Cimrman v Torontu
Po dobytí Severního pólu se Cimrman vydává zpátky na Jih, nikam jinam ani nemohl. Měl namířeno do Liptákova, ale nejspíše vlivem driftování, sněhových a větrných podmínek nabral špatný jižní směr a místo do Evropy si to Cimrman namířil přes Grónsko do Kanady. Při přestupu v Torontu si Cimrman zlomil nohu a v místní nemocnici na invalidním vozíku strávil celých osm týdnů. Aby si zkrátil dlouhou chvíli, tak si s podobně postiženými pacienty na vozíčku pomocí holí po zemi pinkal polštáři, do míče svázanými onucemi a dokonce i botami.
Ročník
Tomy se pral s vysokou a teď učí na střední,
Luky je jen inženýr ale i tak dost výstřední.
Standa chtěl byt pravnik, ale je z něj plukovník,
z Monči měla byt modelka, ale už má pamatník.
Návrat
Už uběh přec nějakej ten pátek,
co nadešel krátce velkej zmatek,
chodil se mnou jen jeden chlapec,
vodíval mě tam na zdejší kopec.
Děda
Dědo, ja tě dávno znám,
dotyk rukou tvých v mysli mám,
jak hladívals mě po vlasech,
ještě dnes mi to bere dech.
Duet
On:
Jsi to vážně jenom ty v těch šatech noblesních.
Nevěřím svým očím snad, mají barvu jak padlý sníh,
jdeme jenom do kina v šeru nočních ulicích,
16 tun
V letním parnu se narodil on,
hodinu potom vedle udeřil hrom.
Vykrad pár bank jen několikrát,
ale měl by tu sedět už napořád.
Kristýně
Tvůj smích mi v ušich zní,
jak spěcháš v záři sluneční.
Slůvek těch pár před sebou,
v ranní rose běžím za tebou.
Dádě
Tvůj hlas mi v uších zní,
znám tě pěknou řádku dní.
Den v tvých očí zase končí,
jak když bičem práskne kočí.
Lukáš
Jen zvedni svoje těžký tělo,
co si vedle mě dneska lehlo.
Tvoje ústa křičí do noci
slova plný bezmoci.
K Vám
Pohádka
Posílám ti pozdrav z velké dálky
jako krátký úvod do pohádky,
jak zkáza krále a jeho celé říše,
rytíř ve skořápce od korýše.
Vstávám
Vstávám, milá Zuzko, vstávám,
z mýho auto už ti dávno mávám.
Brácha, zavřel okno, tvůj brácha,
dával na nás bacha tvůj brácha.
Kouř
Po ránu jen s cigárkem u pusy
a pozorovat kvetoucí kaktusy,
holky tváříci se jak doprovod
kouří s námi jak o závod.
Jarní den
Byl jarní den, slavík letěl do oblak,
kluk vrazil do vrat až jim odřel lak.
Drozd pěl z plných plic jako o závod,
děti se cachtali, neb prasknul vodovod.
Nebeský jezdec
Ten starý kovboj právě zdrhá prérií,
co byl léta ženat s proklatou Marií.
Jeho obraz se už ve tmě ztrácí v naději,
listy stromů se ve větrů brzy zachvějí.
Lapák
Když jsem byl ještě takhle malý škvrně,
táta na mě stále nadával a to strašně.
Pak po večerech se mnou u piva sedával
a na práci a taky ženský jenom nadával.
Slunce
Slunce se mi do zad opírá
a zahrada se támhle prostírá.
V dálce tedhdy znělo rádio,
mnoho lidí se tomu divilo.
Zem
Jako malý jsem chtěl zpívat,
a z výšky se na zem jen dívat.
Chuť jen s jídlem přeci roste,
kde sakra vězíš Monte Christe.
Dívka snů
Tenhle příběh se vážně stal,
váš černý pes mi o něm psal.
On bydlel v domu v podkorví
asi jinde, ale jen čert to ví.
Anděl
Já mám rád naše líná rána,
jak za oknem sedí bíla vrána.
Růž tvých tváří v jarní lázni
a opouští tě snad jenom blázni.
Šofér
Déšť stíral z oken prach, šofér měl už hlad,
ona měla černý šat, za rohem měl svůj sklad.
Tam složil svůj truck, ale chtěla jet ještě dál,
šéf mu půjčil vůz, jeli cestu kus a ještě dál.
Koruna
Hej, výdal jsem tě pěknou řádku dní,
jak dlouho jsem tě neviděl kolik dní.
V hospodě za můstkem s vraty s pověstí,
výčepní odešel a ty číše už nic nevěstí.
Sedm
Sedm schodů do nebes, sedm karet a kávu,
sedm schodů do pekel, sedm karet v rukávu,
Sedm snů a sedm písní, co vidíš před ránem,
sedm lvů a sedm líhní, co vídáš před ránem,
Svetr
Když ji potkal, byla ve svetru,
mohlo to být koncem semestru.
Měla jenom pohled anděla,
ale kdyby jenom věděla.
Leaving
Po čase opět stojím zády na prahu
tvých dvěrí a za sebou máš Prahu.
Nechci jít tam v dál, kde jsem stál,
Tak málo slov stačí říct, abych stál.
Ráno
V brzkém jistru ranní záři
koukám, jak ti oči samy září.
Na ptačím vršku zní cvrtlikot
a v baráčku už jen hodin tikot.
Zahrada
Do zahrady plné rozkvetlých žlutých růží
přišel pro ni, po které celý den touží.
Na ně z mraků prší i když slunce svítí,
šli by spolu klidně i saharskou pouští.
Cesta
Jednou k nám přisel jeden soused,
na bar k nám si hnedka rovnou sed.
Nevím, jak přišel na ten nápad,
nebo jak ho kruci vlastně napad.
Pár dní
V koupelně jsem opět musel sám stát,
je vidět, že mi táhne už na padesát.
Snídani jsem opět odbyl, o tobě stále sním,
na tvůj obrázek jsem zas koukl než jídlo sním.
Sad
Jel jsem tuhle tramvají,
třešně vám rostly v áleji.
Byla tam zahrada plná růži,
babka tam šla s plnou nůší,
Track
Odnesl jí už moře jménem čas,
touhle tratí jsem jel opět zas.
Po zimě stromy zas kvetou
a slunce má barvu zlatou.
Desperád
Já měl jsem valacha, proháněl jsem ho prérií,
až přitel můj nejbližší, vyslal na mě poslední sérii.
Nevím, co jsem co udělat líp mohl,
to bylo to jediné na co se zmohl.
Byl to stín
Byl to stín, jež se mihnul za oknem,
nevím proč, jsem byl jím omámen.
Nevím sám, kdy se přání mé vyplní,
tenhle sen, co se sní na výsluní.
Dívka z hor
Přišlas z hor z pěkné dálky,
nevracej se už nikdy zpátky
Jablečný sad a keř plané růže,
kytice růží a jablek plná nůše.
Letní noc
Za jedné letní noci v dáli,
ti dva spolu stáli.
Na konci téhle ulice,
kam chodíval jsem za svitu měsíce.
Velká řeka
Vrbu smuteční jsem snadno naučil jak slzy uronit
a mrakům ukázal, jak jasné modré nebe zakabonit.
Na tvém proudu, Velká řeko, zase sjela a zbyl mi jen její stín.
A teď tu budu až do konce svých dní utápět ten svůj splín.