Písmák Otrokyně
Jsem žena, majetek svého muže
Kdysi dítě – Tvé válečné trofeum
Teď nad hlavou korunu vyplétají růže
Ty o mě se staráš, vzděláváš a živíš
Tučňák
Tučňák je pták nelétavý
ani není příliš dravý.
Ale jeden by byl rád
kdyby nemusel jen stát.
skoro předLOŽková
ZA
oknem padal déšť
vnás vycházelo slunce
jak ti kocouři kmisce
Jaro
probouzené láskou
dychtivě lapí lesk rtů
tolik je tě ve mně
jako kapek ze střechy
VteřINO
promluv velrybo
strome u cesty přikloň se ke mně
beruško povyprávěj o létě a tečkách
sedmikrásko, zlatovlásko
Zkouška jiskry
Osud – tanec sživotem a smrtí
africký step kolem ohně
člověk nějak doufá, že vše dobře dopadne
a tak skočí do propasti
Motýl
Neutíkám,
stojím smotýlem na břiše.
Vím, že jsem
jiná, zvláštní, divná…
Pěkné kvítko
Naději zasadím do země
květináč postavím na okně
Pokud semínko vyklíčí
může se až k nebi vztyčit
Šílenství vlastního já
Za oknem tma ztracená vmlze
nemusí být teplo aby nebyla zima
zapálím svíčku a ponechám osudu
pro jistotu přikryji kůži flanelovou peřinou
V jednom domku
Domek na kopci
kde srnky chodí na snídani,
káňata roztahují křídla,
zaječí myšlenky všechny opustily,
Poslední pusa
Vzpomínám
učila jsi mě trpělivosti a důslednosti
a co znamenají ručičky času
Vzpomínám
La Loba
Ona zlesů, vtančí do snů
Po sté napočítat do tři
Vydat se na cestu
Otevřít dveře duše
Pomos(c)t
Za zavřenými dveřmi pořád jsem
jen občas oknem nakouknout smím
na chvíli pocit, že ne(jen) sním
přivalena peřinou nocí