Tam
Jsem tam. Přišlo to náhle, jako blesk z čistého nebe. A vlastně to byl blesk doopravdy. Obloha cínové barvy jiskřila elektrickými výboji.
Svět a já
Můj život je ve své podstatě nudný a nezajímavý. Žiji si ve své hlavě, tam mám vše, co potřebuji, můžu zažít co chci a dělat to, co je v tom reálném zhola nemožné. Tak proč se zaobírat něčím, co má každý, co je dané, když můžu všechno. Často je mé podvědomí natolik silné, že nevím, co je reálné a co ne.
Hrůzný nález
Jednou, když jsem si vyšla ven,
našla jsem mrtvolu pod stromem.
Ležela tu tak osamělá,
jak vnitřnosti jí lezly z těla.
Třešničky, třešničky
Třešničky, třešničky,
kdopak vám dal hlas.
Češi maj sklerózu.
Proč jste tady zas.
Velký objev
Všichni už dorazili a vzorně se vznášejí na svých, předem určených místech. Dnes je důležitý den. První přednáška pro veřejnost o tom podivném místě, které naši vědci nedávno objevili pomocí nové dimenzní technologie. První veřejná přednáška o nejtajemnějším, nejvzdálenějším, nejtemnějším a nejpodivnějším místu na světě.
Škola mě naučila vše: lhát i falšovat
Nikdy jsem neměla ráda školu. Seděla jsem v lavici a snila o světě tam venku. Nezajímalo mě, kdy se narodil Karel IV, kdy umřel Jiří Wolker ani co řekl Sokrates, natožpak matematické vzorečky, dle mého v životě nepoužitelné. Chtěla jsem vědět, jak se rodí děti, jak si založit účet v bance, jak si vybrat správné zaměstnání, jaké přípravky se používají na umývání podlah.
Nightwish - Imaginaerum - recenze
Nad dloužícími se stíny řas na tváři malého chlapce se pomalu snáší snový plášť. Spi, dítě, spi, navštiv nejzašší kouty své duše, vybav si myšlenky, které jsi hledal a nech se očarovat kouzlem hudby. Setmělo se a na té holé planině není nic, kromě toho velikého stanu. Vypadá jako věkem sešlý cirkusový stan.
Chimera - recenze
Zjistit o kapele CHIMERA něco víc, než název a sestavu, je témeř nemožné. V booketu se nic nedozvíte, název alba žádný. Na internetu je jeden rozhovor, ve kterém se píše o zašlé slávě a pětadvacátém výročí kapely (což je celkem vtipné, když vezmeme v úvahu, že nejmladšímu členovi kapely ještě nebylo ani patnáct. ).
A listí je zbarveno do ruda
A přišel podzim,
ač slunovrat je v dáli.
Jak déšť z mraků padají
ti, co se tolik báli
Ponožka
Našel jsem Tě na ulici
potrhanou, špinavou,
leč opojně vonící
pro mou touhu zhýralou.
Modré ticho
Nikdy jsem si neuvědomila, jak úžasnou rodinu mám. Vše jsem brala jako jakousi přirozenou samozřejmost, kterou má, nebo by měl mít, každý. Znám spousty lidí, kteří si na své rodiče a příbuzné stěžují. I já jsem občas zabředla do těch diskuzí, i když jsem měla svou krev vždycky velmi ráda a byla jsem na ni hrdá.