Písmák Prázdná obloha
Prázdná obloha
Havran si vykračuje
po térpapírové střeše garáže
(stopy šipkují sněhový poprašek,
Mírně dekadentní povídka o jízdě autobusem
Mírně dekadentní povídka o jízdě autobusem
Dveře se otevřely. Cmmmmffft (tak nějak to snad znělo). Vstoupil do jejich náruče. Obličeje nehybně hleděly.
Koukám z okna
Koukám z okna
Koukám zokna.
Mračna ztmavla,
zmohutněla,
Smeťák
Neúplatné slunce zlatými hřeby přibíjelo upocený úpal k mojí pleši. (Jestli vám ta věta přijde příliš stylizovaná, máte pravdu. To je holt taková moje libůstka a nikdy nevím, kdy mám přestat - přísahám, že to omezím. To samé by se dalo říct o mé slabosti neustále něco vysvětlovat v závorkách.
Asi umřel Havel
Převaloval jsem se v posteli. Lucka už vstala a šla do kuchyně. Pustila si Rádiožurnál, slyšel jsem jen hlasy, slova jsem nerozeznával.
"Igore, on asi umřel Havel.
Svým způsobem
Svým způsobem
Kopce obklopující dědinu se cudně choulily do svých siluet. Vzduch byl prosycen kouřem. Kotle vútrobách domů snídaly čerstvá polena. Ráno, do kterého se nikdy nikomu nechce moc vstávat.
Utopenec
Ježíš nesl svůj kříž až na místo jménem Lebka, hebrejsky zvané Golgota.
Tam ho ukřižovali a sním dva jiné zobou stran a Ježíše uprostřed.
Pilát dal napsat a připevnit na kříž nápis tohoto znění: JEŽÍŠ NAZARETSKÝ, ŽIDOVSKÝ KRÁL.
Ten nápis četlo mnoho Židů, neboť místo, kde byl Ježíš ukřižován, leželo poblíž města.
JOGURT
Ze všech lidí, co jich na náměstí bylo, si vybrala právě jeho. Zimní slunce poskakovalo zjedné kočičí hlavy na druhou a ona si vybrala šálou ošáleného a posmrkávajícího studenta. Její pohled lovce vyhledal ve stádu nejslabší kus. Zamířila kněmu snamířenou propiskou.
Dřevo
Za Stření vlese, který je každou hodinu protnut svistem Pendolina, vsobě člověk mezi cáry sněhu znovu objevuje pokoru. Ty tam jsou chvástavé řeči o romantice štípání dříví. Pot, skřípání zubů a namožená záda. Kanady nejsou jenom na ozdobu.