Když je po všem

když je po všem
mám spoustu práce
a jsem bez domova
vyplácejte mě v tichu a artefaktech

blednoucí guma ve dvoře

blednoucí guma ve dvoře
když nad ránem usínám,
míchá se do blednoucí gumy ve dvoře
barevný zpěv ptáků;

Roští po stehna

Bylo krásně, stěží vidět svět,
potoky ryly v korytech jako čuníci,
a on ji dovedl až k zatáčce
tam nebyl sníh.

Unavený pohled

sníh
co moje verše s tím,
že sněží a svítí slunce.
- je to krásné.

Bez rozdílu pohlaví

Čumíme na svá porna,
klišé o druhém.
Ve svém dojetí
počítáme s vlastní dobrotou

Vyloučení

obvykle, jak to tak bývá
létají nám hlavy v oblacích
pánve se máchají v sladkém oceánu
když přijde příležitost

Přeludy a preludia

přeludy a preludia
prolamující se ledy
můj rudý krk a žluté zuby
táhnuté očima do hlubin

Z gulagu do karibiku a zpět

Zpět
Ještě mě v nozdrách štípe sůl
a crčí ze mě proudy vody,
když běžím přístavem,

Terasa

Terasa
Naproti horám jsme si postavili terasu
skokánek pro pohledy
paspartu na osobnost hřebene.

Postel a brána

Nezávidím těm strojům.
Pracují ve dne v noci.
Já jdu spát a můj router bliká.
Nespí s nikým.

Brownfield

turbíny, traverzy
zrezlé rubíny
bublající jámy
větrák

Jakou zkušenost máte s poesií ve čtečkách?

silná vrstva mejkapu

silná vrsva mejkapu
silná vrstva fotošopu
pevninský ledovec
rozmílá kameny

Tón, srdce a zrcadlo

Tón
Tón musí bolet, ne hladovět
ale hlad ten vyjádřit
to není samo sebou

Funkce ve spletité skutečnosti

Úvod
"Literárně-vědecké metody zaměřené na zkoumání textu, které na počátku dvacátého století začaly působit jako velmi užitečná korekce dotud vládnoucí kritické dojmologie, dospěly s koncem století i ke konci svému. Navenek, v akademickém provozu, to není vidět. Konec, o němž mluvíme, je však vnitřní: Textocentrické metody se nacházejí ve stadiu srovnatelném s pozdní scholastikou. Stále jemnější aparát, stále sofistikovanější metody analýzy - a stále menší kontakt s živou lidskou kulturou.

To byl fetišismus

kýty mě nespasí
nespasí mě tvé rty
zakusující se spolu s mými
do kýt a do ohryzků

Byrokrat a tabák

Údiv

ležela tam
plakala
podruhé
jednou to nestačilo

Krvavé smaragdy

Proč mě má těšit
linka červená.
Ve tvých nevídaných očích
modrých rozpíjí se

Coitus interruptus

Smrt přijde za pár desítek let,
je to chvilička.
Do té doby je tu coitus interruptus,
neboť nejlepší je vůbec se nenarodit,

Za plentou rozchodu

Za plentou rozchodu
cítím chvění
nemá žádný jiný důvod než tebe samu
naše řeč byla vydestilována

Audiovisuální klenot aneb recenze čtení Poezie v Blaze I, 6.11.

V rámci festivalu Den poezie (který netrvá pouze jeden den, a chvála bohům za to) se konal v pražskéhospůdce Blaze první večer z plánované série Poezie v Blaze, který připravují lidé kolem severočeského literárního občasníku H_aluze. Že se jedná o první večer pravidelné šňůry je radostná zpráva, neboť večer patřil rozhodně k tomu skvělému z čteného verše, na co lze v našich končinách zajít.
Už při příchodu do žižkovské hospůdky na úpatí Vítkova jsem měl dobrý pocit: Příjemný interiér, pivo z lokálního pivovaru, žádná zvuková kulisa. V místnosti pro čtení pódium, na kterém byla židle se stolem, lampička a mikrofon.

Dvě strany koberce

Polili koberec červeným vínem
Včera na návštěvě rozlili po peršanu víno
do vzniklé rány nasypali sůl
dnes po snídani doma spadla do pralesa chlupů sůl

Sněženky

slunce pableskuje špinavými okny
je slyšet drncání aut o přejezd
po celém pokoji
se rozvaluje pačuli a henna

Osvobozená domácnost

lenost chodit po ránu k vietnamcům
jakoby to celé završovala
a snědenost je krám
k zahození

Tam, kde je tma, není zapotřebí stínit

voněla pohledem
její pohled voněl tělem
nohy se prodíraly vším
krom žabek a šortek

V hodině nočního boje

V hodině nočního boje s vlastním masem
je psán protokol sebezapření: ještě
chvíli jsem vydržel, ještě po jednom
výčnělku z vodopádu sáhl.

Dubnová meditace

Kvetou třešně a prší na ně
kaštany teprve budou kvést
to je ta chvíle bez dalšího smyslu
než, že se na mne leje voda.

Čtenář

Čtenář veršů je mrtvý, je to mrtvý pojem,
amputovali mu ruce, kterými se otáčejí stránky,
vyschlo mu v puse, už nemůže slinit prst;
člověk se nemusí stydět za to, že svůj dům

První dny vztahu

A ti kdo mají
nezničitelné zásobenství
v komůrce za pokojem
nasbíraná kyvadélka hodin

Šilhání na západ

Kam vede kabel empétrojky. nevím.
mé tělo je rozlehlé a duše snivá,
co chvíli se probouzí
a když na to přijde,

Hráz

Vidím to jako dnes: otec a matka, sestra a já, na cestě k Severnímu moři, na zadních sedadlech vychcané veselo. Německá obloha, mraky ve tvaru dubových listů, růžice větrníků. Rodiče se těší, my děti se těšíme víc. Oni visí už dvacet let nad hrobem, nám pučí zkroucené končetiny, nad jejichž svěžestí plesáme.

Mech

Procitnuv ze sna dětství odvalíš se,
nahmatáš vyležený důlek a dlaň s prsty
ti zaduní až na dně propasti,
docvakne ti v zátylku,

Perspektivy

Však ono se to bude žít, nějak
- tucet přátel, tucet úřadů.
nicota bude vězet výstražně
v každém dni jako fialová plomba

Věkový rozdíl

Ten obraz toho celého, kdy ta mladá kočka a ten mladý frajer neskončí sobě v náručí, protože se neumí dohodnout, skončí na holi u stárnoucích gentlemanů a dam, co si mnou ruce nad mladým masíčkem jak Pilát nad Kristem.
A masíčko nevěřícně třeští oči do tmy, jak moc zlý nakonec přiznalo svět, že neskončí sobě v náručí, protože se neumí dohodnout; a byl-li kdy kdo stržen do světa lásky, byl on proti vlastní vůli stržen, neboť v jeho krasu bylo z dětských let už tak dost propastí. Tehdy přináší úchylku tam, kde nad propastí stojí už jen tělo a duše se praštila o strop budoáru, stále nekončí sobě v náručí, plazí se po pavlači na záchod blít, mezitím bezradné vrásky uvnitř neví, jestli mají zcela netušit anebo tušit až moc dobře, co se děje - úchylky nejsou, to jen bolest, bolest a tma ve dvoře

Dusty Springfield Suite

To jsem šel do toho - no. Jak se to jmenuje. - - x
Do Alberta jsem šel. Ten podzemní, dvoupatrovej, na Republice.

Snílek

Sedí v pokoji, snídá, čistí si zuby, při čištění chce vyjít ze dveří bytu na chodbu, otevírá dveře, za nimi stojí vysoká temná postava, zvedne ruce a strašlivě na něj zařve. Chce křičet hrůzou, ale pouze kníká, má v puse pastu. Budí se. Byl to jen zlý sen.

Zeus taoista

Kdo chce vidět, nemůže si zacpat uši.
Uši neoslepují. Oslepují ústa.
Kdo si ústa zašije, směje se těm,
kteří ho kvůli tomu přestanou vnímat

První vlak se zbožím vypravený z továrny na vyrovnávání se s reklamou

_intro
dívky rubíny
dívky rubíny
dívky rubíny

Anekdota

Přišla deprese a řekla mu: "Ahoj. "
"Ahoj deprese," odpověděl. "Rád bych tě seznámil se svým novým kamarádem. "
ˇVážně.

K problému psacích potřeb

Po týdnech začal jsem zas
perem psát, mrrrrrrrrr.
Pero má hladkou fialovějící linku,
není jako suchá mastná propisovačka,

Eros(e)

Vyoral do mě celou brázdu,
ale nezasel.
Voda se valí, černozem štěstí
se vymílá.

Pavilon motýlů

Pavilon motýlů.
Pavilon papilónů.
Pálící pupily,
linie papilární.

Předjaří

Úžasné smýkání po ledě.
Přeslička přeživší pleistocén,
já malá třešnička
na dortě z jisker potoka.

Na držku

ó jak běžím
mnohdy dělám vžum
ó jak já
zakopávám

Kdysi jsem chodíval na zmrzlinu do mekáčů

kdysi jsem chodíval na zmrzlinu do mekáčů
ale už nechodím
zarostl jsem
vousy mi zdřevěněly

Láska za časů emancipace

Plukovník byl křehký člověk. Narodil se do krejčovské rodiny a dětství strávil hrami v záhybech saténu - ještě dlouhá léta mu to dávalo zajímavé impulsy k přemýšlení, když se díval v noci na oblohu - svého druhu kvalitní brokát.
Rád dělal vojenská cvičení v noci - tehldy vzácně jedině se stávalo, že měl pocit, jako by na světě nebyli žádní civilisté. V noci byl klid na válku.

(bez názvu)

ó miloval jsem ji.
a vybrala mi v regálu láhev olivového oleje,
prý toho nejlepšího.
liji olej z poloprázdné láhve

Ráj ve dne v noci

My gastarbajtři v Ráji
kopeme ze spaní v péřových pytlích
rozložených pod stromem poznání.
kamenováni lží za bílého dne

Teorie kritiky na internetu

Na začátku chce člověk být svědomitý a věnuje se všem dílům pečlivě. Napíše pár stovek kritik, shledá, že je jakožto kritik nedoceněn víc, než všichni básníci světa, a nastane temné období jednoslovných výkřiků - většinou negativních, s ambicí stát se vtipem. Po čase je zdravý člověk itouto zlou energií přesycen a rezignuje zcela, protože vidí, že ani výkřiková kritika nikam nevede.
Proč je zde primárně mluveno o kritice a ne o tvorbě.

Pes

díváš se psovi šikmo zezadu do obličeje
a on si zapaluje cigaretu,
sleduje pohyb pláně
- - nerušit

Utěšování plačícího pokroku

Den za dnem zažívám indiánské:
má pábitelská příroda
cihlových střepů a zaprášených tabulek
je kolonizována novým svítivým mlékem

Česky se tomu říká vejlet

Jeli jsme autem po venkově
míjeli barokní kostelíky
a v kufru auta jsme měli
svázaného Američana.

Urban legend

Masité předloktí městského policisty
se vyklánělo z auta
a bylo vidět tetování MEMENTO MORI
na obloze holub vekslák s bílými skvrnami

Dráhy životní

Vždycky mě přitahovala
rez a špína světa
jako malý jsem házel z trati
kamení náspu a pak si olizoval prsty

Láska je láska

Zase mě probudilo ostré pípání budíku,
tolikblahodárné.
Vstávám a z rukoumi ještěkape zběsilost,
pořád si je o něcoumazávám,