Zvony

Sedím a je mi zima,
stojím a je mi zima,
tak si oblíkám ještě jeden svetr,i když už mám na sobě dva.
Pořád je mi strašná zima.

22. 05. 2003
1
0
693
Volné verše

Nezapomeň

. a tak tam sedíš a nevíš, jestli se ti to všechno jenom nezdálo. Na tváři ještě pořád cítíš zaschlé slzy, ale brečet se ti už nechce. Snad bys mohla být naštvaná, vlastně na to máš plné právo, ale proč.

29. 04. 2003
0
0
681
MIMO

slovíčka

Slova bolí u srdíčka
víc než si kdo připustí,
i když je to lidská hříčka
nic dobrého nevěstí.

28. 04. 2003
0
0
625
Vázané verše

Láska a milování

Láska to je slovo,milování čin.
Souboj kdo skoho,miluje bez příčin.
Láska je kapka,milování déšť,
láska je krátká,milování nebe hvězd.

18. 02. 2003
0
0
631
MIMO

Čekám

Korálky po tváři koulí se,
kolem mě věci mění se.
Řetízek ze slz na krku,
všem jenom záleží na věku.

17. 02. 2003
0
0
744
Vázané verše

Hodina anglictiny

Je pondělí ráno a já zase spěchám do školy. Za minutu zvoní, za mnou je však pouze půlka cesty. No co, vždyť je angličtina.
Hodiny angličtiny mají trochu jiný ráz než je obvyklé u ostatních hodin.

10. 02. 2003
2
0
689
Fejetony

Láska?

Mám ho ráda,
má mě rád.
Já jsem sama,
on je sám.

04. 11. 2002
2
0
971
Jen tak pro radost

Moudrost

Rekni mi, jak se jmenujes
a ja ti reknu, kolik jeti let.
Rekni mi,jestli milujes
a ja ti reknu,jestli znas uz svet.

30. 05. 2002
2
0
728
Vázané verše

Cas

Listy se chveji ve vetru,stejne jako tvoje ruce. Z oblohy padaji drobne kapky a tvoje slzy se stejne line vali po tvari. Sede predstavy se misi se stejne zabarvenou oblohou. Nedokazes se soustredit a nedokazes myslet.

27. 11. 2001
3
0
645
Volné verše

Uz nikdy

Slza steka po tvari a tebe napada jedine slovo. Jedine jmeno se ti dere do mysli,i kdyz na nej uz nechces myslet. Zaroven vsak vis,ze je to to jedine,co muzes delat,protoze uz neni nic,co by vratilo cas. Neexistuje nic,co by tomu mohlo zabranit.

26. 11. 2001
1
0
755
Volné verše

Zima v pokoji

Sedis a koukas a nevis kam driv. Vsechna se najednou zda jine. Mozna trochu veselejsi. Stena,ze ktere se sloupava omitka tvori rozesmate obliceje.

26. 11. 2001
2
0
765
Jen tak pro radost

Boure slz

A do toho buracely straslive hromy,desici svym tajemnym,hlubokym hlasem,ktery jako by hrozil vsem,kdo se mu chteji postavit. Blesky prosvitaly oblohu jako ve dne a na okapy tezce dopadaly velke destove kapky. Na JEJIM stole stale svitila lampicka,ktera na okoli vrhala jen slabe svetlo. ONA sedela na kresle a s nepritomnym pohledem na NEJ hledela a plakala.

16. 11. 2001
2
0
777
MIMO

A pak bude klid...

. A pak nebude nic. Nebude bolesti ani Utrpeni. Zbyde jen klid prazdnota.

15. 11. 2001
6
0
702
Volné verše
Nahoru