KDYBY...
zbitá zemtěžký sen popelářeprázdný byta popelavé tvářepustý důma bytí spadlá kladkaprostě skládkana pohled krvavá stopana podlazedrazevykoupený krokkytka v převržené vázechceš jen žítuž ani lokkryse spadla maskatěhotná zlostíkosti odhazujea mlaskámlaskájen mlaská…hltavě hlavněnatahujea nebere si ubrouskyi do mužů, žen a dětíjako do houskyhryževelká soustavelké očispousta slova minou rozorané polelidolovneřvi volenebrečneplač…přijde čas chleba zasítzvednout mostyzas budeš žítUkrajino…pracovatpít vínomilovata souložitkdyby tisíc klarinetů…
ZTRACENÁ (pro Křesadlo)
Listuje myslí
v dnešku jako v knize
a hle.
náhle prázdná stránka
JARO 2012
jabloně kvetou vdálce
nejspíš virtuálně
a básníci znějí
možná marně
TICHÁ DOMÁCNOST (Křesadlo)
tak
ses mi zdál
sčervánky úst
v nich uvnitř stálo
PŘEJEL MI MRÁZ PO ZÁDECH (adventní)
Zas smutek tiskne mne ke zdi,
zoufale v útrobách tlačí
a chlad mi po zádech jezdí,
vzpomínky dusí - až kpláči.
TICHO JE KRUTOU HOLÍ
ticho je krutou holí
krajinou nekonečnou
zase už mlčení bolí
samotou zárodečnou
SVÍTÁNÍ
Vpíjím mdlé slunce do dlaní,
lenivě vtéká do žil.
Už zase cítím svítání,
děkuji, že jsem se dožil.
TWIGGY ZE MNE NIKDY NEBUDE
Dusí mne strach
Svírá mne vpase
Twiggy ze mne nikdy nebude
tak kde vzít prostor
ABY PO MNĚ NĚCO ZŮSTALO
Vytisknu čeloryt svých vrásek na oblohu,
separát starých lásek.
Promítnu city vkině snů - snad mohu.
Pak neusnu.
BLUEGRASS
Obejme žhavě slunce trs trávy,
touhou se probouzí motýli.
Paprsek dotýká se a hladí,
modrásci létají ve chvíli.
TRPASLÍK S OTAZNÍKEM
Trpaslík sádrový,
v rukou drží rýč.
To je synonymum.
Slavné slovo.
NENECH MNE VYPRŠET V SLZÁCH
chtěla bych se
jako mlha
rozplynout vtvé duši
jak duha překlenout
V ZÁJMU STÁTU aneb JAK MNE NESEČETLI, ALE JEN ODEČETLI A NAKONEC PŘECE SNAD SEČTOU...
Je pátek. Právě doma čekám na sečtení. Lidu. Považuji se za jeho součást a bojkotovat své sečtení nechci.
CO JSEM?
srdce na dlani,
dítě khoupání
kus kluka vděvčeti
vteřina, století
RŮŽOVÁ KOČIČKA (VEČERNÍ PROCHÁZKY)
Včera mi
přes cestu
růžová kočička
přešla,
RÝM A RÝMA
Napadlo někdy vás
najednou psát rýmy.
Dřív ne, teď měl jsem čas,
tak uprostřed zimy
MIKULÁŠSKÁ
Objednám si tě, Mikuláši,
u „agentůry“
Jsem anděl, co nepřiletěl.
(Spadl shůry. )
JÁ VÁS NA CHVÍLI VYRUŠÍM...
„Já vás na chvíli vyruším. “
ozvalo se mi za zády.
Nadskočím na židli. Pokolikáté už a pokolikáté ještě.
TAK NEVÍM...
Tak nevím. , pane záchranáři.
Zasel jste do mne semínko nejistoty.
Ale abych to vzala pěkně popořádku: Jdu takhle večer domů a na tramvajové zastávce leží obličejem kzemi muž.