* * * (Měsíc krvavý měsíc)
Měsíc krvavý měsíc
lezl po nebi
něco zněj teklo
potřísnilo nám to loď
Slabomyslný
Plyšová rybička
Celý můj svět
Maminka
A ten pán sbrýlemi –
Smrt bestie
V posledních dnech nepěkné vize
Křik mučených
rozkoš mladých let
pozbyl na lesku jeho
Konec podzimu
Už proletuje.
Havran v poli zoraném
Zářezy do tmy
V šlépějích doznělé bouře
Vchladné záři měsíce jevilo se vše jakoby strnulé.
Kol starého kravína k večeru
teprve ustala bouře.
Z otevřených vrat dýchala těžká vůně slámy, mrvy
Kdo s čím zachází, tím také schází II - smrt Sonora
Hajtka, činel, kopák, sonor
co to tady rachotí.
Za bicíma sedí Sonor
spouští hrůzu na děti
Kdo s čím zachází, tím také schází aneb konec Doudy K.
Ležíš, kolem voda běží
bývalo to naopak
Dneska už se pohneš stěží
Mrtvolou jsi. Je to tak.
Příteli můj
Příteli můj, jak se dnes cítíš.
Já. celkem nic moc;
kdyz démon v těle je, křičíš –
a děsíš se, když prijde noc.
A.
Je spodivem, že někteří lidé si snad neváží života. Jedni páchají sebevraždu, jiní si na to netroufají a zabíjejí se pomalou cestou. Pak je tu ale ještě jedna zvláštní skupina lidí. Jsou to lidé, kteří o své smrti sní, mluví, opájejí se její domnělou blízkostí – a přesto neumírají.
U cesty pod lesem
U cesty pod lesem
Prostý jen kříž
Utichly úsměvy
Přetekla číš
O lesních zvířátkách a strašidýlkách
Rostl byl, jednou jeden hluboký les. Vtom lese žila všelijaká lesní zvířátka – zajíci, veverky, lišky, ptáci, vlci, houby, srnky a mnoho dalších. Žilo se jim vesele a bezstarostně, žádná práce, jenom pastva, popřípadě lov, a vyměšování. Výjimečně bylo nutno prchat před hajným, což ovšem nebyla žádná námaha, neboť tamější hajný byl slepý jak patrona a nerozeznal lišku-savce od lišky-houby.
O kozlátkách
Žila byla jedna koza. Jmenovala se Nostra. Žila na statku u jednoho člověka, jménem Kozina. Měla šest malých kozlátek.
Deprese nikdy nechodí sama
Byl studený podzimní podvečer, asi tak koncem listopadu. Stmívalo se a vypadalo to, že se každou chvíli musejí začít rozsvěcet pouliční lampy. Prostorem mezi chatkami č. 10, 6 a 7 spěchalo několik lidí.
Případ znásilnění dne 5.prosince
Stará paní dýchavičná dne 5. prosince
alarmuje osazenstvo policejní stanice
"Mikuláš a dvá čerti znásilnili anděla
mezi č. p. 220 a 221
Zrada, samá zrada
Víš, všichni mě zradili
má drahá přítelkyně
Mile se tvářili
lstivě tím zakryli
Zátiší s krůtou a pařezem
"Moh bys mně eště tejden počkat,
s tema dvouma stovkama. "
ptal se Pepa.
"Nó, v pohodě",
Hej, Mistře!
Hej, Mistře.
Vstaň, Mistře.
Zatímco jsi spal
na nádražní lavičce
Alzheimer
Povídá, povídá –
ne povídá – žvaní
mele páté přes deváté
tahle stará paní
O kuběně s žárem v srdci
Na jednom francouzském dvoře žil markýz tolik lačný milostných radovánek, že se zásobil dostatečným počtem různých povětrných ženštin, helmbrechtnic a kuběn. A našla se mezi těmito jedna kuběna, která nad jiné vynikala temperamentem a sexuální nenasytností, že se jí mezi lidem začalo říkat "kuběna s žárem v srdci".
Jednoho dne, bylo to, tuším, ve středu, vydala se milá kuběna na trh do Lourdes. Bylo krásné úterní ráno, ptáčkové štěbetali ptačicím, kohouti krotili slípky, pavouci laškovali s muškami, zkrátka, idyla.
Králíček možná kuře
Tak
Dnes ráno jsi viděla
něco
co jsi viděla naposled
Květ na pláni
Nádherný květ se rozvíjí
na bílé pláni
Nemá stonek
jen rudé okvětní lístky
O drvaři Bývalovi, jeho dceři Marjánce a čtyřech duchách
Rostl byl, jednou jeden les. On to ani nebyl pořádný les, spíše lesík. A ani to ne – remíz to byl. Vtom remízu (nebo že by to bylo houští.
O Robinsonovi
Žil byl, jednou jeden pustý ostrov. Byl vcelku pěkný, zalesněný a obklopený spoustou korálových útesů. A právě tyto útesy se staly osudnými korábu, na němž se plavil pan Robinson. Když došlo ke kolizi, byl zrovna na palubě.
O vrahovi
Byl nebyl, vAmerice jeden státeček; vtom státečku pozemeček, na tom pozemečku domeček, u domečku bazének a vtom bazénku milionář. Ten milionář byl velmi bohatý a tak nebylo divu, že mu kdekdo jeho majetek záviděl. Záviděl mu ho také jeden člověk, a ten ho přišel úkladně zavraždit. Zrovna, když se milionář koupal ve svémbazénu, přikvačil snějakým zapnutým elektrospotřebičem a vhodil ho do toho bazénu.
Láska na tři etapy
Má vysněná.
Já jsem jinak docela machr
akorát
když se podívám do tvejch
Po drobnejch čůrcích
Po drobnejch čůrcích
stejká voda přes obočí
kostel odbíjí deset
neni kde bejt
Schíza
Jen pojď, Satane, pojď
já vetknu ti do srdce dýku
Ty ukrytý ve mně si dřímáš
tak jako smetana v mlíku
Vyznání ála Ikaros
Jsi moje Sluníčko.
Vztáhnul kní ruce
Chtěl ji políbit.
A shořela mu hlava
Z dialogu malých dětí – posluchačů mateřské školy
Heč,
mám vnoze křeč.
Řekl si Dost! II
Řekl si Dost.
a praštil pěstí do stolu
Už nebudu se
dívat na to utrpení
Šachová partie
Posadil se kšachovnici a zapálil si
cígo; vdechnul ten aerosol
buňky měly radost
tančíce menuet závislosti
Byl by to docela obyčejný den
nebýt toho, že v půl třetí odpoledne
přestalo svítit slunce
Odkudsi přiletěli dva
apokalyptičtí ptáci
Pokládáš telefony
Vyrazil jsem do ulic
pokládáš mi telefon
nevim proč
možná že zuříš
Proměny
Pamatuješ.
Volal jsem ti
měla jsi svátek chladná
slova se drala zdírek ve sluchátku
Výsměch
Chceš mě pokořit.
Pchá.
Mlátím se smíchy o pelest
Snažíš se, snažíš
Dada´s not dead - part one
Poklidný přístav racionální prohibice
ztratil dobré slovo pro naše investice
obecný vůl zvítězil v politice
zásadní slova projevu pro opilce
Srpen
Byl pozdní večer, první srpen
sbíral jsem v lese houby
Bylo jich tolik, že žal jsem je srpem
pod tíhou nůše však praskly mi klouby
Květen
Byl pozdní večer, první květen
dost jsme hulili
dobrej modýlek – jak rána cepem
někteří z nás se z toho poblili
Březen
Byl pozdní večer, první březen
manželka zadala úkol –
teď bojuji s ucpaným dřezem
sifon vytekl, sračky jsou vůkol
Prašivý seladon
Ošklivý stařec procítěně pěl
píseň o lásce úžasné
Při zpěvu spolknul zuby, žel
co si teď vloží do dásně.
Umělec s velikým talentem
Z kamene vytesal jsem železnou žábu
mrkla, kvákla, začala žít
Dal jsem jí za vinu, v jakým jsem svrabu
tak jsem ji zabil, abych měl klid
Bezmoc
Ne.
To není vztek, co zatíná mé ruce vpěst
To bezmoc a krutá definitiva je toho příčinou
že tříštím klouby o pelest
Duben
Byl pozdní večer, první duben
první duben, aprílu čas
V ten den je rub lícem a líc je rubem
chvíli je teplo a chvíli je mráz
Královna Temnot
Tak tady mě máš
má královno.
Tady to stojí za hovno.
a Ty, Ty tak něžně
Divná rakovina
Mám příliš slabý hlas
abych mohl vyřvat všechno to
co mě sžírá zevnitř
ta rakovina ducha
Záchvat
Nevíš jaký to je
když platíš vobchodě a
mince ti lítají zruky na zem
a ty je nechytíš
Děs
Je mi zle.
ale mnohem horší
je vědomí o podvědomí
jenž mi našeptává
O princezně
Bylo nebylo, tedy, no, řekněme, že spíše bylo…ale…ale kdo ví… tak ne, tak raději nebylo; vjedné neznámé zemi, přesněji řečeno, vneznámé evropské zemi, konkrétně vKyrgyzstánu, jedno malé království. Království to bylo malé, srozlohou cca 300 000 mil čtverečních, takové jenom královstvíčko. Ono to vlastně ani nebylo království, byl to chanát. Vládcem této zemičky byl toho času chán Kublajchán, známý to krutovládce a pijan.
Příběh rozvedeného muže
Když mě opustila žena
vzal jsem rozum do hrsti
svolal všechny svoje přátele
usadil je v obýváku
Ranní dávka optimismu
To kupéčko je. dost ubohý
počmáraný sedačky
a táhne mi na nohy
Za oknem nevidím
Nad ránem spolu každý zvlášť
Opět se ptáš
má lásko
jak moc že mám tě vlastně rád
A já s úsměvem
Oblíbená hra
Jako ve zmatenym snu
proťaly se naše životy
Není to nic zvláštního
Vím
Stála tam sama
Stála tam sama
opřená o zteřelou zeď
soumrak usedal
na její ramena
Čekání na Mesiáše č.4709
Vychrtlí panáčci červenýma očima zírají
a chvějí se zimou
Nikam však neutečou
v osidlech drátů jak mouchy se zmítají