Písmák Samota II.
První noc v novém bytě -
jsem úplně sama.
Očima těkám po chladných stěnách,
po vysokých stropech
Slabá chvilka
V posteli pod dekou
Schoulená do klubíčka
Dlaně na víčkách
Prsty svírají
Usínání
Ráda usínám,
když za okny padá déšť
V teple pod dekou
cítím se v bezpečí
Kdo čte básně nepoznán
Skrýváme se za přezdívky
a ani to nám nestačí
Zajímalo by mne,
kdo čte básně nepoznán
Muž s harmonikou
Jsem sama v tmavém pokoji
a je mi dnes obzvlášť smutno
Poslouchám Morriconeho
a déšť a hromy za okny
Zákon schválnosti...
Toužila jsem tě potkat znova.
Procházela jsem ulicí,
v níž jsem tě kdysi zahlédla
a doufala, že se zas objevíš.
Déšť
Provazy vody
z nebe hlučně padají -
z dáli zní hromy
Letní přeháňka.
Samota
"Je zádumčivý" - tak tě jedna známá popsala
A já se rozesmála (Vzpomněla jsem si na hru od Cimrmanů)
Ale vystihla tě úplně přesně. A mně ses takový líbil
Působils ve svém zármutku strašně vznešeně
Pohoda na zahrádce II.
Sluníčko svítí
Přes voňavou zahradu
zdrhám před vosou