Jaro
Jaro to zas vlaží,
osm a nic pod nulou… a ráno.
Že se puchejř snaží .
Chuti k čemukoliv…vyčerpáno.
Adélku ladem.....
Adélku ladem.
V společnosti Adélky
dráždit hady
nohou bosou,
Jitřní úvaha
Věž Barbory už barví
slunko zlatisté,
dumám s rukou za hlavou,
je-li na místě,
Český sen
Zas a zas lesk tmy
mi nedá spát,
snu s kadeřemi
ohně, odolat.
S Janou
S Janou
Sleduju Janu ve vaně,
nechci si fandit přehnaně…,
její vnady v zamženém zrcadle
Jo Gertruda
Jo Gertruda.
Pocuchal jsem účes
fraulein Gertrudě.
Drdol jí vzal za své,
Pihatá Kamila
Pihatá Kamila.
Zrzavé Kamily
zeptám se po chvíli
pod noční košilí
Smíšené pocity
Nejsi vždy po chuti.
Nechval dne před večerem
a tchýni před smrtí.
Nic neposvětí předem.
S Jiřinou
Jiřinin, v stínu jiřinek,
kočičí šedi kostýmek,
její s ruměncem v důlku líc
přinutí zavýt na měsíc….
Bedřiškoooo
Po noci s Bedřiškou,
postaven do latě,
svěřil bych jejím rtům
životní opratě.
Váhavec
Váhavec.
Jen tupě stojíš,
proč tu čekáš milodary.
Ač tápeš poblíž,
Blues
Blues
Na první tři smělé takty,
noc… Rozliju kbelík po ní
se smutnými artefakty.
Dana
Dana.
Ach ta moje Dana. ,
hlavu souká z lana.
Oběšení nehrozí.
Hmm Gizela
Hmm Gizela.
Léta běží vážení…,
prohodila ledabyle,
ironicky, přesto mile,
Barbora
Barbora.
Barbora, moje víla
zapomněla. deštník.
A liják, jak si zvyk,
Na Berňáku
Způsobil jsem povrchové zranění
Na úřadě při výročním zdanění
Slečna měla názor jiný,
až ji byly „úzké džíny“.
Tamara
Tamara.
Hm, zneklidňuje mě Tamara,
Chladno v klíně, srdce z ledu
zahřát v lednu nedovedu.
Rétorika makrobiotikům
V čestném klubu mastných pus
šly by na člověka mrákoty,
kdyby nezbyl ani kus
nasycené mastné … flákoty
Lucii
Lucii
Pozoruji Lucii
mezi dveřmi, jen tak…
Plamen rzi vlasů dáví
Lence
Lence .
Kreslím svatozář Lence . ,
kreslím, ale jen tence.
Odpoledne
Odpoledne
Prošla časem podzimním
vznešeně, s akty pod paží.
Kostým. , o půl sedmé.
Simoně.
Vrátit panně Simoně
sympatií v úkloně
křídla s peřím značky Nevinnost
cítím jako čestnou povinnost.
Prostá Lyrika
Prostá lyrika.
Nežli se osmělím,
ohřát dech na tvých rtech,
znásobit tvůj žár svým,
S Květou dnes
S Květou dnes.
Dnes se slečnou jménem Květa
po krajce, ba co víc.
vystřelen na měsíc
V atelieru
Za krkem své vlasy nařasí…,
úklonou ke světlu zlehýnka,
„Až takhle odvážně, Josefe,
co by tomu řekla maminka. “
Drsný český optimismus
Nad svíčkovou se šesti
co mi dneska do štěstí.
S týdnem v zádech platí „prima spent“,
dolezl jsem po pěti dnech před víkend.
Narozeninová ironie
Přelomové roky
našim velkým
Vénům k zmaru,
s archivními moky
IMAGINACE.
Hranice svobodě,
obraznosti skvost,
myšlenky ve shodě,
toť představivost.
Poslední
Můj strážný anděl
knockoutoval ďábla,
že ho chtěli počítat.
I čůza s kosou
Po té …..
Na římse svit měsíce,
jeho odlesk na klice,
s vůní krajek ve hře se stíny
se mnou upíjejí Martini.
Povzdech blondýny
jenom štěk z Tvého fermanu,
Jo. , a hlavní role.
Evoluce
Záblesk sedmnácti,
jeho přímý tah
a úder smělých vizí,
s Che Guevarou vésti
Meditace
Meditace.
Stinná jsou poledne cudností
Ztemnělá strofami „Slova“
Slunné však půlnoční žádosti
Tak to je.
TAK TO JE.
Co dělá vskutku poeta,než vyšle verše do světa. Co všeru trápí duši z vosku beze svědka,než zinspirace málo pustí skepse hebká. Na houpačce noci ke dni, k ránu,střídá umně prvky proher s leskem.
Nic není dokonalé
NIC NENÍ DOKONALÉ.
Ve vaně už po ni nic nezbylo,
Ještě ji opláchnu. Vpokoře
možná ošmidlám houbičkou.
Kafilérka
KAFILÉRKA
Za kolik se duše smaží
ve fritéze svědomí.
Páchne…smrdí a za gáži
Bez sarkasmu.
Bez sarkasmu
Literátům…
Ve svých statích
kritik slzy roní.
Černý kafe.
ČERNÝ KAFEHodina se v šeru rozplývá,včerejšek v logru vadne. Kafe už v hrnku ubýváa není, když půlnoc padne. Tenorsax cedí blues mosazí,ryk „bůčku v komíně“ krájí,takty dne po stole rozhází,v synkopách mariáš hrají. Ve výšce štkavého rejstříkuveselé slzičky trubkyspláchují naději v kbelíku,jak slizké pomejí šlupky.
LP 1900
LP 1900.
Na nároží po staletí
světlem opíjí mušky noci.
Ty k ránu smutně odletí
Ranní sanitace
Ranní sanitace
Citace ranního rozpoložení. verš různý. téma jednotné.
A slunce vyšlo zase.
Životní
ŽIVOTNÍ
Přízní stavu,
povznesen do oblak,
zaklání hlavu
Je mi líto...
Je mi líto…
Zvednu knížku zparket, ještě hopsá. Urazil jsem svého básníka …,
jeho „Rýmy pro kočku a pod psa“.
Ohlý růžek vyčítavě oniká.