Písmák doporučení
mělká. postrádám zas už vnitřní sebereflexi. nebo ne. neměla bych si spíš pustit nějakou hudbu.
Napoli
V průběhu toho pachtění přibývá a ubývá života, hudba sfér touží po kráse, mladí snivci si hoví na březích propastí, jejichž hlubiny jim zůstávají utajeny, vlny stáčí víno ze sudů a pestrý kolotoč onoho opojení spílá všem těm, kteří odmítají nastoupit, vysílení střídá rozprouděná krev, a je toho mnoho, nevyčerpatelně mnoho, před onouabstrakcí se tají dech a duše se sklání v pokoře, stále si však hově v hmotném, jež svou plnou sílu vyjevuje za rytmu tamtamů, bortí se v prach pečlivě vystavěné vzdušné mosty a z prachu vznikají nové, smítka po papíře víří tam a zpět a jinam, do dáli. - konečné.
odčárkováno poprvé
pěju svoji ódu na amfetamin
na Marii a její bláhodárné pero (a sáně, samozřejmě)
na noční tramvaje,
s kterejma si občas souzněně hledím do očí,
Do zdi
Krvacím při vzpomínce
na snové pustiny
Ze zemdlelé reality
je mi zima