Písmák Stěny
S t ě n y
Kruté stěny vztyčeny jsou, marná snaha o zřícení.
Vidiny - jen mlhavé oči zří krásu pozastěn - krásu ukrytou v hloubi,
pod chuchvalci bolesti, závojem trpkosti, v místě zapomnění.
V zmatku
V tom urychleném zmatku těl
(ty možnosti mě znejišťují)
nevím co jsem vlastně chtěl.
Ani kroky dalších cest nepoví.
Štetce??
Snad za zvuků štetců
v rozpuštěných slovech
po bolestech týdnů
smočených v kyselině.
Existuje láska až za hrob ?
$ © ® U .
( existuje láska až za hrob . )
Jeden celkem pěkný a do jisté míry a okamžiku obvyklý večer mi převrátil život na ruby…
Usínal jsem po krásném večeru stráveným spřáteli. Byl jsem trošku opilý, ale jinak, vten okamžik, spokojený – byl jsem přece už ve své postýlce.
Indiánská píseň dívce na rozloučenou
Chtěl bych, aby byla jako voda.
Uměla by mě vzít do svého obětí,
schladit rány, které těžko přebolí.
Chtěl bych, aby byla jako vítr.
Problémy s erekcí....
Když to "dělám" se svou slečnou,
nechce mi stát pinďour.
Ach Bože, co má jenom dělat,
Bože co.
Časoprostor na záchodě
Chtěl bych umět čas vrátit zpátky,
umět lítat spolu s ptáky.
Škrtat sirkou ve vězení,
opíjet se vínem do zbláznění.
Ztracený hlas
Zas se vrátit do křiklavé doby
zas na tom být stejně
jen tajemství a řeči jiné
Světlo
Led....
Jak krsáný led je letos . Rybník je jedno velké zrcadlo.
Velké hřiště, velká lesklá plocha, zamrzlá voda - nic víc.
Odpoledne utáhnout si brusle a cítit ledový vítr na tváři.
AMOR MECHANICUS
Láska táborová
láska úplňková
láska spasitelka
láska maminčina
Starší paní a Přehled biologie
Čekal jsem
snad že kroky odčinní
to zoufání
Nenašel jsem dopis
Kdybych měl na ramenou křídla
Křídla
Kdybych měl na ramennou křídla
vyletěl bych vysoko do nebe
Obklopen modrem a mraky
Mají v teplých karajích popelku ?
Popelka vteplých krajích .
Chtěl jsem psát a pokračovat vpsaní jednoho příběhu, ale nemohu, mé myšlenky se stáčí úplně někam jinam – do velké propsati něžných citů, na tvář, na stopy vtajícím sněhu, na cynický mráz, hrnek teplého čaje. Jak málo stačí kradosti a ke štěstí a co všechno nestačí ktomu, aby byl zahnán zármutek a smutek.
Jaká by byla asi POPELKA někde vteplých krajích, kde nemají lískové ořechy .
Prodám svůj život
Prodám svůj život,
dražba bude za týden.
Jsem si jist,
že si mě nikdo nekoupí.
Není čas na hluboké city ?
Není čas na hluboké city .
Není čas vzlykat
není čas slzy polykat
není čas spát
Lesní moře
Lesní moře
Vítr, skály, les
Procházka po hladině lesa,
příliv stromů,
Socha
Socha
Uprostřed místnosti, která neměla oken a dveří, stála socha. Do temné místnosti je jen jediný vchod. Otvor vpodlaze,díra, kulatá jáma vedoucí dovnitř i ven.
Pan Váhavý se vydrápal tímto otvorem do oné místnosti.
O půlnoci ve výtahu
O půlnoci ve výtahu
O půlnoci ve výtahu,
ztratila jsem včera hlavu,
úzký proužek světla svítil
Co bych ti nejraději řekla
Co bych Ti nejraději řekla
Proč jsi takový .
Proč už nehladíš mě pohledem,
tak jako jsi to dělal dřív .
Princezna, pradlenka a drnčící vůz
Ten den jsem již od rána cítil, že bych dneska mohl počítat hvězdy, že bude pěkně a jasno. Počítání hvězd se stalo mou terapií, odreagováním, léčbou zkalných dnů. Častokrát jsem ale hvězdy nespočítal všechny. Buď jsem usnul, a nebo ztratil soustředěnost a pozornost a koncentroval jsem se na jiné věci, přičemž však oči stále zůstávaly přikovány kehvězdám.
Jak se ztratit úplně
Jakse ztratit úplně
A. Blok: „ Jak těžké je chodit mezi lidmi a dělat, že pořád ještě jsem. “
Takových lidí kolem. Plné ulice, obchody, domy – jsou úplně všude – odporný myslící mor našeho věku.
Melancholický příběh
Melancholický příběh
Rozhovor skončil vospalém tichu, únava postupně zeslabovala hlasy, až je nakonec umlčela úplně. Sny po náročném dni, dni plném narážek, dvojsmyslů, rozpačitých pohledů, her a radostného běhání vlese, navečír koupel vblízkém rybníku – prázdninový tábor
Ráno se všichni zachumlali do peřin, aby unikli zimě, budíček je ale už probudil a uniknout mu nemohli. Ranní hygiena a občas zamilovaně roztomilé pohledy u snídaně. „ Škoda, že o tom neví ….