Dail Mor
Bušení
bušení zpěněných kladiv
do skal
oceán hraje velmi pomalé
Clach an Truiseil
S noční tmou
se příboj zdá
blízko, nadosah
až příliš
Caolas Tharasaigh
Slunce propadlo skrze mraky
a těsně nad linií ostrova
pokládá paprsky na hladinu
jako cestu po níž nelze přejít
Pobull Fhinn
Krajina znějící jako struna
vyšší harmonické příboje
se nezastaví o skálu
vstupují přímo do pastvin
Baile Sear
Pláž je žilkovaná pramínky
nekonečně zdroj sílí a slábne
zrnka mnutá, kameny vržené
slunce trylkuje v tremolu plošek
Šácholan
Lne barva k tvaru
jako dítě
viola ke klavíru
kreveta ke skořápce
Modlitba pour K.
Modlitba vzpomínanánocí jemně, jemnědokořánvstříc vzduchunezazebe------------Měkká zářelampičky vzlykdárekčajová konvicela-la-laladně pokorná------------To klid, že zasmátby se chtěloa hanba promluvitnarušit tkaninu------------Řinou se pramínky(osnova ztracená)až kamsi tamkde mé rucednes nespočinou
Čí vina?
Tak tíživě zníDies iraeBeránek nanosilhříchy na hranicia jeho přízraknad plamenemzapaluje------------Rex tremendaeO čem zpívajízmrzačená srdcerekvírovaných zvonů. Zda chtějí nenávidět. ------------Salva me
Hasta la lágrima siempre
Když Bůh dá
a žraloci neloví
možná poutník
dojde dál než
Chrustajlove, vůz!
Ty kubistická múzotříštěných filmařův černobílých střizíchpravoslavných romanopiscůkraluje pára samovaruna generálský čaj------------Rychle se sráží dechaž oči přecházejízmizela trojka v dálv písni táhlé------------Vlak plný mužikůa osudovostitak daleko, tak širokokam koho odveze. co nás čeká,kde spočineme.
Pět postních motet
Pět postních motet
I.
Tristis est anima mea.
Bulva měsíce sevřená vpěst
Renesanční polyfonie
Více světla pro Světlonoše. Barvy a štíhlý prostorsublimují do tónůoblouky lomí vícehlasa tenký sopránse tříští o klenbu------------Co se stalo onénoci kdy Ďábelnavštívil Palestrinu.
Nejen života vlakem
Řádky za řadoulinky diagonálfasády stébel akvětavé dřevo------------Do kovu a do kamenído trámů, do rozedněnípo letech vertikálatopolů, kostelů. ------------. krajiny------------I my jsme od a dočástice, body. K cíli - k cíli.
Vždy začalo pršet
(překl. Quoniam)
Julio Cortázar
Vždy začalo pršet
Siempre empezó a llover
Ohled pohled
Pachuť zvětralého pivacítím sladcea bez odporuvzpomenu-li budoucnostitedy jen nakrátko------------I bez punčošeka dětských botekje cesta spirálou. A nezapomenout se divit. byť pomálu------------Kdo čekal až zvykse stane zvykemzapomněl že prošelbránou nebo brankouočekávání------------Dřív nebylo líp
Předtím, potom
Předtím, potom
Antes, después
(překl. Quoniam)
Julio Cortázar
Argentinské zpěvy
Argentinské zpěvy
Cantos argentinos
(překl. Quoniam)
Julio Cortázar
Ztracené věci
Ztracené věci
Objetos Perdidos
(překl. Quoniam)
Julio Cortázar
Variace na Nietzscheho
Zlí lidé také mají písně. A jak pěkně tancují. To byste se divili. Pár jsem jich už viděl.
Joyces Country (1.530 feet)
Ticho hor je skleněnéa nacucané vodouVzduch je hutný jako stůlrukou truhlářovouOvce počítají beránkya bečí do ztracenaČas je kamenný azelený od trávy------------jež zvítězila------------Voda perlí jiskroucinká cinkáobčas voní sůlDuch věje kotlinamia vrcholky míjíkde tolik Joyceů se narodiloaž dali zemi jménoPřes hrany rozvodímiriád vrásek stéká------------občasdotknepoutníky
V zelené spát (Sherkin Island)
Nenechat rybám příliš mnohovlnami zatnout se do úsvituzkrátit si míle solí vodyútesy dotknout se poledníku------------Hodinu vrátit ještě před snídanína křídle přistát v zemi Ulysseapíšťalku tvarovat tónem vdechudo zelena, do ztracena, do kamenna------------Vlněním bití zapomínatsny jež v poryvech nad útesyčesaly trávu a v oponě hvězdtak mnoho děr; cuchaly vlasy------------Nenechat rybám příliš mnohoptákům zamávat s prostoremnenechat padnout spadlou řasučlověk-člověku-ostrovem
L’automne en France
Zabrousí-li adept překladatelství, znalý francouzštiny, do oblasti moderní poezie, těžko narazí na monumentálnější zjev, než je Baudelairova sbírka Fleurs du mal - Květy zla. Téměř dvě desítky českých překladatelů, jejichž počiny vyšly knižně, vytvořily tradici, jíž může konkurovat jedině Shakespeare.
Budeme-li se nadále držet francouzské poezie, takřka bezprostředně po Baudelairovi následují další dva velcí básníci: Paul Verlaine a Arthur Rimbaud. Se svým předchůdcem je pevně svázán zejména Verlaine, jenž převzal Baudelairovu preciznost výrazu a hudebnost verše.
¿Dónde es mi corazón?
¿Dónde es mi corazón.
I.
Rukou jež ne takúplně věděla cočiní jsem podepsal- a vzali mi půlkusrdce nožemostrým a trochukrve bylo------------Do krabice s ledemdali a pakbolest si hýčkalačas jak sochamramor a gestoOdešli odneslia nové prutyposelství poponesly
II.
Tichá
Věštit z kávyčerstvě zalitéProudem mlékatrpně prosit------------Vetknutý nůžtupé ránoSmutný křížekcrois-santu------------Mlčení dvounení modlitbaTrochu zoufattrochu bolet------------utkvět v naději
Vždy čistá
Katarze není vždy nutná
Akutní potřeba dotknout se
Téměř a přece nedosáhnout
Ekvidistanta tvého těla
Chuť muškátu
Vyčistím si zuby,abych smyl chuťbílého vína,zneklidňující vůni muškátu. ------------Pustím Jaquese Brela,apoštola noci a smutku,Chanson des vieux amants. Šťastní lidé nemají co říci. ------------Okružní hřmí taxíkyvstříc euforii, hluku,vstříc zapomnění, tichu.
Měla bys vyhodit ty sušený růže!!!
Nikdy jsem neměl odvahu skrz chleba si prostřelit nohu pořád mám strach bojím se okamžiku odporu Nechci se konfrontovat břeh se mi drolí v rukou Při nadechnutí k úzkostnému křiku se musím rozkašlat Nechtěl jsem stát žíznivej uprostřed cesty s rozbitýma botama Voda je ledová a led se láme jako perník "Prosím Vás, už začala sezóna v pekle. Prosím Vás . " První generace andělů už umřela Ach moje křídla jsou sešlá a zteřelá a devítiletý Ikaros se mi směje Vyjdeš z města po cestě a když se pak zastavíš uprostřed pustiny dojde ti že to cesta nikdy nebyla I Sisyfovi lze závidět když nemáš ani ten kámen Proč žízním když peníze mám a bar je za rohem Se svou nenávistí jsem smířený a doufám že me jednou pomine Proč jen jsem nestihl vyplatit svou múzu ze zastavárny Jsem špatný obchodník s dětmi Jsem směšný a sám a vám nevěřím Měla bys vyhodit ty sušený růže. Tak jako sešlý pierot má unavené pohyby a špinavé káro Tak jako tak to slovo nepůjde naladit Secretos del corazón co má se mnou společného ošklivá krása španělských žen.
Tančírna
Rozvěšené notové papíry nad (snad. ) šťastnými tančícími páry mi připomněly rozvěšené prádlo italských žen v zapadlých uličkách Istrie ------------ A hudba - riviéra Francie kde snad i sám Charlie Parker hrál no aspoň je s námi teď na obraze v sále ------------ A život. - Roztříštil se o hranu crashe a je unášen dál riffy dechové sekce tanečním krokem walkin' bass obchází sál a spočívá na řasách lících a pasech žen . bohužel
Blues
Blues to je hudba
co mi roztrhla duši
Jednou nad ránem
jsem pochopil těch
Noční frankovka
Noc je temná
jako frankovka
na mém stole
Jak dobře si ty dvě