Písmák Praní a pálení
tak jako každej den
jsem dnes vstal
abych se vysral z podoby
zalil květiny - plody mé práce
Vinobraní
In vino veritas
Ve víně je pravda
a někdy i vina
a jak se obličej kroutí
Nádražní
Já piju pivo na nádraží
Proč. Jsem tu a můžu
A když už tu musím být
S děravou ponožkou
Zoufalství spáčů nespáčů
Nechce se mi využívat tmu
Ani být využíván
Spánkem
To co potkáváš vkrajině snů
Sloní pochody
Chci najít místo
Kde budu mít klid
A kdo ne.
Někdo se vneštěstí vzhlíží
Sleva
Inflace nálad nezachytí věčný smích
Dvacet procent sleva na štěští
Plastový koule škleběj se, že napad sníh
Oči sou prázdný, sápou se, berou do kleští
Prázdný stránky
Trpím samomluvou, mám sklony kobžerství
Nemám strach, jenom se občas bojím
Potápím hlavu do významu přátelství
A když je zlomená, odletím pryč
Jen(ne)jsem
Nejsem převratný tvor ani výjimečný
Jen se rád procházim tam, kde to neznám
Vkapse pár chabejch let, do sebe nevidim
Jen se rád potloukám
Hledej
Dáš mi čas, abych přemýšlel
Potkávám stromy, chcípaj
Maj strach
Co je vnás, na to bych nepřišel
Déšť
,,Vlastně jsem přišel, právě proto. ‘‘
,, Jo. Přišel si aby si mě zase urážel, ty šmejde, že jo. ‘‘
,,No ve skutečnosti mě právě urážíš ty.
Dnešek byl pro mě významný dnem
Dnešek byl pro mě významným dnem. Ráno jsem se probudil, osprchoval jsem se, ke snídani jsem si dal rohlík smáslem a ovocný čaj. Řádně jsem si vyčistil chrup, důkladně jsem se oholil, na tvář si naplácal vodu po holení, kterou jsem dostal od své starší sestry knarozeninám, oblékl jsem se a vyšel jsem na ulici. Přišel jsem do práce.
Zavři oči
A když nemáš komu předat
Tu tíhu světa
Řekneš to papíru
On tě pochopí
Máj
Byl pozdní večer, třicátý první máj
Konec toho úžasnýho měsíce
Konec toho posranýho období
Prej měsíc lásky
Dolores
Jmenoval se Andreas Parker, ale všichni mu říkali Andreu anebo Andy. Pocházel zPortorika. Narodil se vmalé ne moc bohaté vesničce na pobřeží a rodiče se sním přestěhovali do Kalifornie, když mu bylo osm. Nikdy nebyl rád ve středu pozornosti.
Bílá noc
Tma mně svítí do očí
Temný duše naproti sobě
Bezpečně brouzdají bílou nocí
Mraky je volají, jenže ne obě
Noci uměj bejt dlouhý
Noci uměj bejt dlouhý. Někdy jen sedíš a čumíš do zdi a přemejšlíš, jestli tu sedíš proto, že nemůžeš spát, nebo proto že nechceš spát. Ořežeš se na maso, abys cejtil sílu okamžiku. Skočíš ze skály, abys zjistil, že to bylo zbytečný a půjdeš se ztoho vyspat.
Pozvu tě ke mně.
Pozvu tě ke mně domů.
Sedni si ke kamnům naproti očím.
Uprostřed dřevěnýho stolu,
najdeš pár loutek, na který močím.
Duše v rozpacích
Problém se objevuje tehdy, kdy ho nějaký psychicky výrazný jedinec vytvoří a dále rozvíjí svou kreativitu a rozmnožuje infantilní částice uvažování. Vživotě musí existovat rovnováha. Jisté rozměry se dají nahradit jinými rozměry a podobně. Stejně je to skretenismem.