NA CO PAK?
V tramvaji přede mnou
pán stále kýchá
Střídavě smrká a
střídavě vzdychá
JEN NA CHVILKU..
(prší, stále prší
snad proto) jsi tak chladný.
nebreč, rozmažeš si stíny
hlavně, prosím, nebreč
něco pro gity
snoopy napsal (22:02:00)
ahoj, která ztracená hvězda tě sem přivádí.
Gity napsala (22:06:59)
Hvězda bloudění
KAM?
uprostřed noci na houpačce
jen vítr a lampy blikaj
půlnoční motýli šumí kolem
na křídlech temný smaragdy
VZPOMÍNKA NA TVOU VŮNI
vzpomínka na tvou vůni.
není kam utéct.
není proč to zkoušet.
tak proč ještě.
BEZ AMBICÍ
Bezdomovec na ulici
dnes může jít do roboty
Našel totiž v popelnici
dvě úplně nový boty
MÍJELI JSME SE VE DVEŘÍCH, MINEME SE ZASE
Nic jsem netušil
Vyšel jsem ven
a slunce zašlo
Na oubytě
HLOUPÉ OTÁZKY
Kolik tváří máš
má lásko
když pozdě v noci vstáváš.
Kolik podob bolesti
TEĎ JSI TU TY
Už je to dávno
co chodil jsem v oblacích
A svý naděje
jsem ukládal do snů
PŘÍŠTÍ STANICE..
Vidíte dvakrát a od rána jste nepili. Vidíte správně. Přiveďte se za ruku a vstupte do klubu.
SNAD..
JEDNOU POCHOPÍŠ
SMRT
Alkohol je jed. Si myslím. Na každém díle, propagujícím či jinak oslavujícím alkohol by mělo být varování, jako na cigaretách. Asi tenhle návrh pošlu na Ministerstvo Zdravotnictví.
DVOJČATA
Členové klubu mají za úkol obsazovat do rolí ve svých dílech další členy tohoto klubu. ;)
A pak sem své dílko hodí. :-)
NOČNÍ LOV
JEN KLAUSTROFOBIE?
Stejný ráno stejný déšť stejná mlha větší bolest
Stejný město stejný okno stejná šeď stejný vzpomínky stejný pocity větší prázdnota
Stejný slzy stejný lidi stejnej strach ale jinej čas
Stejná hra stejnej život ale jiný jméno a zase bolest
PTÁČEK ČECHÁČEK
Ptáček padl na zobáček Přistřihli mu křidýlka shodili ho z bidýlka A teď to ptáče usedavě pláče
Přisypali mu zrní už spokojeně vrní Vyměnil maminku za ocelovou bedýnku A svobodu za kus žvance Lidský duch v ptačí schránce
SNĚŽÍ
Sněží Sněží do tvých očí Usmíváš se Nevíš, že nevidíš Sněží a myslíš že nebe je na dosah Běžíš a necítíš už nic Nic než chlad
PŘICHÁZÍ BOUŘKA
Cítíš. Cítíš to. Už to přichází. Budeme svoji.
MODRÝ Z NEBE
Malá hvězda. Bliká Uhasíná. Ne, jen padá Poslední přání. Déšť Má hvězda.
SMRT NASTALA KOLEM ŠESTÉ HODINY ODPOLEDNÍ
Jeden malej parchant na kole se rozflákal Když sbíral kousky masa brečel řval a hulákal
Jenom samý idioti kolem něj stáli A měli co dělat aby se nesmáli
"Čípak jseš, chlapečku. " "Neumíš řídit, blbečku. "
Ten chlapec tam stál a kaluž krve rostla Ze všech stran se hrnula na něj slova sprostá
EGOISTA
Podíval se do zrcadla a nevěděl, že ona je za ním
Usmál se do zrcadla a ona hloupá si myslela že to patří jí
Byl zahleděný do sebe a tak neviděl, že i ona se usmála
Jenže to ona netušila, nevěděla, že není hezký ale jen nemocný
MARNOSTI POMNĚNEK
Slzy tužkou na obočí kreslí verše po tvářích Dvě studánky modrých očí za řasami v žalářích
Vpíjím se jen do tvé rtěnky padá rosa marných snah Už nemám právo na pomněnky nepřekročím víc tvůj práh
Venku je zima a prší a prší pomalu svítá, já uléhám k spánku Bez tebe zebe mě, jen mlha se těší na východ slunce - bez červánků.
VÝMĚNNÝ OBCHOD
Honím se za tím co nevidím A beru ti co sám nechci
Co sama nemáš mi dáváš A bezdůvodně umíráš Pro jediný pohled
Svěřuješ se do rukou chromému slepci A sama sobě nohy podrážíš
A sama sobě už nevěříš Ani dnes v noci nezůstaneš Na stejném hřbitově
VYHRANĚNĚ
Kde je hranice mezi mnou a odrazem Kde je hranice mezi snem a zrcadlem Kde je hranice mezi mnou a tebou Nebýt tak unavený zjistil bych to
Obrácená druhá ty I jednou jsi víc než si zasloužím Marnivý zrcadlo
Vztahuji ruku a dotýkám se konečky prstů Marnivý zrcadlo Konečků prstů tvých. jeho. jejích. Mých.
UNEXPECTED
The sun came up for a dimmed while And the world changed for your smile
It was more than was awaited It was more one more reason to hate it
The way we went down
UŽ ZASE
Načínám další prázdný papír jako pláně polární, co přecházejí v nebe jako mlíko s medem, co houstne na kaši jako líce růžozvící, co připomínaj tebe
Načínám další prázdný den jako můj pokoj, co přechází v nebe jako ticho bezedný, co houstne na kaši jako slzy po tvářích, když vzpomínám na tebe
Načínám další prázdnou větu jako fotky o stěstí, co shořely do nebe jako vzpomínek a pochybností kaši jako život bez smyslu, bez cíle, bez tebe
Tolik mi chybíš
KDYSI SLADKÉ
Mikroši Pidi lidi Mimina Jsou taky lidi
A netuší že právě všechno začíná
A přece něco končí
VEŠ
Chce se mi křičet z plných plic
Chce se mi křičet vykřičet do ulic
Přiznat se že nebyla to pravda
Že byl to jen sen a přeludy
GAUDEÁMUS IGITUR
Gaudeámus Igitur to je mistr manikůr
Narodil se v Itálii vyučil se kuchařem Potom jezdil po Francii s vypůjčeným trakařem
Jednou v noci, když spal bylo mu dáno shůry Kuchaření aby se vzdal a chytil se manikůry
A od té doby máme všichni krásné nehty.
TOBĚ PRO ŠTĚSTÍ
Tak nebuď tak smutná další rok že čas si vzal to je cena za život je to cena za štěstí
A každé malé štěstí sestává se z velkých zázraků
Snad proto oslava že ne každý den byl prázdný
Snad proto dárkem měla by být nějaká vůně nějaký pocit, nějaký okamžik
SLUNEČNÍ HODINY
Kdesi na okraji mraveniště kde nostalgie se mísí s nevkusem kde jaro se snoubí s podzimem se docela nizoučko pásly velké, černé, zachumlané krávy
Neměly stání to stádo je hnalo hledajíc pozornost jenž jim slunce upíralo
A za nimi telátka každé za svou mámou hřívu v hřívě rozevlátou prchala a ztrácela štětiny
A přitom nad nimi kdesi vysoko v hloubi blednoucí modři se třpytila pěna na rouzbouřeném moři na vrcholcích vln, na okraji pláže, kde končí pastviny Jen ten třpyt, to nebyla pěna, ale slzy, slzy hlubokých nížin vyneseny vysoko ze zrádných bažin však sotva zcizí kousek záře utopí se nad tvé sněžné tváře
CRIMSON SUNSET
Deep the crimson sunset my tears to the sky and heavy rainbow in her eyes Deep in my mind please cry to forget why, why can't I sympathize at all
How ever far she's never gone my heart from As close as falling apart the stars I've never reached deep crimson sunset in my heart
A FALLING STAR
In lack of the power like a winter sun fallen from heavens too much is left undone
Lust for the things in past I hate the grass to grow lust for the things I've lost breathing too hard, too slow
Too fast down falling but she still keeps her grace to the sky giving just one light shimmering graze
One flash, then breaking into deep glittering haze leaves us all staring wanted to feel our gaze
STÍNOVÁNÍ
Mělas příchuť černých ostružin které zbarvily ti vlasy s cukrem i rty
A slunce ve vlasech topilo se ti v očích jako já i ruce
A úsměv mezi klasy jako pohádka na dobrou noc a vlčím mákem
A hvězdy na řasách jenž blednou k ránu a růžoví které sládnou
MLHAVĚ
Ty byla bys slepicí tak podobná kvočně já vajíčko stojící na své jižní točně
Ty byla bys matičkou co v tobě já našel jsem a já zase šroubečkem s kulatou hlavičkou
Ty byla bys večernicí jenž září nad lesíčkem já tvým večerníčkem z pohádky dobře končící
Tvůj závoj z brokátu zbrocený krví zšeřelé šeříky dělají, že neví
SEE YOU LAST BATTLE
Too much of the time has slipped Through the bed of the history Since that day That we touched for the last But that day Burns in my memory It was my birthday Now your birthday is past
I was cut offnet Delicious. Things went slow down again Waking through misty dawn You would love it Despite the pain My love
Our stars drowned too close now So take the last chance Of desire Before the crimson sun sets Let's take our last dance On fire On planes of Armageddon
SLEPÁ VÍRA
Prázdnota je osud osud je Bůh ale Bůh není prázdnota
(Neznamená, že někomu je souzena prázdnota, ale že osud a odevzdanost jsou smutné, prázdné. )
Den ráno den v poledne den a tma
(Vždy, když schází někdo, s kým lze trávit čas, hrát si a povídat, dát smysl času. )
JSI MÁ
Jsem tvůj hlad a jsem tvá žízeň Země, vzduch a ve dne tíseň
Jsem tvůj duch a jsem tvůj strach Jsem hejno much a jsem tvůj prach
Jsem tvůj sluch a jsem tvé vlasy A i když mě ničíš jsem půl tvé krásy
Jsem fata morgana a jsem tvůj zlý sen Smutek až do rána pak na rtech píseň
ZIMNÍ SLUNOVRAT
Ještě nikdy nebyla mi taková zima jako když jsi řekla že nemůžeš už dál jako teď
Ještě nikdy nebylo mezi náma takový ticho jako když jsi řekla "Heleď
já mám svůj život a ty zas svůj a to, co se stalo, si pamatuj. " A že nic neznamenalo a nikdy nebude prý "Musíš se smířit s osudem i když to bolí, já vím. "
Jak chtěl bych si být jistý kolik ji to stojí sil, říct co i já vím a přesto nebyl bych schopen vyslovit
MILOSRDNÁ
Přišla jsem k tobě z veliké dálky Jsem bezejmenná říkej mi, jak chceš
Přišla jsem k tobě z hloubi tvé duše Umím být milosrdná nakládej se mnou, jak uneseš
Jsem cizí v tomto kraji kde lidé na svět zpříma hledí A na mne přitom skrze prsty oni mě nenávidí
Přitom přináším ti závoj zapomnění oponu, clonu - cokoli Dávno jsi vlastně sešel z cesty a stojíš tu sám, uprostřed, na poli
PRO TEBE
Víš, umírám. Umírám a nevím proč. Jen cítím, jak vše uniká mi mezi prsty jako písek. Na břehu moře, jemuž patří můj poslední pohled, a vycházejícímu slunci, a Tobě.
PROČ?
Prázdnota je to co nás dělí prázdnota je to co nás spojuje
A proto stůjme na stráži bdělí divná zvěst o lásce nám tu koluje
Smutek je, to co nás dělí smutek je, to co nás spojuje
Sladká a zrádná, jako med včelí blázen je ten, kdo za lásku bojuje
AŽ ZÍTRA
Zítra, až budeš pryč
řekni si, že byl to jen sen
zítra, ty už budeš pryč
nech mě spát a něco si vem
DAIDALSKÝ DAR
Jediným slovem
uťalas mi křídla
snad jsem byl příliš blízko
nevydržela tvůj žár
BEZ DEŠTĚ
Příboj vytesaný větrným sochařem, vlnky pod palbou sluneční spouště.
Slunečnímu fotografu však netřese se ruka když zastavil čas na přelomu, ve vrcholném okamžiku, kdy není cesty dále a zpátky je jen pád co všechno s sebou svane.
Co všechno. (ptá se a klesá do písku dní.
CHCEŠ?
Chceš-li se ptát tvé oči jsou otázkou můj polibek odpovědí Než zničit slovy kouzlo ať se i ostatní nic nedozvědí
Chceš-li se smát skrze své slzy pak jsi jinačí Když pod noční oblohou nám všechny hvězdy nevystačí
Chceš-li se bát o mě, jako já o tebe jako kotě vody Tak ukryti v trávě hledáme čtyřlístek a do nebe schody
LAHVOVOU POŠTOU
Píšu ti z pobřeží času kde prostor nic neznamená a smích tu nezní
To moře je plné jasu jak slunce tvář unavená pomalu klesá do ní
A jen nářek racků a lastury zvoní když vlna za vlnou jak slza za slzou které roní přináší novou mrtvou
A písek, jenž nás zalévá jako její šepot šumí a hladí