Písmák Věčně hladový rýmy
Bílý mrak pohladil větu
přikryl ji svou kyprou hmotou:
pohled do oblak
na zákoutí bez jasu
Rozšafná modř
Blankytná
Námořnická
Egyptská pyramida v Gíze
skryla v kryptě stuhu tyrkysovou
Alfy
JMENOVAL SE ALFA. Procitnul ve zdánlivé budoucnosti uvnitř jakési buňky, jejíž prostor určovalo fluidum. Zprva se vyvinul sluch, jehož prostřednictvím zaslechl poprvé hlas. Patřil vysokému muži v bílém plášti, který diktátorskou tóninou přednášel ke skupině postav metody Ústavu.
Komix®
Stálo by za zmínku
přelétnout povídku
žádnou novinku
pod slunkem nového nic
Obraz z venkova: Lípy
Stromořadí bylo bez konce
pomalu se ubíralo do kopce
- na vrch tichý až pochmurně vážný.
To, co šumí jako listí a pěje jako vrabci a pěnice
Bahno
O kapoty aut proudy deště tříští
siluety lidí křičí
kostlivci se líhnou, v kápích jdou
temnou ulicísnících.
Tibetská přísloví
Vysoká, silná borovice je velikou pomocí, co se týče její podpory slabé révě, vyšplhat tak vysoko.
Jestli jsi bez laskavosti, budeš potkávat na oplátku nelaskavé.
Mezi železem a mosazí je jednota, je-li sváření šikovné.
Nechlubit se svou rodinou - beze slávy budou - napětí na struně šípu brzy udělá zbytečnost.
Žena
Měl bych zapomenout
na utkvělou představu a nalézt
Jinou se kterou vzmohu splynout.
Zhmotnit nezhmotněnou totiž nejde.
Zimní II.
Jednou zimou znělo ač nesčetněkrát se toto dělo :
v jednom bodě se setkají
táž kvanta vloček roztají
pod levou a pravou podrážkou křupe sníh
den
Ráno
Krůpěj rosy podporuje vzrůst
přispěl měsíc krůpějím ros.
Stéká kapka jitřního deště
C(H)RÁM KONSUMU
C(h)rám konzumu
v němž konáš rituál
denodenní (s)potřeby
kterou nabízí ti regál
No tak trochu povzbudivě
Z východu na západ
tvořivá síla koluje, a tak
letem světem Velký jedno pulsuje
je pramenem všeho.
můžeš
Můžeš odpustit květině, která nechá tě
můžeš bezprostředně přijít a odejít.
Můžeš zkecat do očí byjící kýče
můžeš nové lásce jít vstříc,
Země západní
Poslední vteřiny odštěkávají psi
tu a tam šlapu pěšiny tichý
zbyli mně už jen vzpomínky na Zemi Západní.
_Slunce v zenitu
Osum glos
OSUM GLOS Z CHAOSU
I.
Na dvoře pobíhají slepice
jednak jsou chovaný v klítce
Jékyl a Hydde
ZA DEŠTIVÝCH DNÍ bývá temněji a Jékyl zasmušile dumá, neboť se zřejmě koncentruje na rytmus bubnujících kapek, jenž bijí o venkovní parapet, a to v něm vyvolává určitý druh sentimentálnosti. Kdesi v hloubi duše, stále častěji pozoruje jemu dosud neznámý proud, skrytě v nitru, jakýsi výliv delty z normálu. Ví o Budoucnosti jako jediném východisku, které směřuje pryč z ticha prázdného domu. Jestliže unikne do ztracenosti ulic maloměsta, pro koho bude zbabělcem.
OnO
Někdy se život klikatí
vzápětí umí šokovat vysokým napětím
a to dny a sny hustě okupí
přitom nedbá Pohroužených do meditací.
Tvář
TVÁŘ
Tvář kamenná svý břemena nese
denně sní si o lásce
věří, že není v prázdné škatulce
Zimní
Něco se děje
až z toho zebe a tebe nehřeje
prý, že studený polibek zahřeje
je to naděje
Znovuobrození
Nevzdat se,
akceptovat to
je-li ego zasaženo.
Každý má svý koleje určený