Milostný kolovrátek
Mám slunečný kolovrátek
třikrát se otočím
a od radosti zatleskám
mé vlasy budou se chumlat
Černý Mr.Amor
Slovutná Láskohrbím se tobě v poklekupopelím obličej slzamity rudnouskelnatímění se v otrávené šípylučištník se hihňá opodálcynický k našim včerejškům
Vždycky chtěl odejít
Vždycky si jen tak stříhal nehty na zápražízrakem střílel na neznámohoupal se v houpací síti z koňských žínív myšlenkách na nádražírychlehonemprchnupryčať slza nestačí skanout do prachu vzpomínek
Zapomenutá Ostravská láska
Zaprášené obličejena zdi černé srdce z láskyošamotovaná srdcetavená vysokou pecí životasnažíme se oddělit škváru od ocelivzpomínky pohřbené na slunciza vysokou zdí z pálených cihel
Jsme horníci pocitů
Doznívání
Fakta lisují pocity křivých nařčenískrývaných pod tepláky s vytahanou gumouZbude z nich jen hořká šťávaz konzervy historieAž ji jednou budeš chutnatčtenářinezapomeň:Ani plech neskrývá pravduje ohebný a skrývá své těloza potiskem líbivých barev
Dopršelo
Po dešti tráva břichatou vodou obtěžkána uklání se kolemjdoucímmlsně jim olizuje botkyponožky i kola kočárků
Despotická nadvláda nad prachem se pozvolna měníchodníky osychají do asfaltůa z ospalých skel automobilůvyskakují prasátka sluncí
Odhrnuji žaluzie za něž jsem se schovávala před blesky(Prokopu Divišovi nevěřím)a jako míza samotyrozpuštěná v láscevstupuje do mě další část dne
Je po dešti
S láskou odejdi
Můj knížecí a štědrý dárce, čím
odměnit mám se za zlato a nach,
jež tvoje srdce sneslo na můj práh,
mne pojednou tu zahrnujíc vším,
Podzimní vzpomínky
Stříšky šikmivétaštičky rudépovidlová vrátkaa selka na zápraží
Rumpálek vrzavývoděnka studenázíďka kamennástojí za garáží
To je náš dvorečekmládí mé takávždyť jsem tu nejednoupouštěla draka
Pro dívky
Člověk někdy udělá špatný krok. Stačí, aby třeba zůstal napůl kroku rozkročen a. Zkrátka nikdy nezůstávej na půl kroku,někomu se to může zdát, jako výzva k sexu.
Secese
Nakreslím obrázeksametově zelenýs dívkou jmelím žlutouvlasy tekou proudy vinné révydo ruky jí dám harfuse strunami mízy dubového proutkuptáčci ať k tomu zpívajía úplně doleať je třeba Mucha
Kolem nosu
Na strunách mořehrají si rackové s kotvamiDlouhé černé provazce k nebi čníSíťka na světlo zachytila obrazObraz dívky solící chlébTen chléb už dávno není k jídluztvrdnul a okoral časemlhostejností a nezájmem
Solný král již dávno odešelovšem důl
(se spoustou soli)
po něm v srdci stále zeje
V kolbence vesmíru
Když si Slunce odpíchne směnuMěsíc vstává do práceOblékne montérky látané mlékemprohodí cestu Hvězdámposype hvězdným pískem(to aby to neklouzly)olejem přimaže kde to vrže zkrátka všechny ty údržbářské práce
A pak domů
sníst bábovku od včerejšího večeravzbudit Sluncedát mu pusu na čeloa popřát hezký den.
Jeden usíná a druhý odchází
Slunečnice sebevrah
Klíčí ve mně slunečniceraší stojna v zelené punčošcepár rukou protkaných vlásečnicemi chlorofiluzlatý přeliv na kšticihnědou rtěnkouvybarvená ústa Kývavě ve větrusouhlasím s úmrtním listem
Ano. Ano. Ano.
Chci být fritovací olej.
Jednonoční
V oparu probdělé noci
kdy se naše těla
chvěla v jednolitém souzvuku
jsme se k ránu prosnili.
Podstata citu
Můžu milovat tvé bledé tělos vůní heřmánku
můžu obdivovat mužnou líbivosta hladit tvé plavé vlasy
můžu zbožňovat tělesnou schránkua duši nemilovat
vždyť mi nepatřila ani včeraani kdysi.
Svádím v sobě boj
Přes síto mateřích strachůpřecedím polévku nenávistikalný odpad ozářímtisícem rentgenů
Dokonalá recyklace
A dole.
Jen čistá krůpěj. tu, zlem nespasíš
Trápení zemské osy
Zemská osa vzlykánení prý středem gravitacecož může deklinacisměšné přicházeti
Ti co po pólu prahnounikdy neuvidíložiska matky země
ani na severu.
ani na jihu.
Apokalypsa v kostce
Na lopatkách dávné historieplane smutně dnešekdusán kopyty Boží moci
Skanula slza z poháru věčnostia drtivou silouzasnoubenou s bleskyudeřila na člověčenstvo
Strmí se dál krajina nad mořemmořské záhonkyplachtoví ornicei zelené plejády jehelnatých svící
Člověka ale dál nespatříš.
Viadukt včerejšků
Strouhám ti špagety pláčůkořením hrstmi řvůBlouzněje nočních můrsekáčkem na štěstí popravím
Nemá šanci ten kdo nepřišelstřípky zrcadel k nebi hledíprasklinky sirných skelvrhají křivá prasátka
Tak vstaň a pozdrav denať není jako ten včerejší
Na Titanicu
Vlnky nás laskajíkdyž oblékám si slaný šatslané polibky poledních sluncízakryji rouškou oblázků
Ze dna pár krabů závidímáme vícnež ukrývá se v křídlech lasturmáme lásku
. touhu
. a plovací vestu
O mé lásce
Má láskaje silnější než touhatouha silnější než láskakdyž mi zoufalstvímsrdce praskáTvá náruč se k mé neschoulí.
Loudám se
Zas je nuda v říji
Není co dělat
jsem sama
sama se svým zápisníkem
PROUDÍM
Jsou Věci a nejsou
pochází z dojmů mezi lidmi
odlétají jako kouř
Jsou Cesty a nejsou
Židle
Když vstoupím do místnosti
kde jsem ztrácela mládí
vidím židli sedící
Je prázdná
Děvče v zrcadle
Zjevilo se děvče v mém zrcadle dnes večer
se slzným lícemNení co bych mohla říct k potěše jejích citů
Pár černých pruhů na tváři a maskara pláčů
Nic
Nepokojná
Vězení z deštěje výprask mému srdciSkrz lásku i smích zraňuje a bolí
Rovnoměrné vězení.
Prst mých přátel hladí telefonsnad si jen nemohou upomenout mé číslo
Proč jsem vždy samotná.
Milování se sušenkami
Sluníčkem píšeš mi po tvářiranní záblesky včerejškůúsměvy buzené jazykem bohů
Síť v tůňku hozená rybářizasmuší šupinky vodu hladící
oči otvírám
po včerejšku zbyla láska
Co všechno mi po tobě zbylo
Co všechno mi po tobě zbylo.
Dřevěný kartáč na šaty
pohled s PS: Miluji Tě
a nevyřčené otázky.