za pozlátkem svobody
žil jsem směle a vlídně
sneže se respektovat vše kol
otetní mě brali bídně
snažil jsem se vytrvat
Naše kaše
Holduji pravdě
holduji zkonu
pokora moje sestra,
a děti naše budoucnoust.
Cestování v šalině
Po potopě,
v touze po zemi
bloudím širou modří
kolem mnoho mámení
Pouto
Jen závan větru stačí,
na mysl hlas a tvář její se tlačí.
rozechvěje celé telo,
jen být v obětí by to chtělo.
Strast
Ni slunce ni mrazu.
Velká strast,
ci svět bez kazu.
Začnu krást.
Maminkám
Maminka,lásku nám dala,
střežíc nás před utrpaním.
a zda li někdy lhala
pak s dobrým mýněním.
Dej mi čas a přej nam štěstí
Hrud nestále se chvěje
co slunce na nebi je
i dluho poté se to děje
at mi je opět obije
Sobotní stesk z nadcházejíciho
Sedím spokojen,
neštasten a rád.
Být s tebou jen,
společně střezit hrad.
Karle1
Načervenalí borový hranol do jemna odíraný o rotující pás smirkoveho papíru, drží pevně hnedovlasí mladík.
Vetsina lidí by asi řekle pěkný. Ale většina nikdy nic nevidí tak docela, zato jednotlivec. Který většinou ve svém zájmu obětuje více času a svůj střed zájmu, nebo oběkt.
Nedělní probuzení
Do oken vstoupil svit,
trář ti zlatempohledil
jala jsi se mne libě ovít
necháváš mne bych loudil.
Není
Hrdlo se mi svírá,
vtahuje me černá díra
vůněžen jako síra
cert co me potírá.
po bouři
laska. Není
jen doměnky
a nasledne utrpení.
jak rád psal bých
falešná tvář
Stále více kmenů se kácí,
rakovina kouše jim kůru,
listy z přesicení zvrací,
bisnis odváží další fůru.
Byla tu
Čekam na vláhu z nitra
vánek hladiví, žár nocí i dní
ohled, a peči materskou.
Lepe dnes než zítra
Úhel pozhledu
sajrajt, marast, hnuj, hovno, menstruace, zima
jídlo, zábava, úroda, lehkost, plodnost, spánek
Na světě je tak rásně
těm, kteří chtějí vídět jasně.
Stále více ovcí, s maskami z bankovek
Stále více mladých ovcí.
Finančníci stali se lovci.
Hmota cloní moudru ducha
Veřejnost-dobrovolně hluchá.
Chyby
Stínohra 30,9,2007
Plamínek se chvěje laska se v jiném obětí směje.
Co myslí mi právě letí. Co se děje.
Jeko smetí v koši tleje.