Láska osudová
Za vteřinu padla bych s chutí do tartaru.
Obracím jak mladí v Mertově básni,
umírám štěstím, jak lidé jsou krásní.
Chci být jen a jen tvá femme fatale.
Škvorové ve spánku zalezli mi pod kůži
Škvorové ve spánku zalezli mi pod kůži.
Běhají sem, tam, koušou do svědomí.
Koušou, myslí snad, že si uvědomím,
kolik vteřin zbývá mojí mysli k bězvědomí.
Podzimní masochismus
Když se milujem,
smějem se,
smějem se a do ucha si láskyplně šeptáme nesmyslná slovní spojení.
"Lososové pyré. "
Z lesa
Na spodních stránkách jetele,
kde pavouci si básně píší,
ty smutné i ty veselé,
když hluční jsou, i když jsou tiší,
Když drakům otrhají křídla
Když drakům otrhají křídla,
slyšíš to teskné vytí.
Když do popele vypalují sídla,
kde dračí mládě chytí,
V dlani
Do malých kouzel schovaná
se choulím k tobě za večerů
chladných jak zmrzlý marcipán.
Já včera v kartách prohraná
Trhám se
Trhám se jako sedmikráska,
když tě nezajímám.
Trhám se jako sedmiláska,
když tě nedojímám.
Jsi a jsem
Jsi jako pergamen
a já jsem recyklovaný papír.
Jsi vůní omámen,
já vůni vnímám jak tapír,
Zbabělci
jsme zbabělci,
po nocích tajně pokuřujem
jednu, druhou.
my totiž nebojujem,
Podzimní zvracení
Bylo zde něco, co chtělo ven.
Jen nutně vyzvracet ty myšlenky do slov,
do slov, co polykala jsem zpět
a dávila se touhou dát je na jazyk.
Čekám na zázrak
Čekám na nástupišti
mrzne a fouká mi pod kabát
čekám, že brzy se začnu bát
čekám a vlaky sviští.
Motýl
Pod tíhou noci a šera ztrácejícího se ve větruse třepotá na zemi motýl.
Už umírá a jen z poslední silsnaží se vzlétnout.
Na zemi křičí
v motýlí řeči
Telegram
Někde na chodbě se kočka nacpává granulemi s kuřetem, mlékem a přidanou zeleninou.
Stop.
Ozývá se jen hladové chroupání,
a taky na chodbě se rozčiluje sousedka.
Panta rhei
Houpy hou, houpy hou
batolátko verbujou
na výlet s mušketami
a slovy "ubraňte se sami".
Stejně je to vámi, lidi!
Stejně je to vámi, lidi.
Lidi sprostí a povrchní,
co po každé nepravosti slídí.
Ze všeho umíte udělat frašku
Když dopíjela jsem do dna
Je tu to, co jsem mohla mít
a nebyla toho hodna
a snadné bylo mi všechno vzít,
když dopíjela jsem do dna.
Dej mi pusu
Někdy mám nutkání skočit pod kola vlaku
a jen tak tam v růžovém saku
se válet.
válet jako těsto připravené do pece,
Až vločky přestanou...
Padám níž a níž,
copak nevidí.
Ty slavné fráze "všechno za nic"
a další kupa k tomu navíc.
La petit mort
Leží, leží dvě skříně vedle spíže,
jedna druhou pomaličku líže
a každý centimetr kůže,
kousek, kousek ještě může.
Stesk Makové Panenky
Nad cestičkou v hřejivém oparu
se nese vůně obilí,
obilí sklízejícího se po staru,
po staru smějící se opilí.