Dialog
On:
Na ostrůvku z kroužku dýmu,
potkal jsem tam truchlou vílu,
na šalinu čekala.
Vlak
Cesta domů hvězdným prachem
vyšňořená černým drakem
barvy křídel havraních,
který na ni mocně dých,
Praha
Život v tomhle městě
stojí jenom dvěstě.
Za dvě stovky na počkání
zbaví Tě ho bez uspání.
Víla
Smekám klobouk, ztrácím rozum,
obdiv skálám šumným hvozdům
všemi barvy vína třpytu
nahrazují bodrou vílu
Žvahlavení
Na čajovém moři vlny
přízraky již dávno plny
utápějí naděje.
Ještě že ta dýmka je.
Poučení do příštího života
Poučení do příštího života:
Básní se člověk nenají.
To už vím.
To už znám.
Není víc ...
Není víc
srdce svic
z nichž teplo sálá,
bylo líp
Pu-erh
Otvírá se jak na jaře zem
pod těžkými kopyty volů
jež táhnou pluh.
Toť vůně jara
První sníh
Drak roztáhl svá křídla,
vychřice se zdvihla
-letí.
Nad krajinou temný mrak
Nov: I. Prolog
I.
Vrch sněžně bílý květy heřmánku,
jak koza spásl plamen červánků.
Krev slunce lístky září zalila.