Písmák syndrom /opis/
(I. )
"omluvte mě, já patrně tentokrát moc řádek textu nenapíšu", vystrčil nakonec hlavu Valenta,třiatřicetiletý zakázkový spisovatel, redaktor několika předních, dobově však značně minulých časopisů o sociologii a zahrádkářství. klasické týdenní zasedání redakční rady, v níž nedávno dostal bůhvíproč pozici, a díky níž musel trpět zhruba dvě hodiny týdně,mu však mimo jiné ubíralo i na motivaci; totiž vidět svět nezmatečně. "jsem rámcově vyčerpán, pokud chcete slyšet ten skutečnýdůvod.
dovednosti
při přikázání
po poledni
odlítají papírový vlaštovky na sever
a barvy Tvýho smíchu
ložiska ložnic a letargie let
ložiska ložnic a letargie let
nad postelí kroutí se zlomková čára
zamknutá do čtyř
světových stran ("byls tu a tam. ")
joe s oidpovským vtlakem bez limonád
řek-li: v podstatě jsi oslepla
pod stolem válející se štulpny se zaschlou šupinou, odmračky
přitomvšem
náhlá prostost, rozhodnost a všepochopení
decentní výprsk z dvoulitrové PETky
Zrak mu koloval od ojeté škodovky až po pár mrouskajících se koček. Byl pozdní páteční večer a cigareta odhozená na chodník doutnala v ohybu kouře, který ladně opisoval velké umírající S. Na chvíli zapochyboval o tom, co udělal bezmála před dvěma roky. Ta chvíle mezitím, byla obepsána odpoledním vstáváním, zapínáním zašlé Tesly, zalíváním bonsaje, který dostal od přestárlé tetičky.