Písmák Oči
Tajemná slečna ze sousedního kupé
Má oči jako jedna, kterou jsem kdysi znal
Mé pohledy jsou nyní asi dosti tupé
Aby přišla za mnou, to bych si velmi přál
Vteřiny
Leckdo již umřel
A vyrostly z něj květiny
A teď i z našich roků
Zbývají jen vteřiny
Na okraji
Na okraji každé propasti
Pevnou zem pod sebou máme
Však nezvratně v této oblasti
Se země i život láme
Čtyři schody
Již snad chápu horolezce
Proč každý jde sám za sebe
Teď když vidím před očima
Své čtyři schody do nebe
Cestou domů
Cestou domů z muziky
Potkal jsem dva buzíky
Nabídli mi doprovod
Teď mám řiť jak ropovod
Křeč(ci)
Křečci klečí
v křečích brečí
Křečci klečí
z křečí ječí
Bez studu
V krvavé lázni
ženy se koupou
bez studu, bez šatů
až na tu hloupou
Bezvýznamnost
Tolik hvězd a žádná zář
Tolik očí, žádná tvář
Tolik času, žádný nápad
Žádné místo kam se sápat.
Dál a dál
Na prvního máje takhle pod třešní
Stojím tady sám. jen sám a né s ní
A o rok později, na stejném místě
Budu zde stále stát, oblečen čistě
Polykám kamení
Svět se již tak snadno nezmění
Tak polykám hory kamení
A nejde to až tak snadno
Ukotvit sám sebe na dno
Okamžik (bez)významnosti žití
"Naší smrtí staňme se živými na věky…. "
Je to velice hrozivý a prazvláštní pocit, vědět, že čekáte na smrt. Víte, že to příjde, musí to přijít, je to pouze otázkou času. Nevíte, pro co máte Vy a spousta dalších lidí, včetně vašich přátel, umřít.
I(ronický) P(aradox)
Stále
jsi z ní celej na měkko
když spatříš její oči
její tělo jak se točí
Jen krásný sen
("Co by sis přála ze všeho nejvíce. " A ty na to: "Abychom byli spolu. ")
**
Já zeptal se tě :
"Opravdu chceš . "
Lituji po konci
Lituji po konci
(Pro dívku, kterou jsem ve chvíli konce neobjal. Odpusť mi prosím, omlouvám se. a nezapomenu. )
Stala se spousta věcí před tímto příběhem.
Ten hrůzný zjev
Ráno kouknu do zrcadla
Sebe sám hned se lekám
Hlavu dám do umyvadla
Na kolena svá klekám
S Absinthem v žilách a světobolem v duši
Kolik je potřeba procent alkoholu
Aby se umělec zbavil světobolu.
Tohle se snažím já rozřešit nadále
Ikdyž po lahvi sám budu mít namále
Ztracenost
Již nevím co skutečnost je
Co jen výplod fantazie
Fantazie oné mé-
-Šílené
Na zem dopadnem
Jelikož.
Jsem tvou obětí
Ve tvém objetí
Je to jen.
Existenční zrůdnosti
Existenční zrůdnosti
"Hledat víru v Bohu vede k fanatismu. Hledat víru v sobě samém vede k sebecentrizmu. Hledat víru neznámo nám kde vede k zoufalství. Však nehledat víru nikde, nikdy a v ničem vede k duševní smrti.
Blíženci
Blíženci co patří k sobě
Jedna dívka jeden blázen
Jako by byl vesmír schlazen
Vnímají ve stejné době
Filosofka
Filosofka ve snech ležící
Zkoumajíc svět kolem běžící
Hledajíc v něm smyslu Lidskosti
Počítajíc všechny bytosti
Čas minulý prostý
Čas si nehledej
Na tom nesejde
Stejně z toho již
Nic moc nevzejde
Nevím však
Kde jsem byl když měl jsem šance.
Někde pryč však nevím kde
Nyní pykám - platím sankce.
Kažkou možnost jsem již ztratil
Opiové opojení
Nesem se dál prazvláštním šerem
Žádná síla nedrží nás zde
V opiovém opojení nejsme ve vlastním těle
Dech si sami cíleně berem
Jedna z věcí
Jedna z věcí, které zaslouží lítost :
Že jsem sexuálně vyprahlá bytost .
Genocida Lidskosti
Zabité děti
Nikdo to nevidí
Spálené děti
Nikdo to nevnímá
Strom
Z majestátného stromu
pod nímž sedávám
pryští řeky krve ven
. a já neváhám
Krása Světa
Krása Barev.
Vymaluj svět kolem krví
Krása Stromů.
Spal svět kolem na uhel
Lásky čas
Rozkvetlá třešeň.
Snad trochu pase
Nejde ji přirovnat
k tvé čisté kráse
Tak či tak....
Tohle bych neměl psát
Děsím sám sebe
Nevěřím na Peklo
Bojím se Nebe
Pokušení
Sedím tu a zas to na mě leze
Tady to však přeci nejde
Veřejnost má prostě svoje meze
Takže sečkám až to přejde
Sedmé Nebe
První Nebe je Peklem kde žijeme
V Druhém Nebi se jen občas octneme
Třetí Nebe je již trochu lepší
Čtvrté Nebe společně vše těší
Ulehání
Ležím a vzpomínám na dobu
kdy jsem měl sladkou naději
Ležím a vzpomínám na dobu
kdy padla a lehla do hrobu
Střepy Zrcadel
V troskách jsem a nevím co děje se
V zrcadle stále dál cizí lidé jsou
Tohle již duše má nadále nesnese
Zbavím se sebe a stanu se opět mnou
Dál budu milovat tvý oči
Jsem blázen jen
co civí na tvou mysl a tvý tělo.
A ztrácím sen
jen neváhej - zasloužím dělo.
Numerický nesmysl
Být tak schopen vyjádřit
svůj svět jako rovnici
alespoň bych pochopil
co mi lítá palicí
Samota
Samotu ztvárnilo již tolik lidí
přesto však každý znich jinak ji vidí
Kdybych měl vyjádřit celé své bytí
se slovem "samota" byl bych tak v řiti
Progrese v degresi
Piánem hrál jsem si skladbu dost agresivní
přátelé vytkli mi že jsem prý depresivní
teď skládám texty které zvou progresivní
tendence ve verších je spíše degresivní.
Na těle mám zahojené jizvy
Zamračený a chladný den. Ovšem nejen venku, ale i uvnitř vmé hlavě. Moc myšlenek. Musím ven, nejlépe ven ztěla.
Směju se globální naivitě
Kráčím cestou, stejnou jako obvykle. Je tady klid. Je večer nebo možná již hluboká noc. Svítí pouze světla několika domů a malého technického výzkumného střediska.
Touha v ethanolu
Toť štěstí mé - ty toužíš spojit v jedno naše bytí
však nevím nakolik z tebe mluvíš ty a nakolik to pití.
Střed vesmíru
Stáváš se středem vesmíru mojeho
stejně tak přál bych si být středem tvojeho.
Předsevzetí
Pokud my nebudem přec jednou svoji
chci mít hrob s nápisem: "Padl jsem v boji. "