část 3..
,,Hééj. Co to tady děláte". Lenka rozrazila dveře a začala ječet. Jo,já vím,že se jí líbí,jenže tak vyšilovat nemusí,ne.
konec a nebo nový začátek?
Miluju,když si ráno můžu sednout do mokré trávy. Poslochat tu jednu osudovou písničku a vzpomínat.
Tohle léto bude jiné. Sedím v trávě daleko od lidí, jenom v lehkých letních šatech.
POKRAČOVÁNÍ
,,Promiň,ale vůbec si Tě nevybavuju. Teda vím kdo jsi,ale na nic si nepamatuju". Jen sklopil hlavu dolů a jeho usmívající oči,tvrdily,že vědí,že lžu. Po malinké chvíli ticha řekl:,,No to vůbec nevadí.
jak to začalo...-část 1.
Vylítla jsem z toho domu. No a co,že nevím kam jdu. Je mi to úplně jedno. Taky jsem přeci nevěděla do čeho s ním jdu.
čeština...
Sedím tu na té hodině
na mé milované češtině
Co si z toho odnesu. Maximálně pár děsných trapasu.
Nevím,proč na měpořád řve,vlasy si kvůli mě na hlavě rve.