Písmák Můj boj 3
3) Přijímací zkoušky
Období pomaturitní má bezesporu své výhody. Kromě toho, že jste dospělí a občas se tak i chováte, můžete trávit celé dny lenošením a přirozeně i rozpustilými poznámkami na adresu těch, kteří se ještě lopotí s domácími úkoly. Tedy ne že bychom se s nimi kdy lopotili my. Zavedení experti ústavu a přátelé školních záchodků a Café Vyšehrad na tázavý pohled kantora vybírajícího úlohu permanentně hlásili: „Nevedeme.
Můj boj (2. díl)
2) Maturitní večírek
Co nás nezabije, to nás posílí, prohlásil kdysi Nietze a měl pravdu. Formality kolem zkoušky dospělosti jsou pryč a středoškolsky vzdělaného jedince, občas i s maturitou, čeká ta poslední a dlouho očekávaná událost – večírek. Uznávám, že tento název je poněkud zavádějící, vezmeme-li v úvahu, kdy se rozjařená společnost obvykle rozchází, nicméně přesto (nebo snad právě proto) se akt večírku setkává vždy s vysokým zájmem. Naše třída nebyla výjimkou.
Můj boj (1. díl)
1) Píseň maturitní (od vašeho válečného zpravodaje)
Ať už bereme život pozitivně či jako snůšku nehorázných ptákovin, zklamání a výkřiků do temnoty (při návratu z restauračního zařízení), jsou věci, které se nedají popřít. Historické milníky v životě hrají velmi významnou úlohu, ať už v kladném nebo záporném smyslu. Patří mezi ně například zánět slepého střeva, první navlhlé plenky, první navlhlé spodní prádlo a maturita (což někdy může i souviset). Posledně jmenovaná událost bývá označována jako zkouška dospělosti.
Smím prosit? aneb Zpráva o putování maturanta od plesu k východu slunce
V životě lidském jsou okamžiky, které by si člověk zřejmě přál zažít jen po předešlé vážné konzultaci s psychiatrem, anebo raději vůbec. Častokrát jsem přemýšlel, co je asi tou nejhorší možnou událostí. Našel jsem mnoho příkladů a nemusel jsem ani chodit moc daleko (mnohdy stačí jen letmý pohled do zrcadla). Pravdou je, že každý z nás má jiný hodnotový systém.
Úvahy novopečeného voliče o volbách dvanáct dní po volbách
Od raného dětství člověk nutně přijde do kontaktu s různými faktory: voda rodiče, zvířata, škola, rákoska, slepé střevo, tlusté střevo pana prezidenta, cukrárna na Vinohradské ulici a zubař na Pankráci. V pozdějším věku se přidávají další a další prvky, až nakonec utvoří množinu, formující charakter osobnosti. Jedním z takových prvků je i politický život. Pro zelenáče, jako jsem já, kteří donedávna politiku vnímali jen prostřednictvím nadávek svých blízkých, tak nastává zcela zásadní zlom.
Divoká hranice - 4. část (western)
4) OSUDOVÁ VOLBA
Jack postupoval rychle. Dopřával si jen tolik odpočinku, kolik bylo nezbytně nutné. Ku prospěchu mu bylo i to, že se nedostavila horečka ze zranění. Přičítal to rychlému ošetření v lesíku.
Divoká hranice - 5. část (western)
5) SUPOVÉ ARIZONY
Matt Curly seděl ukrytý za pytli s moukou a ostřížím zrakem sledoval severní obzor. Tyhle pytle byly mizerné krytí, ale muselo to stačit. Čekal jako ostatní. Jack na jižní straně a Moranovi s Parkerem na straně východní.
Divoká hranice - 3. část (western)
3) LOVEC A KOŘIST
Matt Curly pozoroval ujíždějícího Jacka a na rtech mu pohrával úsměv, chladný a zlověstný. Ten úsměv znamenal problémy. Problémy pro všechny, kterým je na stopě.
Setmělo se.
Divoká hranice - 2. část (western)
2) VZHŮRU K HRANICI
Jack Pierce prohlédl svůj zjev v zrcadle. Rukou si prohrábl husté černé vlasy a připjal si pás s revolverem. Jeden pohled pak věnoval spoře oděné dívce, která ho pozorovala z pohodlí své postele.
„Nechceš tu ještě zůstat, Jacku.
Divoká hranice - 1. část (western)
1) NOČNÍ HOST
Lampy ze saloonu osvětlovaly hlavní ulici města Garpen Hill. Tahle špeluňka byla bezpochyby nejhonosnější budovou špinavé obce, právě dost dobrá na to, aby si v ní mohli dát sraz vyhlášení opilci a karbaníci z okolí.
Matt Curly seskočil s koně a jeho jezdecké boty s ostruhami zaduněly a zacinkaly na dřevěném chodníku. Hosté u baru se nervózně otočili, když se ve dveřích objevila jeho vysoká postava v zaprášeném plášti zapnutém až ke krku a právě tak zaprášeném klobouku.
Poslední loupež Chestera L. McGregora (westernová parodie)
POSLEDNÍ LOUPEŽ CHESTERA L. MCGREGORA
Bylo krátce po poledni. Městečko prožívalo další z nudných dnů. Jednotvárnost náhle narušil mladík, který se objevil na kopci za městem.
Jak jsem poznal Aljašku
JAK JSEM POZNAL ALJAŠKU
Za mého pobytu na Aljašce jsem zažil spoustu pozoruhodných věcí a poznal mnoho zajímavých lidí. Například barmana Stonea, který věřil, že je pes, pročež chodil v kůži jezevčíka, a když zákazník nechtěl platit, pokousal ho, volaje: „Trhej, trhej. “
Chtěl jsem Aljašku poznat takříkajíc ode dna, pročež jsem spadl do prvního jezera, které nebylo zamrzlé. Začaly mi tuhnout veškeré údy, dokonce i ty, o nichž jsem nevěděl, že je mám.
Zlato z Plundred Hills
ZLATO Z PLUNDRED HILLS
Toho rána jsem vstával za rozbřesku. Na sklonku předešlého dne jsem objevil malou zlatou žílu, která se táhla téměř celým mým záborem. Byl div, že jsem na ni nenarazil už dřív. Ale lepší pozdě než nikdy.
Shadow The Slayer-úvod
Stáli proti sobě. Stáli bez hnutí. Jejich siluety na skále vypadaly proti zapadajícímu slunci ponuře a zlověstně. Jeden znich byl světlovlasý shladkou tváří, orlím nosem a ráznou bradou, jehož postoj byl hrdý a sebevědomý.
O Bezpečnosti
Je dobré vědět, že naše vlast je dobře chráněna. Máme armádu, která je ozdobou všech evropských vojenských cvičení a balkánských půtek. Skutečně, málokdo ze sebe umí dělat tak dobré terče za mrzký peníz a podrbání za ušima od šéfa NATO. Naše letectvo, vybavené nejmodernějšími zepelíny, je hrozbou pro každého nepřítele, jelikož tento při pohledu na naše báječné muže na létajících strojích (ženy ještě do kokpitu nepustili, aby si feministky nestěžovaly na nedostatek témat pro kritiku) propadne záchvatu nekontrolovatelného smíchu a vlepším případě skončí vnemocnici se smrtonosnou škytavkou.
O Prázdninách
Otevřeme-li koncem června dveře netrpělivému létu, spolu sním vpadnou do dveří i prázdniny pro jedince školou povinné, nevyjímaje učitelstvo. Prázdniny, to je moc hezké slovo, že ano. Je to druhé nejoblíbenější slovo žáků a studentů (po krátkém výzkumu jsem se rozhodl, že o tom prvním se zmiňovat nebudu). Pro nás, kteří jsme posledních pár dnů, týdnů, měsíců (a let) spoléhali toliko na štěstí, je to zároveň znamení, že pro všechny budou následovat dva měsíce svobody a volnosti.
Highwayman-úvod
Byla ještě tma, když otevřel oči. Aniž pohnul hlavou, přelétl očima pokoj, vněmž se nacházel. Malá neútulná díra páchnoucí plísní, to byl jeho noční azyl. Nevěděl nic o tom, jak se sem dostal.