
To je skutečně černý humor ;)
Čas opět se stavit v knihkupectví a přečíst si postupně další díl francouzského art comicsu Padoucnice. Přítelkyně mého spolužáka ze základky je dcera mé bývalé třídní na gymnáziu.
---den 006---
Rozhlasové stanice jsou ovládány podivnou mafií, která má jediný společný znak: špatný vkus. Když člověk několikrát denně (třeba ve městě, kde má jedno z x připitomělých rádií naladěn každý druhý obchod) slyší Jennifer Lopez, Britney Spears, Atomic Kitten atd atp (a nebo taky Holky z naší školky či jiný normalizační popík), nemůže než si decentně ubliknout. Je to horší než špatné. Nedávno jsem se dozvěděl, že hodnota uranu, který jsme v rámci přátelské výpomoci věnovali SSSR, byla prý v řádech biliónů dolarů.
---den 005---
Odpočívejte: The Parking Lot is Full (http://www. plif. com/)
(doporučujeme archív - rok 2001)
---den 004---
Kolem mne přibývá jak na běžícím pásu lidí, kteří si pořídili digitální fotoaparát. Proč ne. Ale umí vůbec fotit. Ano, je velmi snadné s nimi fotit, ale to neznamená, že je snadné dělat dobré fotky, ba naopak.
---den 003---
Kohokoliv na světě (s výjimkou pár uzavřených a izolovaných skupin) znáte maximálně přes sedm prostředníků. Fascinující. Ale pravdivé. Dřív tomu tak nebylo, ale dnes je to skutečně možné: já třeba mám kamaráda v Houstonu, který chodí na stejnou univerzitu jako Bushova dcera.
---den 002---
Svět je odsouzen k zániku. Tedy svět, jak jej známe. Není divu. Nemáme teď na mysli ekologické katastrofy, zhoubné viry ukryté ve vojenských laboratořích, meteority a komety na oběžné dráze, ani atomové zbraně, jež se mohou tak snadno dostat do nepovolaných rukou (tedy, ještě nepovolanějších než těch současných, což dost dobře už skoro nejde).
---den 001---
A tak se to obvykle končí: po pár stránkách člověku dojdou nápady, začne uvažovat, jestli to vůbec má cenu a taky si uvědomí, kolik má naléhavějších starostí a povinností. Ale co kdyby se na tom místě začalo. Musí být každý deník \'Bridget Jonesová\' nebo \'mladý Werther\'. Nebo ještě nudnější kvákání o ničem.